Archiv
Gallery
2013_06271502013_06270322013_06271462013_0627153
Září 2021
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  
TOPlist

Archive for the ‘Letecká doprava’ Category

Ilustrační foto.

Jihomoravská metropole Brno je po Praze nejvýznamnějším vzdušným přístavem Česka. Zdejší letecký provoz má již více než devadesátiletou tradici, za zahájení letecké dopravy do Brna je považováno přistání letadla De Havilland se čtyřmi cestujícími na letišti v Černovicích 24. května 1926. Již o den dříve zde přistálo první letadlo – Farman/Avia-Goliath společnosti ČSA.

Historie brněnských letišť začala již v roce 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic. Stavba travnatého letiště byla dokončena v roce 1926 a již v následujícím roce začala pravidelná přeprava pošty na trati Brno – Glivice – Vratislav – Berlín a Brno – Vídeň. Brno poté získalo letecké spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťany, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Zábřehem.

V důsledku hospodářské krize byly v roce 1935 zahraniční linky zrušeny a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze největší, překonala Bratislava. První etapu letecké dopravy v Brně ukončila okupace, v letech 1939-1945 zde působila Luftwaffe.

Již před druhou světovou válkou ale bylo zřejmé, že travnaté letiště v Černovicích přestává stačit. Rozhodnutí vybudovat nový vzdušný přístav v nedalekých Tuřanech ale padlo až po osvobození Československa, práce začaly v roce 1950. Provoz byl na novém letišti s betonovou přistávací plochou zahájen v listopadu 1954, první čtyři roky jej ale mohli využívat jen vojenští letci. Také civilní provoz se do Tuřan přesunul z Černovic.

Soužití vojáků a dopravních pilotů pak provázelo nové brněnské letiště více než tři dekády, během let se ovšem měnil poměr civilního a vojenského provozu. Pasažéři aerolinek využívali brněnského letiště především na vnitrostátních linkách. Po listopadu 1989 opustilo vojenské letectvo i brněnské letiště.

Původní černovické letiště po vybudování Tuřan sloužilo armádě a aeroklubu. Od roku 1988 odtud startovala letecká záchranná služba. Zrušeno bylo v roce 2001, dnes se na jeho místě nachází část průmyslové zóny Černovická terasa.

Brněnské letiště, jehož majitelem je od roku 2004 Jihomoravský kraj (provozuje je ale soukromá firma Letiště Brno), od 90. let postupně otevřelo řadu nových spojení i odbavovacích terminálů. Loni letiště odbavilo 86.089 cestujících. V porovnání s rokem 2019 to byl pokles o 84 procent. Důvodem bylo březnové přerušení provozu komerčních letů s cestujícími na palubě a další opatření proti šíření koronaviru. Nejhorší období v novodobé historii letiště skončí ztrátou 60 až 75 milionů korun. Meziroční rozdíl je propastný také kvůli roku tomu, že v roce 2019 počet cestujících rekordně narostl – o 8,5 procenta na 543.633 cestujících.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/21109-letecky-provoz-v-brne-funguje-pres-devadesat-let-odstartoval-za-prvni-republiky.html

Výrobce letadel Airbus drží svého plánu přinést na trh vodíkové letadlo nejpozději do roku 2035. „Cílem je zavést zelené létání. A od vodíku očekáváme hodně, „řekl německý šéf divize civilních letadel Airbus André Walter z německé tiskové agentury v Hamburku. Proto navzdory koronové krizi představil Airbus v létě své tři možné výzkumné platformy pro vodíkové letadlo.

Hybridní letadla, tj. stroje s vodíkovým a elektrickým pohonem, jsou také na vrcholu vývojového seznamu. V tuto chvíli se předpokládá, že to nebude možné se obejít zcela bez spalovacích motorů, zejména na středních a dálkových trasách, uvedl výrobce letadel. U větších letadel neposkytuje čistě elektrický pohon při vzletu dostatečný tah.

Walter zdůraznil, že nejde jen o vývoj technologie pro vodíkové letadlo. Je také nutné vyrábět vodík jako takový a zřídit odpovídající infrastrukturu pro jeho distribuci. Vodík musí být k dispozici na letištích po celém světě, aby bylo možné do strojů také doplňovat palivo.

Zdroj: SSL

I přes koronovou pandemii se výrobce letadel Airbus drží svého plánu přinést na trh letadlo na vodíkový pohon nejpozději do roku 2035. „Cílem je zavést zelené létání. A od vodíku očekáváme hodně, “ řekl německý šéf divize civilních letadel Airbus André Walter. Proto navzdory koronové krizi představil Airbus možné výzkumné platformy pro tato letadla.

Hybridní letadla, tj. stroje s vodíkovým a elektrickým pohonem, jsou také na vrcholu vývojového seznamu. V tuto chvíli se předpokládá, že to nebude možné zcela bez spalovacích motorů, zejména na středních a dálkových trasách, uvedl výrobce letadel. U větších letadel neposkytuje čistě elektrický pohon při vzletu dostatečný tah.

Walter zdůraznil, že nejde jen o vývoj technologie pro  letadlo na vodík.
Je také nutné vyrábět vodík jako takový a zřídit odpovídající infrastrukturu pro jeho distribuci. Vodík musí být k dispozici na letištích po celém světě, aby bylo možné do strojů také doplňovat palivo.

Zdroj: SSL

Nízkonákladová letecká společnost Easyjet se kvůli koronakrizi vzdává tří ze svých jedenácti základen ve Velké Británii. Dotčena budou letiště ve Stanstedu a Southendu poblíž Londýna a Newcastle na severovýchodě Anglie. Základny budou uzavřeny od 31. srpna, řekl v pondělí šéf Easyjet Johan Lundgren. Celé odvětví trpí propadem počtu cestujících.

Pražské Letiště Václava Havla v loňském roce odbavilo rekordních 16,8 milionu cestujících, což je meziročně o devět procent více. Zvýšil se i počet vzletů a přistání, který vzrostl o téměř pět procent na 155 530 pohybů. K nárůstu počtu odbavených pasažérů pomohlo i zvýšení počtu pravidelných linek. Lety z Prahy zahájily další tři letecké společnosti a létat se začalo do sedmi nových míst. „Výrazně se nám dařilo posilovat spojení do dálkových destinací, a to v navyšování počtu frekvencí, kapacit i otevírání zcela nových linek. Díky tomu využilo dálková spojení s Prahou vloni o 250 000 cestujících více, což je 24 procentní nárůst,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Celkem své lety z Prahy odbavovalo 69 dopravců, a to do celkem 171 destinací. Nově se mezi nimi objevily například Filadelfie či Jerevan. Nejoblíbenější zemí, kam směřovalo nejvíce cestujících, byla tradičně Velká Británie, kam směřovalo více než dva miliony pasažérů. K dalším vyhledávaným zemím patřily Itálie, Rusko, Španělsko a Německo. Z destinací byl v roce 2018 nejvytíženější Londýn s 1,3 milionu cestujících, následovaly Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Oproti roku 2017 loni nejvíce vzrostl zájem o lety do Budapešti, a to o více než 82 procent. Výrazně se zvýšil také zájem o lety do Barcelony, a to téměř o 35 procent. Z čistě dovolenkových destinací využilo nejvíc cestujících linky do Antalye, Heraklionu, Hurgady, Burgasu a Marsá Alam.

2818319_

Letecká společnost Ryanair začne od dubna nabízet přímé spojení Brna s Berlínem.  Od 2. dubna začne firma létat na letiště Schönefeld na jižním okraji Berlína. Do německého hlavního města bude létat dvakrát týdně, v úterý a v sobotu. Ryanair novou linku oznámil jen pár dní poté, co zahájil provoz na obnoveném spoji z Brna do Milána Bergama. I nadále zůstává v provozu linka Ryanairu na londýnské letiště Stansted. Linka bude létat z Brna v úterý ve 12:55, v sobotu ve 14:25. Nejlevnější zpáteční letenky začínají na zhruba 1200 korunách. Brno tak získá alternativu pro železniční a autobusové spojení do německé metropole. Vlakem trvá dosud cesta 7 hodin, ale až do centra města. „Otevřením linky do Berlína úspěšně pokračujeme v rozšiřování počtu pravidelných linek létajících z Brna – přesně tak jak jsme slíbili před rokem, kdy se letiště stalo součástí skupiny Accolade. V případě Berlína jde navíc o zcela novou trasu, která bude mít v Brně premiéru. Věřím, že naváže na úspěšnou linku do Bergama, která od prvního dne létá téměř plně obsazená. O létání z Brna a do Brna je evidentně velký zájem, což nám dává dobrou pozici pro jednání o možném otevření případných dalších trasách,“ řekl generální ředitel Letiště Brno Milan Kratina. Letiště Schönefeld je hlavní základnou Ryanairu a easyJetu v Berlíně, jde využít i pro lety do dalších destinací. Zejména středomořské destinace nebo Kanárské ostrovy vychází letecky z Berlína obvykle výrazně levněji, než z Česka.

Letecká společnost Ryanair spustí od jara příštího roku tři nové linky z Prahy do Itálie. Nově začne létat do Trevisa, Pescary a Bari. Vyplývá to z rezervačního systému aerolinky, letenky už začala prodávat. Všechny tři nové destinace začne obsluhovat 1. dubna, podle časů odletů na ně Ryanair nasadí letadla z pražské základny. Do Bari bude létat v pondělí a v pátek v 7 hodin z Prahy, v Bari bude v 8:55, zpět letí v 9:20 a v Praze je v 11:15. Na trase dosud létá Wizz Air, ten ale nemá na příští letní letový řád zatím žádné lety k dispozici a není tak jasné, zda v nich bude pokračovat. Úplně novou destinací z Prahy je Pescara na pobřeží Jaderského moře. Tam bude létat Ryanair rovněž v pondělí a v pátek s časy odletů z Prahy v pondělí v 13:25, v 15:05 přistane v Pescaře. Čtyřikrát týdně bude létat Ryanair na letiště Treviso, označované často jako letiště pro Benátky (centrum Benátek je z letiště autobusem vzdálené hodinu). Mezi oběma městy bude Ryanair létat v pondělí, středu, pátek a neděli.  Na letiště Treviso z Prahy aktuálně nikdo nelétá, do Benátek nabízí přímé spojení České aerolinie, easyJet a Volotea. Ceny zpátečních letenek se zatím pohybují mezi 2000 a 2500 korunami, dá se ale očekávat, že postupně Ryanair bude nabízet i nižší ceny. U nových linek obvykle startuje s průměrnou cenou. Ryanair bude z Prahy od dubna nabízet přímé spojení už do osmi italských měst, do dalších létá s přestupem v Miláně – Bergamu. Navíc bude od 28 října Ryanair létat z Brna novou linku rovněž do Itálie a to Bergama.

Vedení Letiště Václava Havla v Praze plánuje rozsáhlou expanzi a počítá s investicemi za 27 miliard Kč. Do roku 2026 by tak firma měla vybudovat novou paralelní ranvej a podstatně rozšířit Terminál 2. Po dokončení staveb by letiště mělo odbavovat zhruba 21 milionů cestujících ročně.  Letiště se už nyní potýká s vlastními limity. Zatímco loni odbavilo rekordních 15,4 milionu cestujících, letos očekává ještě o zhruba 1,5 milionu pasažérů více. To je přitom již odhadovaná kapacita letiště. Vzhledem k očekávanému dalšímu růstu letecké dopravy by tak současný systém dvou vzletových drah už v budoucnu nemusel stačit. Letiště proto připravuje stavbu paralelní dráhy. Ta by měla sloužit především pro přistání ze směru od Nebušic, zatímco z nynější hlavní ranveje by měla letadla většinou pouze startovat, a to směrem na Jeneč. O stavbě dráhy se mluví už přes deset let a její realizace se kvůli územním problémům postupně oddalovala. Proti stavbě protestovali i obyvatelé některých částí na severozápadě Prahy. Odhadovaná cena stavby je okolo devět miliard Kč. Zhruba podobnou částku by mělo stát také rozšíření Terminálu 2, na kterém by měla vzniknout mimo jiné nová letadlová stání s nástupními mosty. Terminál dosud funguje pro lety do schengenských zemí, zatímco Terminál 1 je určen pro ostatní lety. Po rozšíření by měly být oba terminály rozděleny podle dopravců. Součástí rozvojových plánů letiště je i jeho železniční napojení do centra Prahy. Vládou vybraná varianta napojení letiště na železnici do Kladna měla být podle původních plánů Správy železniční dopravní cesty do roku 2024. Kvůli složitým debatám o vedení trati se však v Praze dosud nezačalo stavět. Aktuálním termínem dokončení trati je tak rok 2028. V dalších letech se chce letiště zaměřit na východ. V současnosti proto finišují jednání o lince do Bangkoku. V budoucnu by mohly přibýt i dálkové linky do Tchaj-wanu, indického Dillí nebo Hongkongu.

 

U brněnského letiště začala stavba logistického centra, které umožní zákazníkům propojit leteckou, automobilovou i železniční nákladní dopravu. Klientelu by tvořily firmy, které využívají leteckou nákladní dopravu a náklady vozí na letiště z různých míst Brna. První etapa stavby má být hotova na podzim.
Letiště Brno – ilustrační foto.

Hala vzniká v místě, které je řadu let vyhrazeno právě pro stavbu tohoto typu, severně od příletové haly a příjezdové silnice. V první fázi nabídne prostor 25 tisíc metrů čtverečních. „Intenzivně jednáme s mnoha společnostmi, které sídlí na různých místech Brna a využívají leteckou dopravu. Díky tomu, že přesunou zázemí na letiště, ubude dopravy především po Řípské ulici ve Slatině, protože už nebudou muset náklad převážet,“ uvedl Milan Kratina. Kamiony z dálnice odbočí místo do města právě k letišti.

Investice, kterou společnost financuje z vlastních zdrojů, je první částí rozvoje komplexu. „Možnost kombinace letecké, automobilové i železniční nákladní dopravy je to, co pomůže rozvoji byznysu do budoucna. Vlečku na letiště je možno využívat a uvidíme, jaká bude poptávka,“ řekl dále Milan Kratina.

Při zájmu firem je podle něj možné komplex rozšiřovat, prostor pro další stavbu je. Do budoucna se však nepočítá s nijak výrazným zvýšením počtu nákladních letů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mělo být nejvýš jedno denně. „Logistické centrum, kde lze kombinovat dopravu, však může přitáhnout i úplně nové firmy,“ domnívá se Milan Kratina. Upozornil také, že o podobném centru uvažuje Ostrava. Brno by tak před ní mohlo mít náskok jako místo, odkud je blízko do ostatních míst Česka, na Slovensko, do Rakouska a do Polska.

Vedení letiště se snaží rozvíjet i výrazně utlumenou osobní dopravu, kterou reprezentují již jenom dvě pravidelné linky. Po krachu jednání s rumunským Blue Air se snaží intenzivně jednat s dalšími společnostmi, které by byly ochotné spojit Brno s více městy v Evropě. „Výhodou je, že máme tvrdá data o obsazenosti linek do Eindhovenu a Lutonu, která byla velmi dobrá,“ zmínil Milan Kratina destinace, do nichž se z Brna ještě do nedávna létalo.

Zdroj: https://logistika.ihned.cz/c1-66149610-u-brnenskeho-letiste-zacala-stavba-logistickeho-centra

Poptávka po globální letecké přepravě nákladů v loňském roce vzrostla o devět procent, což je nejlepší výsledek od roku 2010. Přispěl k tomu zejména růst globálního obchodu, uvedlo Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). V roce 2016 se poptávka zvýšila o 3,6 procenta.  Generální ředitel IATA Alexandre de Juniac dodal, že výhled pro přepravu nákladů zůstává optimistický i na letošní rok. Důvěra spotřebitelů roste a posiluje i mezinárodní internetový obchod. Celkové tempo růstu by však letos mělo podle něj zpomalit na „zdravých“ 4,5 procenta. Kapacita přepravy se loni zvýšila o tři procenta. To je nejpomalejší růst od roku 2012. Růst poptávky tak výrazně převyšuje růst kapacity, což je pozitivní zpráva pro výnosy. Obsazenost se zvýšila o 2,5 procentního bodu na 45 procent.  Růst poptávky po letecké nákladní přepravě byl dvojnásobný ve srovnání s růstem světového obchodu, který činil 4,3 procenta. Letecká přeprava nákladu je považována za důležitý ukazatel světového obchodu a ekonomické situace. Poptávka se loni zvýšila ve všech regionech. Nejvíce vzrostla v Africe, a to o 24,8 procenta. Je to teprve podruhé od roku 1990, kdy aerolinky z Afriky zaznamenaly nejrychlejší růst ve srovnání s ostatními regiony. Přispěl k tomu hlavně obchod mezi Afrikou a Asií. Za Afrikou skončila Evropa, kde poptávka stoupla o 11,8 procenta. IATA reprezentuje zhruba 280 leteckých společností, které se na celkovém objemu globální letecké přepravy podílejí asi 83 procenty.