Archiv
Gallery
dscn04922013_06270942013_06271262013_0627179
Květen 2022
Po Út St Čt So Ne
« Dub    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
TOPlist

Archive for the ‘Námořní a říční doprava’ Category

Území Moldauhafen v hamburském přístavu má Česko pronajaté do roku 2028. I této plochy se má chystaná směna týkat.

Česko po sedmi letech spěje k dohodě, která bude znamenat překreslení pořádků narýsovaných po první světové válce. Ministerstvo dopravy připravuje směrnici pro výměnu území v hamburském přístavu, které si v roce 1929 pronajalo na 99 let. Pro tuzemský byznys to bude znamenat obnovení přístupu k moři.

„Stávající území tvořené pronajatými pozemky od města Hamburk nemá námořní přístup a prostor je značně omezený, což komplikuje logistické podmínky pro reálné využití pro podporu obchodu České republiky. Připravujeme návrh směrnice pro výměnu území na expertní jednání s německou stranou,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

Podle Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, by se mělo Česko zajímat o přístup k moři také kvůli ruské agresi. „Pokud bude válka pokračovat a budeme hledat trhy, odkud nahradíme ruské a běloruské zboží, bude to vyžadovat vyšší kapacity i další logistické změny, které by český přístav mohl umožnit,“ řekl deníku E15.

Z Číny lodí do Dubaje, pak letadlem do Česka. Válka komplikuje přepravu zboží

Hamburk už před sedmi lety předložil Česku alternativu. Místo přístavů Saalehafen a Moldauhafen nabídl území nazvané Kuhweder Hafen. Z mnoha pohledů se to jeví jako zajímavý obchod.

Říční doprava po Labi skomírá. Z Česka se v roce 2020 po vodě vyvezlo 67 tisíc tun zboží, zatímco ještě v roce 2015 to bylo 118 tisíc tun. Pro srovnání: železnice v roce 2020 vyvezla bezmála 21 milionů tun zboží. Navíc Moldauhafen, menší z obou míst, o rozměru tří tisíc čtverečních metrů, slouží už jen jako parkoviště pro kamiony.

Pro hovoří i velikost území. Prostý součet těch současných činí 24 tisíc metrů čtverečních, zatímco Kuhwerder má zhruba 30 tisíc čtverečních metrů. Je to také prestižní adresa na dohled od Labské filharmonie. Terminál nabízí napojení na železniční, silniční i říční dopravu. Připlout tam mohou středně velké námořní lodě s ponorem do jedenácti metrů bez omezení výšky.

Otázkou je ovšem cena za Kuhweder a celkové podmínky nájmu včetně délky, což je nyní předmětem jednání. Zatím je jisté, že Česko získá území formou pachtovní smlouvy a zřejmě je dále pronajme. Za Saalehafen a Moldauhafen nyní dostává od německé logistické firmy 210 tisíc euro za rok. „Pokud se ukáže v průběhu jednání, že opuštění stávajících území bude pro Česko výhodné, jsme připraveni diskutovat a vyjít německé straně vstříc,“ doplnil Brychta.

 

Drahé přepravní kontejnery zvýší ceny fitness strojů, bílého zboží i zahradní techniky

I Hamburk má však své zájmy. Na územích plánuje rozsáhlou developerskou výstavbu a smlouva Česku vyprší až za šest let. V Hamburku má Česko ještě území zvané Peutehafen, což je ale jeho výsostný majetek, kde nyní probíhají opravy.

Hamburk je třetím největším přístavem Evropy a po covidovém útlumu se celkový objem nákladu opět zvyšuje. Vloni číslo manipulace zboží dosáhlo 129 milionů tun. Správa přístavu před pár měsíci dokončila ambiciózní projekt za 490 miliard korun, který sestával zejména z prohrábek dna umožňujících zvýšit přípustný ponor lodí o dva metry.

V roce 1992 byla Československá námořní plavba privatizována v první vlně kuponové privatizace. O tři roky později se majoritním akcionářem stala společnost Stratton Investments spojená s Harvardskými investičními fondy podnikatele Viktora Koženého. Ten mezi roky 1995 a 1998 všech 44 plavidel rozprodal. Poslední byla zcela nová loď Jan Želivský.

 

Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/cesko-obnovuje-pristup-k-mori-chysta-smlouvu-pro-nove-uzemi-v-hamburku-1389654

Podívejte se na devět největších lodí různých kategorií. Od největší jachty, přes výletní loď až po nákladní a armádní plavidla. Nechte se fascinovat tím, co všechno se udrží na vodě.

Největší nákladní loď: MSC OSCAR

Tato kontejnerová loď je tak obrovská, že se američtí rejdaři obávali, zda ve Spojených státech amerických bude vůbec mít kde přistát. Obslouží ji jen ty největší světové přístavy. Kdybyste do ní skládali osobní automobily, vešlo by se jich tam zhruba 39 000. Její nosnost je 197,362 tun. Byla postavena v Jižní Koreji a náklady na její stavbu činily přibližně 140 miliónů amerických dolarů. Délku má 395 m a uveze 19 224 normovaných kontejnerů.

Nejdelší nákladní loď světa: CSCL Globe

Tato obří loď byla spuštěna na vodu v roce 2014 a s MSC OSCAR z předchozí kapitoly se těsně přetahuje o prvenství. Zatímco MSC OSCAR má titul největší nákladní lodě z důvodu, že uveze o něco málo více kontejnerů, tento soupeř zas těsně vede na délku. Loď je dlouhá 400 metrů a široká 59 metrů.

Její maximální rychlost činí 22 uzlů (41 km/hod) a uveze o 124 kontejnerů méně než MSC OSCAR, tedy 19 100.

Největší osobní loď: Harmony Of The Seas

Výletní loď Harmony of The Seas je v podstatě plující město. Na její palubu se vejde téměř 6800 pasažérů a přes dva tisíce lidí posádky.

Je dlouhá 360 metrů a široká 60,5 metru. Má dieselelektrický pohon a dokáže plout rychlostí až 22 uzlů (zhruba 42 km/hod).

Nejvějtší jachta: Azzam

Na této luxusní jachtě o délce 180 metrů boháči najdou vše, po čem jejich srdce touží. Stavba Azzam trvala tři roky a vyšla na 600 milionů dolarů (cca 15 miliard korun). Nechal si ji postavit Khalifa bin Zayed Al Nahyan stojící v čele Spojených Arabských Emirátů.

Uvnitř je několik desítek luxusních kajut a hlavní sál o velikosti 29×18 m. Kromě luxusu se dbalo i na techniku. Pohon obstarávají dvě plynové turbíny a dva pomocné dieslové motory, výkon je 95 tisíc koní a umožní lodi plout rychlostí až 59 km/h. Výbava zahrnuje i malou ponorku.

Největší vojenská loď: Nimitz

Největší lodí postavenou k vojenským účelům je letadlová loď třídy Nimitz amerického námořnictva.

Má délku 333 metrů, šířku 77 metrů a energii pro 4 turbínová ústrojí zajišťují dva jaderné reaktory. Na palubě uveze až 90 letadel či vrtulníků různých typů. V letech 1968 až 2009 bylo postaveno celkem 10 takových lodí. Plánovaná životnost je 50 let.

Největší transportní loď: MV Blue Marlin

Tato loď zvládne transportovat součásti ropné plošiny, poškozené lodě, vojenskou techniku a tak dále. Poradila si dokonce i s poškozeným americkým torpédoborcem. Je dlouhá 224,8 metrů a široká 63,1 metru, obsluhu zajišťuje 60 lidí. K dispozici mají 38 kajut, tělocvičnu či saunu. Pro naložení či vyložení se umí loď částečně ponořit, aby se transportní plošina ocitla pod vodou.

Největší ponorná loď: Dockwise Vanguard

Tato loď je zajímavá tím, že se dokáže dočasně ponořit pod hladinu moře. No dobře, to už jsme zmiňovali i transportní lodi Blue Marlin. Jenže to je loď klasického tvaru, kdežto Dockwise Vanguard je víceméně plovoucí plošina a mohla by se zapsat také jako nejširší nákladní loď. Místo v dnešním výčtu si tak bezpochyby zaslouží obě. Dockwise Vanguard je dlouhá 275 metrů a široká 79 metrů.

Největší tanker: TI Asia

TI Asia patří do třídy takzvaných TI supertankerů (kromě ní do této třídy spadá ještě TI Africa, TI TI Europe a TI Oceania). Tyto tankery jsou dlouhé 380 metrů a může na ně být naloženo přes 3 miliony barelů ropy. Při plném zatížení mají výtlak 509,484 tun.

Největší těžební loď: Shell Prelude FLNG

Prelude byla navržena pro účely těžby a zkapalňování zemního plynu. Díky tomu zemní plyn může být shromažďován a v podstatě i rafinován přímo na moři – tedy bez nutnosti vést ho potrubím na pevninu.

Délka Prelude FLNG činí 488 metrů a šířka 74 metrů, což z ní dělá jednu z největších lodí světa vůbec. Připomeňme, že nejdelší kontejnerová loď má 400 m a nejširší nákladní 79 m.

 

Fotografie zde: 

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305

Zdroj článku: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305

1. 4.  2121 došlo k události v námořní přepravě zboží. Loď Aprilia Joke japonského rejdaře Suzuki Lines, zřejmě v zoufalém pokusu ubránit se pirátskému útoku v Malackém průlivu, najela na mělčinu, kde zádí uvízla. Piráti se poté již bezpečně dostali na palubu lodi, odkud začali shazovat vybrané kontejnery do moře, aby je později vylovili na pobřeží Javy. Loď pluje pod vlajkou Sv.Vincent, má nosnost 21456,7 teu.

Hapag-Lloyd objednala megalodě o 23 000 TEU a více. Hamburská společnost liniové dopravy zadala objednávku na šest ULCV s kapacitou 23 500 TEU v  korejské loděnici Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering. Budou dodávány v období od dubna do prosince 2023 a stojí dohromady 1 miliardu dolarů. Lodě budou použity na trasách mezi Evropou a Dálným východem v rámci konsorcia „The Alliance“ a budou vybaveny vysokotlakým dvoupalivovým motorem. Ten je poháněn LNG, ale alternativně má dostatečnou kapacitu nádrže pro provoz na konvenční palivo.

„Investováním do těchto velkých kontejnerových lodí budeme nejen schopni snížit naše jednotkové náklady a zlepšit naši konkurenceschopnost v obchodě mezi Evropou a Dálným východem, ale také učiníme významný krok v modernizaci naší flotily.“ Využijeme to také k dalšímu snížení naší ekologické stopy, „zdůrazňuje generální ředitel Rolf Habben Jansen.

Zdroj: SSL

Nárůst ztrát kontejnerů na moři v posledních měsících, zejména v
Pacifiku!

Read the rest of this entry »

Kontejnerová přepravní společnost Hapag-Lloyd uzavřela první pololetí roku 2020 ziskem před úroky a daněmi (Ebit) ve výši 563 milionů USD (511 milionů EUR), což je více než v předchozím roce = 440 milionů USD (389 milionů EUR). Tržby v prvním pololetí roku 2020 činily zhruba 7 miliard USD (6,4 miliardy EUR), což je méně než jedno procento pod úrovní předchozího roku. Hlavním důvodem bylo snížení objemu dopravy o zhruba 5,8 milionu TEU, tedy asi o 4 procenta. Zatímco objem přepravovaného v prvním čtvrtletí se stále mírně zvyšoval, ve druhém čtvrtletí se objem dopravy ve srovnání s předchozím rokem snížil přibližně o 11 procent. Výnos z přepravy se v první polovině roku mírně zlepšila na 1 104 USD za TEU.  Na pozadí pandemie Covid-19 a jejích hospodářských důsledků v mnoha částech světa zůstává prognóza plná značné nejistoty. Kromě vývoje objemu dopravy bude mít pravděpodobně významný dopad na příjmy společnosti Hapag-Lloyd  ve druhé polovině rozpočtového roku 2020 vývoj sazeb za přepravu.

Zdroj: H-L, Jura-Mope-Sea

Společnost Hamburger Hafen und Logistik AG (HHLA) představila své pololetní údaje: V důsledku slabé obchodní činnosti, zejména ve druhém čtvrtletí, došlo v první polovině roku k výraznému poklesu tranzitu a přepravy kontejnerů. Klesající manipulace s kontejnery, a to i na mezinárodní úrovni. V segmentu kontejnerů se objem manipulovaný na kontejnerových terminálech HHLA snížil celkem o 11,3 procenta na 3 345 tis. TEU (předchozí rok: 3 770 tis. TEU). Na třech kontejnerových terminálech v Hamburku činil zmanipulovaný objem 3 058 tis. TEU, tzn. 12 procent pod srovnávací hodnotou předchozího roku (předchozí rok: 3 476 tis. TEU). Důvodem byly zejména odložené odjezdy lodí (blank sailings) v důsledku pandemie covid-19. Poruchy způsobily významné snížení objemu nákladu z Dálného východu. Provoz feederů do oblasti Baltského moře také prudce poklesl a nelze jej kompenzovat nárůstem přeprav do německých a britských obchodních zón.

Mezinárodní kontejnerové terminály v Oděse a Talinnu také zaznamenaly mírný pokles objemu manipulace, a to o 2,4 procenta na 286 tisíc TEU (předchozí rok: 293 tis. TEU). Objemové ztráty spojené především s krizí nemohly být přiměřeně kompenzovány dodatečnými novými objednávkami z prvního čtvrtletí.
Zdroj: HHLA/DVZ

Luka Koper zahájil v těchto dnech hlavní stavební práce na rozšíření jižní části mola I. První fáze projektu spočívá v prodloužení přístavního nábřeží o 98,5 m a šířce 34,4 metrů. Očekává se, že nábřeží bude dokončeno v březnu 2021, čímž se celková délka nábřeží zvýší na 695 metrů. Ve druhé fázi bude postaveno 24,830 m2 dalších stohovacích ploch pro kontejnery – tyto práce by měly být dokončeny v roce 2022. S rozšířením Pier I se roční kapacita kontejnerového terminálu zvýší na 1,3 milionu TEU. Spolu s optimalizací různých terminálových procesů se očekává, že se kapacita dále zvýší na 1,5 milionu TEU / rok. Kromě každoročního zvyšování kapacity bude z těchto investic těžit i denní kapacita úložiště . Průměrné využití úložiště v roce 2020 zatím kolísá mezi 60 a 70%, což umožňuje hladký provoz na všech úrovních. Nové stohovací plochy poskytnou další prostor pro manipulaci s příležitostnými výchylkami, kdy denní využití úložiště může překročit 90% kapacity. Hodnota investice je 45,6 milionu EUR.

– a sice od doby, kdy získala statut pozorovatele v Arktické radě v roce 2013. Rada sestává z osmi arktických států: Kanady, Dánského království (včetně Grónska a Farských ostrovů), Finska, Islandu, Norska, Ruska, Švédska a USA. Nová arktická strategie Číny zahrnuje předpokládaný přístup k přírodním zdrojům, zajištění arktických komunikací pro námořní linky a podporu image „odpovědné hlavní země“ v arktických záležitostech.

Strategie se také týká čínských ledoborců a výzkumných stanic. Čína udržuje výzkumné stanice na Islandu a v Norsku a provozuje na Ukrajině postavený výzkumný ledoborec Xuelong, jenž byl v roce 2017 součástí arktické expedice a stal se první oficiální čínskou lodí proplouvající kanadskou Severozápadní pasáží. Letos v červenci zprovoznila Čína svůj druhý výzkumný ledoborec Xuelong 2, navržený ve Finsku a v Šanghaji. Podle čínského tisku loď může prorazit led o síle 1,5 metru ve srovnání s předchozími 1,2 m a je první polární výzkumnou lodí, která to může provádět při jízdě vpřed i vzad. Arktické hraniční země vyslovily obavy ohledně čínské expanze, když třeba dánská vláda vyslovila veřejně obavy ohledně čínských zájmů v Grónsku, které zahrnovaly návrh na zřízení výzkumné stanice, satelitní pozemní stanice, obnovu letišť a rozšíření těžby.

Arktický region je příležitostí pro čínsko-ruskou obchodní spolupráci navíc k projektům energetického rozvoje a projektům infrastruktury, jako je projekt Yamal o zkapalněném zemním plynu“. Loni v září Maersk provedl svůj první test na severní námořní trase vysláním ledoborce třídy Venta Maersk z Vladivostoku přes Busan, Jižní Koreu do Petrohradu.

Dánská společnost Maersk Line, největší kontejnerový dopravce na světě, reaguje na růst cen ropy na nejvyšší úroveň za čtyři roky a zvyšuje své ceny. Lodní palivo od počátku roku zdražilo o více než 20 procent, v Evropě ceny dosahují 440 USD (asi 9700 Kč) za tunu a jsou nejvyšší od roku 2014. Rejdařská firma, která se na světové námořní přepravě zboží podílí 19 procenty, je považována za barometr globálního obchodu. Svým zákazníkům oznámila, že je nucena zavést mimořádnou přirážku k ceně. Přeprava suchého (nechlazeného) zboží z Rotterdamu do Šanghaje tak zdraží o 14 procent. Podobný krok jako Maersk Line udělala například i Mediterranean Shipping Company. V prvním čtvrtletí, kdy ceny paliva vzrostly o 19 procent, se celkové náklady Maersk Line zvýšily na 1,2 miliardy USD ze 782 milionů ve stejném období roku 2017 a její provozní ztráta se téměř zdvojnásobila na 220 milionů USD. Generální ředitel Sören Skou počátkem května připustil, že společnost má problém s náklady a že opouští některé trasy a zavede příplatek. Maersk Line dnes už není ve svém sektoru nejziskovější firmou světa, kterou po několik let byla, z hlediska podílu na trhu jí ale prvenství stále patří.