Gallery
2013_06110112013_06271302013_06110842013_0620024
Červenec 2020
Po Út St Čt So Ne
« Čer    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
TOPlist

Archive for the ‘Silniční doprava’ Category

ilustrační foto

Část cestujících, kteří jezdí do Brna vlakem, budou muset od 4. července do 2. srpna využít dolní nádraží. Kvůli výluce jedné koleje mezi hlavním nádražím a Židenicemi budou jezdit některé vlaky odklonem právě před dolní nádraží, uvedli mluvčí Správy železnic Nela Friebová a společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík. Na jihomoravských dálnicích přes prázdniny žádné nové uzavírky nezačnou, chystají se však na silnicích prvních třídy i nižších tříd a stejně tak v krajském městě. Na železnici bude několik výluk, kvůli kterým bude nutné zavádět náhradí autobusovou dopravu.

Na dálnicích pokračují stavby započaté na jaře. Jedná se jak o opravy dálnice D1 mezi 168. a 178. kilometrem, tak o opravu jízdního pásu na dálnici D2 směrem do Brně mezi 32. a 43. kilometrem. Ta by však měla skončit už 2. července, vyplývá z webu Ředitelství silnic a dálnic.

V Brně pokračují omezení v okolo Zvonařky a od 1. srpna se přidají opravy nedaleko v Opuštěné ulici na velkém městském okruhu. Pokračuje také omezení v souvislosti se stavbou okruhu v Žabovřeské ulici.

Celý letošní rok se musejí řidiči vyhnout mostu přes Novomlýnské nádrže na silnici I/52. Vzhledem k nižší intenzitě provozu začnou silničáři během prázdnin opravovat i další tři úseky této silnice mezi Pasohlávkami a Mikulovem.

Opravovat se bude řada silnic první třídy

Opravy a tedy omezení, která mají často podobu kyvadlového provozu, se dotknou i dalších silnic první třídy v kraji. Na silnici I/38 se bude o prázdninách opravovat most v Grešlovém Mýtě. S omezením je nutné počítat na silnici I/43, kde pokračuje do 18. července oprava kruhového objezdu v Letovicích a tři týdny na přelomu prázdnin se bude opravovat křižovatka u Kuřimi.

Na silnici I/50 se bude v létě pracovat mezi Brankovicemi a Nesovicemi. Na silnici I/54 se bude opravovat ve Strážovicích, v červenci ještě ve Veselí nad Moravou a od srpna začne oprava úseku z Veselí do Moravského Písku. Na silnici I/55 se budou opravovat mosty v Hodoníně a v Břeclavi od srpna křižovatka ulic Jana Skácela a třídy 1. máje.

Na železnici způsobí největší výluku kromě zmíněné v Brně opravy vždy jedné ze dvou kolejí mezi Brnem a Střelicemi. Začala tento týden a pokračovat bude do poloviny října. „Opravy souvisí s plánovanou modernizací a elektrizací tratě,“ řekla Friebová.

Od 8. do 28. července se budou dělníci pohybovat na trati mezi Letovicemi a Březovou nad Svitavou, kde se budou měnit kolejnice a opravovat přejezdy.

Další výluky se týkají regionálních tratí. Až do konce srpna pokračuje dlouhodobá výluka tratě ze Šakvic do Hustopečí. Prvních deset červencových dnů se nebude jezdit mezi Moravskými Bránicemi a Rakšicemi, od 27. července do 8. srpna nepojedou vlaky mezi Zaječím a Kobylím.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/17853-silnice-na-jizni-morave-ceka-rada-stavebnich-uzavirek-cast-cestujicich-vlakem-bude-v-brne-jezdit-opet-na-dolni-nadrazi.html

ilustrační foto

Cestující linkovými autobusy na jižní Moravě by měli mít už v létě možnost zaplatit jednorázovou jízdenku ve všech vozech platební kartou, přesný termín ještě není daný. Zatím jsou pokladny nainstalované téměř ve 200 autobusech. Brněnský dopravní podnik, který je součástí krajského integrovaného systému, chtěl spustit tuto možnost od 1. června, protože už má všech vozidlech tzv. validátory připravené. Počká však, až bude systém kompletně připravený i v krajských autobusech, uvedli mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková a mluvčí společnosti KORDIDS JMK Květoslav Havlík.

Díky zprovoznění nového systému už nebudou muset cestující hledat drobné na jízdenku a také si budou moct k platební kartě přiřadit časovou předplatní jízdenku, jako je to možné již několik let v Brně.

Zatímco v Brně budou platební terminály fungovat bez výdeje tištěného dokladu, v linkových autobusech se doklad bude zatím tisknout. „Palubní počítače v krajských autobusech budou jiné než v Brně, ale budou připojené do stejného systému,“ uvedl Havlík. I Kordis však plánuje, že až si cestující na platbu kartou zvyknou, může se přestat jízdenka tisknout.

Při přestupu bude nahraná na kartě, kterou pak stačí přiložit k terminálu v navazujícím autobuse. Na nový systém odbavení se připravují i České dráhy tak, aby byly možnosti v celém kraji jednotné bez ohledu na dopravce. „Kdo potřebuje doklad o jízdence, může si jej stáhnout z portálu Brno ID,“ uvedla Tomaštíková.

Souběžně budou existovat i papírové jízdenky, v Brně si lze koupit jízdenku také pomocí SMS zprávy, v Brně i v celém kraji lze také využít mobilní aplikaci Poseidon. Jak ale ukazuje příklad Ostravy, papírové jízdenky mohou v budoucnu zmizet zcela.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/17461-v-autobusech-na-cele-jizni-morave-pujde-od-leta-platit-v-autobuse-kartou.html

Ilustrační foto

Celkovou částku 1 miliardu a 7 milionů si Jihomoravský kraj připravil na údržby a opravy komunikací, opravovat se budou i mosty a investice poputují také na vážení kamionů a regulaci tranzitní dopravy. Největší část půjde na letní a zimní péči o komunikace.

Největší část rozpočtu, zhruba 650 tisíc, poputuje jako každý rok na průběžnou zimní a letní péči. Opravovat se budou výtluky po náročných ročních obdobích. Zbytek peněz je určen na větší investiční a neinvestiční akce a opravy a spolufinancování projektů realizovaných s podporou Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Program výstavby, rekonstrukcí a oprav silnic JMK dnes na zasedání schválili krajští radní.

Na údržbu půjde skoro 650 tisíc

Příspěvek Správě a údržbě silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) stanovuje letošní rozpočet kraje na přibližně 648 milionů korun. „Při současné výši příspěvku je zabezpečeno provádění běžné údržby silnic, včetně zimní, limitováno je však zejména provádění souvislejších oprav. Proto se snažíme intenzivně využít prostředky nabízené v rámci programu IROP a do komplexních rekonstrukcí dál investujeme i z rozpočtu kraje. Jsem rád, že tato aktivita je skutečně vidět. Počty silnic v havarijním či nevyhovujícím stavu se nám za tři roky podařilo snížit o polovinu,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák.

Silničáře čekají krom oprav i celé stavby

Na spolufinancování projektů IROP má letos kraj v rozpočtu vyhrazeno přes 120 milionů korun. Do IROP byly prozatím celkově registrovány projekty za víc než 3 miliony, Jihomoravský kraj podle slov náměstka Hanáka patří mezi region, který na opravy i stavby čerpá ze všech nejvíce.

„K největším stavbám v letošním roce patří například oprava silnice mezi Hajany a Želešicemi za 110 milionů korun nebo realizace IV. stavby průtahu Rájcem za 275 milionů korun. Do IROP se nám podařilo úspěšně registrovat i obchvat Čebína za 560 milionů korun, kde by měly první práce také začít letos. Bude se zejména jednat o iniciační archeologický průzkum. Využíváme navíc i další programy, například fond Interreg, s jehož pomocí budeme letos zlepšovat dopravní dostupnost Myjavska a Horňácka“ přiblížil Hanák.

Na schválení rozsáhlejších oprav se ještě čeká

Na neinvestiční akce, opravy a rekonstrukce silnic rozsáhlejšího charakteru si připravil kraj pro letošní rok dalších 130 milionů korun. „Uvidíme, zda vláda i pro letošek schválí příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Opět se projevuje, že nutně potřebujeme systémové řešení, abychom věděli, zda a s kolika můžeme počítat penězi. Každoroční ad hoc schvalování příspěvku nám značně komplikuje plánování staveb, i když jsme za peníze samozřejmě vděční. V tuto chvíli proto mohu říct, že mezi největší akce financované přímo z rozpočtu Jihomoravského kraje, bude patřit například II. stavba v rámci projektu Újezd u Brna – Otnice nebo oprava silnice v brněnské ulici Jihlavská,“ doplnil Hanák.

Opravy čekají i mosty, peníze půjdou i na regulaci tranzitní dopravy

Opravami letos projdou i mosty. „Celkem se jedná o 44 milionů korun a spadá sem vše od drobnějších oprav po bezpečnostní opatření až po větší rekonstrukce a výměny,“ vysvětlil Hanák.

Investovat se bude také do vážení kamionů a do regulací tranzitní dopravy. Finance poputují i na opatření pro zvýšení bezpečnosti silnic nebo do systému pro hospodaření s vozovkou. Na ty to projekty má kraj navíc 40 milionů, které půjdou na projektovou přípravu.

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/16622-na-udrzbu-a-stavby-silnic-v-jihomoravskem-kraji-letos-padne-vic-nez-miliarda.html

Brněnské hlavní nádraží

Největší změnou ve veřejné dopravě na jižní Moravě bude od 15. prosince, kdy se mění jízdní řády, obnova plného provozu na hlavním nádraží v Brně. Vrátí se na něj všechny vlakové spoje a přestane se využívat dolní nádraží. Od 30. listopadu ale cestující čeká dvoutýdenní výluka úseku mezi hlavním a židenickým nádražím, vlaky nahradí tramvaje, řekl dnes na tiskové konferenci ředitel společnosti Kordis JMK Jiří Horský. Mimo Brno bude největší změnou zavedení nových přímých vlaků do Židlochovic a s tím související změny v trasách autobusových linek.

Místo vlaků mezi brněnskými nádražími budou jezdit tramvaje po opraveném Zábrdovickém mostě. Vlaky nahradí posílená linka 2 a cestující směrem na Českou budou moct použít linky 3 a P3.

Vlady do Židlochovic zamíchají s autobusovými linkami

Do Židlochovic se bude jezdit ve špičce proti původnímu předpokladu jen dvakrát za hodinu ve špičce a jízdní časy budou mírně delší, než se čekalo. „Důvodem je kapacita trati a také to, že se časy původně počítaly pro nové jednotky, ale České dráhy budou zatím nasazovat vratné soupravy, které jsou k dispozici, včetně Regionov,“ řekl Horský. Cesta na hlavní nádraží bude trvat okolo 25 minut.

Linka 505 bude jezdit ze Židlochovic do Brna ve špičkách pracovních dnů, mimo špičku pojede jen do Rajhradu. Zrušena bude linka 523 a vznikne nová linka 504. Spojení Pohořelic a Židlochovic bude s přestupem v Ledcích, přímé spoje Židlochovice – Medlov zajistí linka 154. Linka 521 z Hustopečí už nepojede ve většině případů do Hrušovan, ale jen do Židlochovic, to stejné se týká linky 522.

Změny se týkají i Pohořelic a okolí. Linka 154 nově pojede přes Medlov. Jinak pojede linka 105 z Brna do Mikulova. Mezi Brnem a Pohořelicemi pojede po dálnici a bude rychlejší. Příští rok nebude průjezdný most přes Novomlýnské nádrže, proto linka pojede přes Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice.

Rychleji pojede také linka 401, která vynechá některé vesnice a z Ostrovačic do Brna pojede po dálnici. Troubsko obslouží častěji linka 51, která bude od Nemocnice Bohunice protažená přes Starý Lískovec a Moravany k Ústřednímu hřbitovu.

Na krajskou jízdenku až do Rakouska

Krajská integrovaná doprava se také rozšiřuje více za hranice kraje. Lidé budou moci dojet z Tišnova do Bystřice nad Pernštejnem na krajskou jízdenku nejen vlakem, ale i autobusem. Stejně tak bude možné krajskou jízdenku použít v autobusech ze Znojemska do Moravských Budějovic, z Moravského Krumlova do Hrotovic a ve vlacích ze Znojma do Retzu v Rakousku, z Moravského Písku do Starého Města a z Veselí nad Moravou do Starého Města přes Uherské Hradiště.

Krajské jízdenky k dispozici v aplikaci Můj vlak

Cestující na jižní Moravě čekají také změny v kupování jízdenek. Uvnitř kraje už bude možné jezdit pouze na krajské jízdenky, pro mezikrajské spojení si bude možné koupit jízdenky Českých drah. Na linku Brno – Bohumín však nastoupí místo nich RegioJet, proto bude v případě přestupu na tuto linku nutné koupit si dvě jízdenky.

„Podařilo se nám s Českými drahami domluvit, že půjde krajské jízdenky koupit i přes jejich aplikaci Můj vlak,“ řekl náměstek hejtmana Roman Hanák (ČSSD). Krajské jízdenky lze zatím koupit elektronicky pouze pomocí aplikace Poseidon. „Během příštího roku plánujeme spuštění e-shopu společně se zavedením elektronického odbavení cestujících,“ řekl Horský. Bude možné koupit jednorázovou jízdenku bezkontaktní kartou a nákupem na internetu si nahrát na kartu předplatní jízdenku.

 

 

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/15942-sbohem-vyluko-na-brnenske-hlavni-nadrazi-se-15-prosince-vrati-vsechny-vlaky.html

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy Kč, což je meziročně o téměř čtyři procenta více. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy Kč. Na konci letošního roku nahradí v roli provozovatele systému rakouskou společnost konsorcium CzechToll/SkyToll. Loňský prosinec s mnoha svátky přinesl státu tradičně nejnižší částku, a to 730 milionů Kč, což bylo meziročně o 2,6 procenta méně. Naopak nejsilnějším měsícem roku 2018 byl říjen, kdy se výnosy z mýta poprvé v historii přehouply přes miliardu Kč. Druhým nejsilnějším měsícem byl listopad, kdy se vybralo více než 980 milionů Kč, což byl zároveň druhý nejlepší výsledek při výběru mýta v Česku. Nejlepším dnem z pohledu mýta bylo úterý 25. září s 43 miliony Kč.

Stát loni vybral na mýtu 10,8 miliardy Kč

Semafor řídí dopravu, aby se na mostě ve špatném stavu nesetkala najednou příliš těžká nákladní auta z obou směrů. Kyvadlově řízený provoz má trvat až do opravy mostního díla. Ta se dostane na řadu až příští rok, je zapotřebí teprve připravit projekt. Zatím je vyloučena varianta, že by most byl úplně uzavřen. Právě takový byl ale prvotní scénář, který se zatím nenaplnil. Už jen kolona na necelé dva kilometry dlouhém úseku od aqualandu po semafor na mostě u stavidel znamená čekání po dobu deseti, dvanácti minut. Pokud se fronta čekajících dostane k téměř čtyři kilometry vzdálené křižovatce u Ivaně, znamená to, že použití alternativní trasy je navýsost vhodné, protože v opačném případě je před řidičem a posádkou auta zhruba půlhodina čekání.  Místní jsou zatím rádi, že zatím si to krátí přes Pasohlávky, Brod a Dolní Dunajovice. Obávají se ale, že až vypukne hromadné stěhování k moři, bude i tam plno. Zatím většina přespolních míří do kolony. Co se bude dít v létě, ukáže čas. Navíc je možné, že komplikace budou po tři léta. To letošní s provozem řízeným semafory, jedno, možná i dvě další léta pak třeba i s úplným zastavením provozu v době kdy se budou mosty vyměňovat. Plány opravy by měly být k dispozici na podzim. Náklady na opravu mostu ŘSD předběžně vyčíslilo na sto miliónů korun. Celková délka mostu je 120 metrů. Konstrukce pochází z roku 1979. Při zkoumání stavu mostu před dostavbou lávky pro cyklisty čekalo na odborníky nemilé překvapení. A vzápětí byli nemile překvapeni i zástupci ŘSD. Hodnocení stavu mostu skončilo šestkou na sedmistupňové škále, kde sedmička znamená havárii a nutnost uzavření mostu.

Letiště Praha v dubnu mírně zpomalilo svůj růst, stále ale letos míří k dalšímu rekordu, v součtu od ledna do konce dubna si stále drží dvouciferný růst. Podle dnes zveřejněných statistik branami Letiště Václava Havla prošlo v dubnu 1,321 milionu cestujících, o 6,89 % více než v loňském dubnu. Letos jde o nejnižší měsíční nárůst. Od začátku roku odbavili na Ruzyni už 4,378 milionu cestujících, o 10,71 % více než ve stejném období loňského roku. Už dříve vedení Letiště Praha oznámilo, že letos čeká pokoření dalšího rekordu v počtech cestujících. Loni letištěm prošlo 15,4 milionu pasažérů (plus 18 %). Žebříčku letišť, kam z Prahy létá nejvíce lidí, vévodila i v dubnu Moskva – Šeremetěvo, v městech celkově vede Londýn. Poprvé se na druhé místo v Praze dostal Amsterdam, který o dva tisíce předstihl hlavní pařížské letiště CDG. Čtvrté místo udržela Dubaj,  následovaná Frankfurtem. Letištní statistiky dobře ukazují, co umí udělat s počty cestujících nástup nízkonákladových dopravců: na sedmé místo pronikla Barcelona, kam začal od zimy létat denně k ČSA a Vuelingu ještě Ryanair. Počty cestujících jsou o více než 40 % vyšší. Podobný skok je u Londýna – Stanstedu, kde navýšil počty letů Ryanair, z první patnáctky vyřadil další londýnské letiště Gatwick. Z první patnáctky destinací vypadl například i Stockholm či Milán –  Malpensa, místo nich se do žebříčku dostal Madrid a Curych.

Letiště Praha, jumbo Korean Air. Pramen: Letiště Praha

Silnice se zapuštěnými elektrickými kolejemi spojuje stockholmské letiště Arlanda s logistickým centrem u města. Zatím jde pouze o dvoukilometrový úsek, už se ale připravuje rozšíření.
Ve Švédsku byla otevřena první elektrifikovaná silnice

První silnice, která je schopná dobíjet baterie projíždějících osobních i nákladních elektromobilů, byla otevřena ve Švédsku, poblíž Stockholmu. Je to pouze dvoukilometrový úsek, ale švédská správa silnic už připravila mapu budoucího rozšíření. Země chce dosáhnout nezávislosti na fosilních palivech do roku 2030 a tento cíl vyžaduje snížení jejich spotřeby v dopravě o 70 procent.
Silnice se zapuštěnými elektrickými kolejemi spojuje stockholmské letiště Arlanda s logistickým centrem u města. Energie se přenáší ze dvou kolejí prostřednictvím pohyblivého ramene připevněného ke spodní části vozidla, které se pak automaticky odpojí. Cesta je rozdělena na úseky o délce 50 metrů, vůz se nabíjí jen tehdy, když jede. Při zastavení se proud vypne.
Systém umí pro každý automobil spočítat spotřebu energie a zaúčtovat ji na vozidlo a uživatele. Takzvané dynamické nabíjení na rozdíl od silničních stožárů znamená, že baterie vozidla mohou být menší, čímž se snižují i výrobní náklady.

Podle Hanse Sälla, šéfa konsorcia eRoadArlanda, jsou náklady na elektrifikaci při ceně jednoho milionu eur (přes 25 milionů Kč) na kilometr 50krát nižší než na stavbu tramvajové linky ve městě. „Koleje jsou zapuštěné a na povrchu napětí není. Je to stejné jako se zásuvkami na zdi,“ řekl Säll. „Když zaplavíte silnici slanou vodou, pak bude na povrchu napětí pouhého jednoho voltu. Můžete po ní klidně chodit naboso,“ dodal.

VIDEO ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=VZNHZnyxCm8

Zdroj článku: https://logistika.ihned.cz/c1-66120070-svedsko-otevrelo-prvni-silnici-ktera-nabiji-projizdejici-osobni-i-nakladni-elektromobily

Sněženkou, Slunečnicí nebo Pampeliškou se mohou od čtvrtka svézt lidé v Břeclavi. Tamní dopravce Bors představil flotilu čtrnácti nových autobusů. Přírodní jména napovídají, že mají ekologický pohon na stlačený zemní plyn. Určená jsou pouze pro městskou hromadnou dopravu. V provozu jich je nyní osm, dalších šest bude nasazeno na začátku srpna. Nově pořízené autobusy jsou nízkopodlažní, klimatizované a bezbariérové. Snáz do nich podle dopravce nastoupí důchodci, rodiče s kočárky a hendikepovaní. Díky snížení emisí produkovaných autobusy se navíc zlepší kvalita ovzduší v městě. Novinka pro cestující jsou USB nabíječky na mobilní zařízení. Bors Břeclav využil možnosti získání dotace ve výši šestaosmdesáti milionů korun na nákup nových vozidel, na které přispívá Evropská unie. Podle pravidel dotace se sníží budoucí náklady města na dopravu. Výdaje na spotřebu nových autobusů na zemní plyn jsou o deset procent nižší než u naftových motorů. Firma také postavila stanici na plnění vozidel stlačeným zemním plynem v areálu čerpací stanice Bors.
Břeclavský dopravce Bors představil čtrnáct nových autobusů na stlačený zemní plyn.

Řidiči tomu přizpůsobují své rozhodování. Víc než jindy se dívají po poutačích s cenami a zjišťují, kde je možné natankovat levněji. Řidičům se vyplatí využívat slevové akce. Například v Břeclavi na Benzině mají o víkendech vždy slevu minimálně korunu na litr benzinu nebo nafty. Jak v úterý zjistili reportéři Rovnosti, nejlevněji tankovali řidiči v Břeclavi. Za litr Naturalu 95 zaplatili v okresním městě v průměru 30,26 korun, naopak nejdražší tankování bylo v Hodoníně, kde litr téhož benzínu stál bez pěti haléřů čtyřicet korun. Ve Znojmě svítila na stojanech průměrná cena 30,7 korun za litr stejného benzínu. I majitelé dieselů naopak tankovali nejlevněji v Břeclavi, kde za litr nafty zaplatili 29,63 koruny a nejdráž v Hodoníně, kde litr nafty vyšel v průměru o sedmnáct haléřů dráž. O tom, jak si zákazníci cen všímají, ví svoje obsluha stanic. Zájem lidí se odvíjel od ceny vždy. Jakmile zlevnila benzinka o pár haléřů, stála fronta až na silnici. Podle odborníků, kteří vývoj cen sledují, bude růst cen ještě pokračovat. Stojí za ním mimořádný vzestup cen ropy. Cena benzínu a nafty je nejvýše od letošního února a řidiči se musí připravit na další zdražování. Nárůst cen ropy, který stojí v pozadí růstu cen pohonných hmot, totiž neustává. Ceny mají růst nejméně do konce dubna. „Průměrná cena benzínu se nyní přiblíží jednatřiceti korunám za litr, průměrné ceny nafty vyrostou nad třicet korun za litr,“ upozornil analytik. Míru a rychlost dalšího růstu podle něj určí právě vývoj na Blízkém východě.

Ilustrační snímek tankování.