Gallery
2013_06270792013_06270212013_06271952013_0627048
Leden 2020
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
TOPlist

Archive for the ‘Silniční doprava’ Category

Brněnské hlavní nádraží

Největší změnou ve veřejné dopravě na jižní Moravě bude od 15. prosince, kdy se mění jízdní řády, obnova plného provozu na hlavním nádraží v Brně. Vrátí se na něj všechny vlakové spoje a přestane se využívat dolní nádraží. Od 30. listopadu ale cestující čeká dvoutýdenní výluka úseku mezi hlavním a židenickým nádražím, vlaky nahradí tramvaje, řekl dnes na tiskové konferenci ředitel společnosti Kordis JMK Jiří Horský. Mimo Brno bude největší změnou zavedení nových přímých vlaků do Židlochovic a s tím související změny v trasách autobusových linek.

Místo vlaků mezi brněnskými nádražími budou jezdit tramvaje po opraveném Zábrdovickém mostě. Vlaky nahradí posílená linka 2 a cestující směrem na Českou budou moct použít linky 3 a P3.

Vlady do Židlochovic zamíchají s autobusovými linkami

Do Židlochovic se bude jezdit ve špičce proti původnímu předpokladu jen dvakrát za hodinu ve špičce a jízdní časy budou mírně delší, než se čekalo. „Důvodem je kapacita trati a také to, že se časy původně počítaly pro nové jednotky, ale České dráhy budou zatím nasazovat vratné soupravy, které jsou k dispozici, včetně Regionov,“ řekl Horský. Cesta na hlavní nádraží bude trvat okolo 25 minut.

Linka 505 bude jezdit ze Židlochovic do Brna ve špičkách pracovních dnů, mimo špičku pojede jen do Rajhradu. Zrušena bude linka 523 a vznikne nová linka 504. Spojení Pohořelic a Židlochovic bude s přestupem v Ledcích, přímé spoje Židlochovice – Medlov zajistí linka 154. Linka 521 z Hustopečí už nepojede ve většině případů do Hrušovan, ale jen do Židlochovic, to stejné se týká linky 522.

Změny se týkají i Pohořelic a okolí. Linka 154 nově pojede přes Medlov. Jinak pojede linka 105 z Brna do Mikulova. Mezi Brnem a Pohořelicemi pojede po dálnici a bude rychlejší. Příští rok nebude průjezdný most přes Novomlýnské nádrže, proto linka pojede přes Pasohlávky, Brod nad Dyjí a Dolní Dunajovice.

Rychleji pojede také linka 401, která vynechá některé vesnice a z Ostrovačic do Brna pojede po dálnici. Troubsko obslouží častěji linka 51, která bude od Nemocnice Bohunice protažená přes Starý Lískovec a Moravany k Ústřednímu hřbitovu.

Na krajskou jízdenku až do Rakouska

Krajská integrovaná doprava se také rozšiřuje více za hranice kraje. Lidé budou moci dojet z Tišnova do Bystřice nad Pernštejnem na krajskou jízdenku nejen vlakem, ale i autobusem. Stejně tak bude možné krajskou jízdenku použít v autobusech ze Znojemska do Moravských Budějovic, z Moravského Krumlova do Hrotovic a ve vlacích ze Znojma do Retzu v Rakousku, z Moravského Písku do Starého Města a z Veselí nad Moravou do Starého Města přes Uherské Hradiště.

Krajské jízdenky k dispozici v aplikaci Můj vlak

Cestující na jižní Moravě čekají také změny v kupování jízdenek. Uvnitř kraje už bude možné jezdit pouze na krajské jízdenky, pro mezikrajské spojení si bude možné koupit jízdenky Českých drah. Na linku Brno – Bohumín však nastoupí místo nich RegioJet, proto bude v případě přestupu na tuto linku nutné koupit si dvě jízdenky.

„Podařilo se nám s Českými drahami domluvit, že půjde krajské jízdenky koupit i přes jejich aplikaci Můj vlak,“ řekl náměstek hejtmana Roman Hanák (ČSSD). Krajské jízdenky lze zatím koupit elektronicky pouze pomocí aplikace Poseidon. „Během příštího roku plánujeme spuštění e-shopu společně se zavedením elektronického odbavení cestujících,“ řekl Horský. Bude možné koupit jednorázovou jízdenku bezkontaktní kartou a nákupem na internetu si nahrát na kartu předplatní jízdenku.

 

 

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/15942-sbohem-vyluko-na-brnenske-hlavni-nadrazi-se-15-prosince-vrati-vsechny-vlaky.html

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy Kč, což je meziročně o téměř čtyři procenta více. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy Kč. Na konci letošního roku nahradí v roli provozovatele systému rakouskou společnost konsorcium CzechToll/SkyToll. Loňský prosinec s mnoha svátky přinesl státu tradičně nejnižší částku, a to 730 milionů Kč, což bylo meziročně o 2,6 procenta méně. Naopak nejsilnějším měsícem roku 2018 byl říjen, kdy se výnosy z mýta poprvé v historii přehouply přes miliardu Kč. Druhým nejsilnějším měsícem byl listopad, kdy se vybralo více než 980 milionů Kč, což byl zároveň druhý nejlepší výsledek při výběru mýta v Česku. Nejlepším dnem z pohledu mýta bylo úterý 25. září s 43 miliony Kč.

Stát loni vybral na mýtu 10,8 miliardy Kč

Semafor řídí dopravu, aby se na mostě ve špatném stavu nesetkala najednou příliš těžká nákladní auta z obou směrů. Kyvadlově řízený provoz má trvat až do opravy mostního díla. Ta se dostane na řadu až příští rok, je zapotřebí teprve připravit projekt. Zatím je vyloučena varianta, že by most byl úplně uzavřen. Právě takový byl ale prvotní scénář, který se zatím nenaplnil. Už jen kolona na necelé dva kilometry dlouhém úseku od aqualandu po semafor na mostě u stavidel znamená čekání po dobu deseti, dvanácti minut. Pokud se fronta čekajících dostane k téměř čtyři kilometry vzdálené křižovatce u Ivaně, znamená to, že použití alternativní trasy je navýsost vhodné, protože v opačném případě je před řidičem a posádkou auta zhruba půlhodina čekání.  Místní jsou zatím rádi, že zatím si to krátí přes Pasohlávky, Brod a Dolní Dunajovice. Obávají se ale, že až vypukne hromadné stěhování k moři, bude i tam plno. Zatím většina přespolních míří do kolony. Co se bude dít v létě, ukáže čas. Navíc je možné, že komplikace budou po tři léta. To letošní s provozem řízeným semafory, jedno, možná i dvě další léta pak třeba i s úplným zastavením provozu v době kdy se budou mosty vyměňovat. Plány opravy by měly být k dispozici na podzim. Náklady na opravu mostu ŘSD předběžně vyčíslilo na sto miliónů korun. Celková délka mostu je 120 metrů. Konstrukce pochází z roku 1979. Při zkoumání stavu mostu před dostavbou lávky pro cyklisty čekalo na odborníky nemilé překvapení. A vzápětí byli nemile překvapeni i zástupci ŘSD. Hodnocení stavu mostu skončilo šestkou na sedmistupňové škále, kde sedmička znamená havárii a nutnost uzavření mostu.

Letiště Praha v dubnu mírně zpomalilo svůj růst, stále ale letos míří k dalšímu rekordu, v součtu od ledna do konce dubna si stále drží dvouciferný růst. Podle dnes zveřejněných statistik branami Letiště Václava Havla prošlo v dubnu 1,321 milionu cestujících, o 6,89 % více než v loňském dubnu. Letos jde o nejnižší měsíční nárůst. Od začátku roku odbavili na Ruzyni už 4,378 milionu cestujících, o 10,71 % více než ve stejném období loňského roku. Už dříve vedení Letiště Praha oznámilo, že letos čeká pokoření dalšího rekordu v počtech cestujících. Loni letištěm prošlo 15,4 milionu pasažérů (plus 18 %). Žebříčku letišť, kam z Prahy létá nejvíce lidí, vévodila i v dubnu Moskva – Šeremetěvo, v městech celkově vede Londýn. Poprvé se na druhé místo v Praze dostal Amsterdam, který o dva tisíce předstihl hlavní pařížské letiště CDG. Čtvrté místo udržela Dubaj,  následovaná Frankfurtem. Letištní statistiky dobře ukazují, co umí udělat s počty cestujících nástup nízkonákladových dopravců: na sedmé místo pronikla Barcelona, kam začal od zimy létat denně k ČSA a Vuelingu ještě Ryanair. Počty cestujících jsou o více než 40 % vyšší. Podobný skok je u Londýna – Stanstedu, kde navýšil počty letů Ryanair, z první patnáctky vyřadil další londýnské letiště Gatwick. Z první patnáctky destinací vypadl například i Stockholm či Milán –  Malpensa, místo nich se do žebříčku dostal Madrid a Curych.

Letiště Praha, jumbo Korean Air. Pramen: Letiště Praha

Silnice se zapuštěnými elektrickými kolejemi spojuje stockholmské letiště Arlanda s logistickým centrem u města. Zatím jde pouze o dvoukilometrový úsek, už se ale připravuje rozšíření.
Ve Švédsku byla otevřena první elektrifikovaná silnice

První silnice, která je schopná dobíjet baterie projíždějících osobních i nákladních elektromobilů, byla otevřena ve Švédsku, poblíž Stockholmu. Je to pouze dvoukilometrový úsek, ale švédská správa silnic už připravila mapu budoucího rozšíření. Země chce dosáhnout nezávislosti na fosilních palivech do roku 2030 a tento cíl vyžaduje snížení jejich spotřeby v dopravě o 70 procent.
Silnice se zapuštěnými elektrickými kolejemi spojuje stockholmské letiště Arlanda s logistickým centrem u města. Energie se přenáší ze dvou kolejí prostřednictvím pohyblivého ramene připevněného ke spodní části vozidla, které se pak automaticky odpojí. Cesta je rozdělena na úseky o délce 50 metrů, vůz se nabíjí jen tehdy, když jede. Při zastavení se proud vypne.
Systém umí pro každý automobil spočítat spotřebu energie a zaúčtovat ji na vozidlo a uživatele. Takzvané dynamické nabíjení na rozdíl od silničních stožárů znamená, že baterie vozidla mohou být menší, čímž se snižují i výrobní náklady.

Podle Hanse Sälla, šéfa konsorcia eRoadArlanda, jsou náklady na elektrifikaci při ceně jednoho milionu eur (přes 25 milionů Kč) na kilometr 50krát nižší než na stavbu tramvajové linky ve městě. „Koleje jsou zapuštěné a na povrchu napětí není. Je to stejné jako se zásuvkami na zdi,“ řekl Säll. „Když zaplavíte silnici slanou vodou, pak bude na povrchu napětí pouhého jednoho voltu. Můžete po ní klidně chodit naboso,“ dodal.

VIDEO ZDE: https://www.youtube.com/watch?v=VZNHZnyxCm8

Zdroj článku: https://logistika.ihned.cz/c1-66120070-svedsko-otevrelo-prvni-silnici-ktera-nabiji-projizdejici-osobni-i-nakladni-elektromobily

Sněženkou, Slunečnicí nebo Pampeliškou se mohou od čtvrtka svézt lidé v Břeclavi. Tamní dopravce Bors představil flotilu čtrnácti nových autobusů. Přírodní jména napovídají, že mají ekologický pohon na stlačený zemní plyn. Určená jsou pouze pro městskou hromadnou dopravu. V provozu jich je nyní osm, dalších šest bude nasazeno na začátku srpna. Nově pořízené autobusy jsou nízkopodlažní, klimatizované a bezbariérové. Snáz do nich podle dopravce nastoupí důchodci, rodiče s kočárky a hendikepovaní. Díky snížení emisí produkovaných autobusy se navíc zlepší kvalita ovzduší v městě. Novinka pro cestující jsou USB nabíječky na mobilní zařízení. Bors Břeclav využil možnosti získání dotace ve výši šestaosmdesáti milionů korun na nákup nových vozidel, na které přispívá Evropská unie. Podle pravidel dotace se sníží budoucí náklady města na dopravu. Výdaje na spotřebu nových autobusů na zemní plyn jsou o deset procent nižší než u naftových motorů. Firma také postavila stanici na plnění vozidel stlačeným zemním plynem v areálu čerpací stanice Bors.
Břeclavský dopravce Bors představil čtrnáct nových autobusů na stlačený zemní plyn.

Řidiči tomu přizpůsobují své rozhodování. Víc než jindy se dívají po poutačích s cenami a zjišťují, kde je možné natankovat levněji. Řidičům se vyplatí využívat slevové akce. Například v Břeclavi na Benzině mají o víkendech vždy slevu minimálně korunu na litr benzinu nebo nafty. Jak v úterý zjistili reportéři Rovnosti, nejlevněji tankovali řidiči v Břeclavi. Za litr Naturalu 95 zaplatili v okresním městě v průměru 30,26 korun, naopak nejdražší tankování bylo v Hodoníně, kde litr téhož benzínu stál bez pěti haléřů čtyřicet korun. Ve Znojmě svítila na stojanech průměrná cena 30,7 korun za litr stejného benzínu. I majitelé dieselů naopak tankovali nejlevněji v Břeclavi, kde za litr nafty zaplatili 29,63 koruny a nejdráž v Hodoníně, kde litr nafty vyšel v průměru o sedmnáct haléřů dráž. O tom, jak si zákazníci cen všímají, ví svoje obsluha stanic. Zájem lidí se odvíjel od ceny vždy. Jakmile zlevnila benzinka o pár haléřů, stála fronta až na silnici. Podle odborníků, kteří vývoj cen sledují, bude růst cen ještě pokračovat. Stojí za ním mimořádný vzestup cen ropy. Cena benzínu a nafty je nejvýše od letošního února a řidiči se musí připravit na další zdražování. Nárůst cen ropy, který stojí v pozadí růstu cen pohonných hmot, totiž neustává. Ceny mají růst nejméně do konce dubna. „Průměrná cena benzínu se nyní přiblíží jednatřiceti korunám za litr, průměrné ceny nafty vyrostou nad třicet korun za litr,“ upozornil analytik. Míru a rychlost dalšího růstu podle něj určí právě vývoj na Blízkém východě.

Ilustrační snímek tankování.

Jak vyřešit, že trasa plánovaného obchvatu Tuřan zasahuje do ochranného pásma brněnského letiště? Po možnosti zapustit silnici do země přichází další plán – dát na ni semafory, u kterých by auta zastavila, než proletí letadlo. Brno by se tím zařadilo mezi světové letecké kuriozity. Obrázky letiště v Gibraltaru už jsou kultovní. Přistávací a vzletovou dráhu tam protíná silnice vedoucí z britského zámořského území do Španělska. Když se zrovna po dráze pohybuje letadlo, zastaví řidiče semafory a závory. Podobné kuriozity by se teď mohlo dočkat i Brno. Semafory zastavující auta kvůli letadlům by mohly vyřešit problém s plánovaným obchvatem Tuřan, který nelze vést jinak než nebezpečně blízko brněnského letiště. Vysoká vozidla, jako kamiony či autobusy, by totiž zasahovala do ochranného pásma pro vzlet letadel. A tak si město, tuřanská radnice i vedení letiště lámou hlavou nad tím, jak to elegantně a za co nejméně peněz vyřešit. Proto jsem navrhl řešení se semaforem. Pro řidiče to bude znamenat zdržení, ale lepší tohle než současný stav, kdy se auta tísní v kolonách, protože kapacita nynějších silnic prostě nestačí. Tuřanský starosta poukazuje na to, že na letišti jsou momentálně pouze dvě pravidelné letecké linky – do Londýna a Mnichova. Podle Vondry by se proto červená na semaforech neobjevovala příliš často. o ovšem tak jisté není. V jednání je totiž výrazné navýšení počtu linek z letiště. V letní sezoně se navíc přidávají k pravidelným spojům také charterové lety do dovolenkových lokalit. K tomu je potřeba připočítat nákladní letadla a to, že tuřanské letiště pravidelně využívá k tréninku svých pilotů například společnost Austrian Airlines.

Související obrázek

 

  • Dopravní podnik v Praze testoval tříčlánkový autobus značky Van Hool několik... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pražský dopravní podnik (DPP) si pořídí velkokapacitní autobusy, do kterých se vejde až 200 cestujících. Podnik nyní chystá tendr na pronájem vozů. Autobusy by měly být nasazeny na lince 119 na Letiště Václava Havla, kde je dlouhodobě nedostatečná kapacita.

Praha nebude velkokapacitní autobusy kupovat, chce si je dlouhodobě pronajmout i se servisem.

Podnik loni testoval belgický autobus Van Hool AGG300. Do autobusu se vejde téměř 200 cestujících. V běžných kloubových autobusech to je zhruba o třetinu méně. Celková délka je 24,79 metru a cena 4,5 milionu korun, což je zhruba třikrát více než cena běžného vozu.

Pražští radní schválili posílení provozu linky 119, kdy jsou všechny spoje autobusové linky navázány na metro A, a to nejen v letních měsících, ale v průběhu celého roku. Vyjma období mezi 07:00 až 08:00, kde by již další zkrácení intervalu narazilo na limity infrastruktury.

 

Zdroj

Fotka uživatele Rádio Krokodýl.

Fotka uživatele Rádio Krokodýl.