Gallery
2013_06271802013_06200152013_06110692013_0627071
Říjen 2019
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
TOPlist

Archive for the ‘Ekonomika’ Category

Satelitní systém Galileo a umístění Agentury pro evropský globální navigační družicový systém  do Prahy přineslo české ekonomice příjmy okolo 2,7 miliardy korun. Systém zatím pracuje v omezeném provozu, plné zprovoznění je plánováno do roku 2020.  Vedle zapojení řady českých firem do vývoje satelitní technologie pomáhá agentura také například k lepší technické připravenosti českých firem při různých technologických projektech, dodal. Maroš Šefčovič poznamenal, že po plném zprovoznění systému se bude Galileo podílet na zhruba deseti procentech hrubého domácího produktu celé EU. V novém rozpočtu unie se proto zvýšil rozpočet na provoz systému na 16 miliard eur. Systém bude podle Maroše Šefčoviče využíván nejen pro řízení dopravy, ale řadě jiných oblastí, například zdravotnictví, zemědělství a řízení bezpečnosti. Zefektivní mimo jiné také bankovní transakce a přenos elektřiny. Galileo je evropský globální satelitní systém. Díky celkem 30 satelitům ve vesmíru by měl být schopen poskytovat přesné určení polohy až na 20 centimetrů a měl by tak být přesnější než americký konkurenční systém GPS. Řízením Galilea je pověřena agentura GSA, která od roku 2012 sídlí v Praze a je jedinou agenturou EU se sídlem v České republice.

Program Galileo.

České dráhy loni vydělaly 984 milionů korun, potřetí v řadě tak dosáhly kladného hospodářského výsledku. Poprvé v novodobé historii je v plusu i hospodaření za osobní dopravu. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků firmy. Za meziročním zlepšením je zejména růst tržeb i silná česká měna, zadlužení celé skupiny kleslo o 3 miliardy na 27,2 miliardy korun. Zisk celé skupiny stoupl z 882 na 984 milionů korun, tržby stouply na 33,97 miliardy korun. Hlavní růst tržeb přinesla skupině hlavně osobní doprava, kde tržby narostly o 538 milionů korun. Zhruba polovina z této částky připadá na vyšší tržby z prodeje jízdenek, zbytek na vyšší platby od objednatelů. Poprvé v novodobé historii firmy vykázala osobní doprava zisk: 6 milionů korun. Předloni firma prodělala v osobní dopravě 646 milionů korun. Počty cestujících dlouhodobě rostou, podle člena představenstva pro osobní dopravu Michala Štěpána k růstu došlo i v letošním prvním čtvrletí. V případě nákladní dopravy v ČD Cargo zisk klesl z 935 na 743 milionů korun, tržby stouply o 163 milionů na 11,9 miliardy korun. Mírný pokles ziskovosti je dán především investiční aktivitou ČD Cargo,“uvedla firma v prezentaci výsledků. Pro firmu bude klíčové, jak se podaří uzavřít s kraji smlouvy na provoz vlaků po roce 2019, kdy skončí stávající desetileté smlouvy. Podle něj čas nepracuje ve prospěch krajů. ČD umí prodloužit smlouvy, ale ne o rok až dva. To pro ČD není zajímavé. Minimum je 3-5 let.

12647134_888738334580052_7802531483520686878_n

Řidiči tomu přizpůsobují své rozhodování. Víc než jindy se dívají po poutačích s cenami a zjišťují, kde je možné natankovat levněji. Řidičům se vyplatí využívat slevové akce. Například v Břeclavi na Benzině mají o víkendech vždy slevu minimálně korunu na litr benzinu nebo nafty. Jak v úterý zjistili reportéři Rovnosti, nejlevněji tankovali řidiči v Břeclavi. Za litr Naturalu 95 zaplatili v okresním městě v průměru 30,26 korun, naopak nejdražší tankování bylo v Hodoníně, kde litr téhož benzínu stál bez pěti haléřů čtyřicet korun. Ve Znojmě svítila na stojanech průměrná cena 30,7 korun za litr stejného benzínu. I majitelé dieselů naopak tankovali nejlevněji v Břeclavi, kde za litr nafty zaplatili 29,63 koruny a nejdráž v Hodoníně, kde litr nafty vyšel v průměru o sedmnáct haléřů dráž. O tom, jak si zákazníci cen všímají, ví svoje obsluha stanic. Zájem lidí se odvíjel od ceny vždy. Jakmile zlevnila benzinka o pár haléřů, stála fronta až na silnici. Podle odborníků, kteří vývoj cen sledují, bude růst cen ještě pokračovat. Stojí za ním mimořádný vzestup cen ropy. Cena benzínu a nafty je nejvýše od letošního února a řidiči se musí připravit na další zdražování. Nárůst cen ropy, který stojí v pozadí růstu cen pohonných hmot, totiž neustává. Ceny mají růst nejméně do konce dubna. „Průměrná cena benzínu se nyní přiblíží jednatřiceti korunám za litr, průměrné ceny nafty vyrostou nad třicet korun za litr,“ upozornil analytik. Míru a rychlost dalšího růstu podle něj určí právě vývoj na Blízkém východě.

Ilustrační snímek tankování.

Bankám a spořitelnám v Česku loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o dvě miliardy na 75,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma sektoru ke konci roku přesáhla sedm bilionů korun, což je meziroční nárůst více než bilión korun.  Zisk z finanční a provozní činnosti klesl loni meziročně o miliardu na 179,1 miliardy korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 3,3 miliardy na 146,8 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí klesly o 300 milionů na 44,5 miliardy korun. Bankám a spořitelnám se rekordně daří. Za rok 2017 dosáhly nejvyšších zisků v historii. Pozitivním faktorem byl zejména obrat úrokových sazeb směrem nahoru, který pomohl zvýšit čistou úrokovou marži části bank. Ekonomice se dařilo, výrazně rostl i objem poskytnutých úvěrů. Nejvíce zisku měla skupina ČSOB, její zisk loni stoupl meziročně o 16 procent na 17,5 miliardy korun. Růst podpořily celkově dobrá situace na finančních trzích, růst objemu úvěrů nebo vyšší příjmy z poplatků u investičních produktů. Na českém finančním trhu působilo na konci roku 47 bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen.

Ilustrační foto

Na mýtném se v říjnu od kamionů a autobusů vybralo rekordních 960 milionů korun. Ve srovnání s loňským rokem to je nárůst o 11,5 procenta. Vyplývá to ze statistik provozovatele elektronického mýta, společnosti Kapsch. Rekordní by podle generálního ředitele Kapsche Karla Feixe měl být i celý letošní rok. Na mýtném by se mohlo podle odhadů vybrat 10,4 miliardy korun. Desetimiliardovou hranici výběr mýta loni nepřekročil jen těsně, vybralo se 9,89 miliardy korun. O rok dříve, v roce 2015, to bylo 9,7 miliardy. Tehdy ministerstvo prosadilo poslední zdražení mýtných tarifů.Největší podíl na zaplaceném mýtném mají kamiony s hmotností nad 12 tun, na které z vybraných peněz připadá více než 91 procent. Autobusy se na vybraných penězích podílí 1,42 procenta. Celkem je v českém mýtném systému zapojeno přes půl milionu vozidel, konkrétně systém evidoval předešlý měsíc 519.172 kusů aktivních palubních jednotek. Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 86 miliard korun. Náklady na provoz systému činí přibližně 15 procent z celkové vybrané částky. Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Zároveň se má systému ujmout nový správce vzešlý z výběrového řízení, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči. Správcem tak může být dosavadní provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services, nebo německá firma T-Systems.

​Výběr mýta začíná atakovat metu jedné miliardy korun měsíčně

Každý rok vyberou správci české železnice okolo čtyř miliard korun od železničních dopravců. Jde o peníze za použití tratí, které však nepokryjí ani náklady na údržbu či platy zaměstnanců, kteří se o dráhu starají. Oproti Rakousku vybíráme v přepočtu na jeden kilometr šestkrát méně. Od příštího roku navíc poplatky na tuzemské dráze ještě klesnou kvůli podpoře nákladní dopravy. Tzn. aby se po železnici přepravovalo víc nákladu než po silnici. Stát kvůli tomu vybere podle odhadů o více než půl miliardy korun méně. Sazebníky pro nákladní a osobní dopravce se na základě vůle ministerstva dopravy od roku 2018 sjednotí. Cenové kategorie se budou odvíjet mimo jiné od úrovně tratě či hmotnosti soupravy. Podle SŽDC ušetří nejen nákladní dopravci s těžkými vlaky, ale i dopravci, kteří vozí cestující. Např. dopravce Leo Express, který používá lehké soupravy tak zaplatí méně, to se ale naopak nelíbí dopravci RegioJet, který má podle Leo Expressu těžší soupravy.

Investice do rozvoje železniční dopravní cesty. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

EEO

Správa železniční dopravní cesty zaplatí bývalému nájemci na pražském hlavním nádraží, společnosti Grandi Stazioni, zhruba půl miliardy korun za rekonstrukci pražského hlavního nádraží. Správa je s italskou firmou ve sporu poté, co bývalému nájemci k letošnímu 17. říjnu neprodloužila smlouvu.

Na rozhodnutí SŽDC ve středu upozornil server Lidovky.cz, podle kterého správa železnic plánuje italské firmě vyplatit 565 milionů korun. Grandi Stazioni si za modernizaci nádraží nárokuje více než 770 milionů korun.

SŽDC podle mluvčí státní společnosti Kateřiny Šubové zaplatí prokazatelné náklady na opravy budovy. Správa se tak rozhodla proto, aby předešla vysokým smluvním pokutám, které by mohla dostat, pokud by s platbou vyčkávala až na ukončení soudního sporu, uvedla mluvčí.

Grandi Stazioni měla mít hlavní nádraží pronajaté na dalších 30 let, pokud by do letošního 16. října zvládla zrekonstruovat celý objekt. Firma již dříve uvedla, že pokud SŽDC společnost z objektu vypoví, bude požadovat 1,2 miliardy korun jako kompenzaci za rekonstrukci odbavovací haly a rovněž jako náhradu za ušlý zisk z dalších let provozu nádraží.

Grandi Stazioni do letošního června většinově vlastnily i italské dráhy.Praha

Česká republika je velmocí ve výrobě letadel. Země s desetimilionovou populací má 36 továren na letadla, jež vyrábějí a exportují téměř šedesát typů letounů vlastní konstrukce. „Nikde na světě není taková koncentrace výrobců,“ říká Jan Fridrich z Letecké amatérské asociace České republiky (LAA ČR).Většina českých letadel jsou ovšem lehké sportovní stroje pro rekreační létání. Nelze je komerčně používat v dopravě.

ČR letouny

Automobilky ze Sdružení automobilového průmyslu ČR loni zvýšily tržby o sedm procent na rekordních 912 miliard korun. Autoprůmysl se ale potýká se stále akutnějším nedostatkem zaměstnanců. Daří se výrobcům celých aut i jejich dílů, většina produkce se exportuje. Autoprůmysl jako celek utržil zhruba bilion korun. Roste i přidaná hodnota, a větší část celkových tržeb se tak přímo tvoří v Česku. Celkově podle viceprezidenta sdružení Pavla Juříčka chybí asi 28 500 učňů technických oborů a 52 tisíc absolventů s maturitou. Kritizoval přitom český stát, že nepodporuje technické školství. Špatné jsou také podmínky pro mobilitu pracovní síly nebo rekvalifikace. Aby firmy rostoucí výrobu zvládly, přijaly další tisíce zaměstnanců. Loni se v Česku vyrobilo 1,3 milionu osobních automobilů, téměř tisíc nákladních, 4500 autobusů a 1700 motocyklů. Ve všech případech šlo o meziroční růst. Na počet obyvatel je Česko největším výrobcem autobusů na světě, v osobních autech je druhé za Slovenskem.

Automobilový průmysl - Ilustrační foto.