Nejnovější komentáře
Gallery
2013_06272122013_06270752013_06271232013_0627203
Červen 2018
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
TOPlist

Semafor řídí dopravu, aby se na mostě ve špatném stavu nesetkala najednou příliš těžká nákladní auta z obou směrů. Kyvadlově řízený provoz má trvat až do opravy mostního díla. Ta se dostane na řadu až příští rok, je zapotřebí teprve připravit projekt. Zatím je vyloučena varianta, že by most byl úplně uzavřen. Právě takový byl ale prvotní scénář, který se zatím nenaplnil. Už jen kolona na necelé dva kilometry dlouhém úseku od aqualandu po semafor na mostě u stavidel znamená čekání po dobu deseti, dvanácti minut. Pokud se fronta čekajících dostane k téměř čtyři kilometry vzdálené křižovatce u Ivaně, znamená to, že použití alternativní trasy je navýsost vhodné, protože v opačném případě je před řidičem a posádkou auta zhruba půlhodina čekání.  Místní jsou zatím rádi, že zatím si to krátí přes Pasohlávky, Brod a Dolní Dunajovice. Obávají se ale, že až vypukne hromadné stěhování k moři, bude i tam plno. Zatím většina přespolních míří do kolony. Co se bude dít v létě, ukáže čas. Navíc je možné, že komplikace budou po tři léta. To letošní s provozem řízeným semafory, jedno, možná i dvě další léta pak třeba i s úplným zastavením provozu v době kdy se budou mosty vyměňovat. Plány opravy by měly být k dispozici na podzim. Náklady na opravu mostu ŘSD předběžně vyčíslilo na sto miliónů korun. Celková délka mostu je 120 metrů. Konstrukce pochází z roku 1979. Při zkoumání stavu mostu před dostavbou lávky pro cyklisty čekalo na odborníky nemilé překvapení. A vzápětí byli nemile překvapeni i zástupci ŘSD. Hodnocení stavu mostu skončilo šestkou na sedmistupňové škále, kde sedmička znamená havárii a nutnost uzavření mostu.

Jen chvíli poté, co má skončit modernizace D1, promění se v podobnou dopravní spojnici hrůzy železniční koridor mezi Prahou a Brnem. Správa železniční dopravní cesty chystá na řadě míst rozsáhlé úpravy, které přinesou současně i velké změny v provozu a výluky. A také prodloužení jízdní doby kvůli delší a pomalejší trase. Modernizovat se má úsek mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí a další úsek Brnem-Maloměřicemi a Adamovem. Hlavním problémem, který čeká dopravce, jsou ale výluky, které počítá s omezením provozu na celkem šestnáct měsíců v podobě výluky jedné koleje, na pět měsíců dokonce s nepřetržitým zastavením provozu. Úsekem podle materiálu projede denně oběma směry kolem 260 vlaků. Projektanti v něm navrhují, aby během pětiměsíční nepřetržité výluky jezdily linky Ex3, tedy dálkové vlaky z Prahy do Vídně/Bratislavy a Budapešti přes Havlíčkův Brod. V praxi to znamená, že všechny railjety, vlaky EC nebo spoje RegioJetu mezi Brnem a Prahou by jely přes Vysočinu. Materiál počítá s tím, že hlavní výluka by měla proběhnout v roce 2023. Trať přes Havlíčkův Brod je sice jen o dva kilometry delší, než přes Českou Třebovou, vlaky zde ale jedou podstatně pomaleji a cesta trvá přes tři hodiny. Nákladní vlaky směřující až do Břeclavi mají jet odklonem přes Přerov. Rychlíky Praha – Brno mají končit v Blansku, dál pokračovat autobusy. Projekt počítá i s tím, že modernizací projdou zastávky Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou, dojde k vybudování nástupišť a dalších prvků. Rychlost se má zvýšit nepatrně, stále zůstane pod 100 km/h. Jízdní doba se má zkrátit o půl minuty.

Jednotka railjet v barvách Českých drah. Foto: ČD

K bohunickému kampusu v Brně by mohla do čtyř let jezdit tramvaj. Rada města Brna dnes schválila vypsání soutěže na firmu, která tramvajovou trať postaví. Současně schválili radní novou soutěž na prodloužení trolejbusové tratě z Novolíšeňské na Jírovu ulici.

Brno bude zakázku s odhadovanou cenou 1,1 – 1,2 miliardy korun soutěžit podle takzvaného žlutého FIDICu. Vítězná firma má nejen trať postavit, ale i naprojektovat. Tramvaj má zlepšit dojíždění desítek tisic cestujících do oblasti kampusu, kteří musí zatím využívat autobusy a trolejbusy.

Nová tramvajová trať vytvoří v této lokalitě páteř městské hromadné dopravy. V současnosti lidé využívají trolejbusové a autobusové linky, ale ty jsou už nyní na hraně kapacity. Přitom se dá předpokládat, že počet cestujících bude neustále růst společně s tím, jak se bude toto území dále rozvíjet. Kolejová doprava je nejvhodnějším řešením jak z hlediska kapacitní propustnosti komunikací, tak životního prostředí,“ uvedl náměstek primátora pro oblast investic a dopravy Richard Mrázek.

 

Vítězná firma postaví 900 metrů nové tramvajové trati mezi stávajícími zastávkami Osová a Bohunice –Kampus. Cestující tak dostanou přímé a rychlé spojení tramvají z hlavního nádraží. Nová trať se bude od té stávající odpojovat na dopravním uzlu Osová, kde zůstane zachovaná možnost přestupu na další autobusové a trolejbusové linky. Pak se zanoří do hloubeného tunelu pod Mikuláškovým náměstím, podjede ulice Labská a Jihlavská a vyústí na ulici Netroufalky.  Na trati vzniknou dvě nové zastávky s pracovními názvy Nová Jihlavská a Nemocnice Bohunice. Zastávka Nová Jihlavská bude umístěna pod zemí. Tunel o délce 650 metrů bude veden pod zemí v hloubce 6 – 11 metrů.

Brno současně vypíše i tendr na vybudování trolejbusové trati z Novolíšeňské na Jírovu. Součástí zakázky je i výstavba nové měnírny, která běžný proud přeměňuje na stejnosměrný a dodává ho do drážního vedení, dále sociálního zázemí pro řidiče nebo stavební úpravy zastávek. Zakázka má hodnotu 129 milionů korun.

Zdroj: https://zdopravy.cz/brno-prodlouzi-za-vice-nez-miliardu-tramvajovou-a-trolejbusovou-trat-12740/

Vedení Letiště Václava Havla v Praze plánuje rozsáhlou expanzi a počítá s investicemi za 27 miliard Kč. Do roku 2026 by tak firma měla vybudovat novou paralelní ranvej a podstatně rozšířit Terminál 2. Po dokončení staveb by letiště mělo odbavovat zhruba 21 milionů cestujících ročně.  Letiště se už nyní potýká s vlastními limity. Zatímco loni odbavilo rekordních 15,4 milionu cestujících, letos očekává ještě o zhruba 1,5 milionu pasažérů více. To je přitom již odhadovaná kapacita letiště. Vzhledem k očekávanému dalšímu růstu letecké dopravy by tak současný systém dvou vzletových drah už v budoucnu nemusel stačit. Letiště proto připravuje stavbu paralelní dráhy. Ta by měla sloužit především pro přistání ze směru od Nebušic, zatímco z nynější hlavní ranveje by měla letadla většinou pouze startovat, a to směrem na Jeneč. O stavbě dráhy se mluví už přes deset let a její realizace se kvůli územním problémům postupně oddalovala. Proti stavbě protestovali i obyvatelé některých částí na severozápadě Prahy. Odhadovaná cena stavby je okolo devět miliard Kč. Zhruba podobnou částku by mělo stát také rozšíření Terminálu 2, na kterém by měla vzniknout mimo jiné nová letadlová stání s nástupními mosty. Terminál dosud funguje pro lety do schengenských zemí, zatímco Terminál 1 je určen pro ostatní lety. Po rozšíření by měly být oba terminály rozděleny podle dopravců. Součástí rozvojových plánů letiště je i jeho železniční napojení do centra Prahy. Vládou vybraná varianta napojení letiště na železnici do Kladna měla být podle původních plánů Správy železniční dopravní cesty do roku 2024. Kvůli složitým debatám o vedení trati se však v Praze dosud nezačalo stavět. Aktuálním termínem dokončení trati je tak rok 2028. V dalších letech se chce letiště zaměřit na východ. V současnosti proto finišují jednání o lince do Bangkoku. V budoucnu by mohly přibýt i dálkové linky do Tchaj-wanu, indického Dillí nebo Hongkongu.

Letiště Praha chystá velkou expanzi a investice za 27 miliard Kč

Téměř tři měsíce zpoždění nabere start plánovaného dalšího vlaku RegioJetu mezi Prahou a Bratislavou. Podle původních plánů měl vyjet dnes se změnou jízdního řádu, nakonec start firma odloží až na září. Jde o vlaky 1048/1049 s odjezdem v 17.21 z Prahy a v 7.45 z Bratislavy. Nebylo to úplně uzavřené a čekali jsme na vyhodnocení Vídně z hlediska zájmu apod. S ohledem na vysokou poptávku u Vídně, ale i na stávajících trasách nakonec padlo na konci března rozhodnutí počkat do září a začít provoz tohoto spoje od začátku školního roku, kdy navíc bude mít k dispozici další vozy Astra, které mezi tím budou RegioJetu dodány z výroby. Naopak od dnešního dne pojedou všechny vlaky do Vídně denně, dosud nejezdil jeden v neděli. RegioJet tvrdí, že za první čtvrtletí přepravil mezi Prahou a Brnem tolik lidí, jako za celé loňské první pololetí. Firma nově otevřele na brněnském hlavním nádraží svoji čekárnu, kde svým klientům nabízí zdarma vodu a kávu nebo denní tisk. RegioJet Lounge je denně otevřena od 5:30 do 20:15 hodin, vstup do ní mají i cestující autobusy RegioJet.

RegioJet-Wien-Hbf.-1-990x743

U brněnského letiště začala stavba logistického centra, které umožní zákazníkům propojit leteckou, automobilovou i železniční nákladní dopravu. Klientelu by tvořily firmy, které využívají leteckou nákladní dopravu a náklady vozí na letiště z různých míst Brna. První etapa stavby má být hotova na podzim.
Letiště Brno – ilustrační foto.

Hala vzniká v místě, které je řadu let vyhrazeno právě pro stavbu tohoto typu, severně od příletové haly a příjezdové silnice. V první fázi nabídne prostor 25 tisíc metrů čtverečních. „Intenzivně jednáme s mnoha společnostmi, které sídlí na různých místech Brna a využívají leteckou dopravu. Díky tomu, že přesunou zázemí na letiště, ubude dopravy především po Řípské ulici ve Slatině, protože už nebudou muset náklad převážet,“ uvedl Milan Kratina. Kamiony z dálnice odbočí místo do města právě k letišti.

Investice, kterou společnost financuje z vlastních zdrojů, je první částí rozvoje komplexu. „Možnost kombinace letecké, automobilové i železniční nákladní dopravy je to, co pomůže rozvoji byznysu do budoucna. Vlečku na letiště je možno využívat a uvidíme, jaká bude poptávka,“ řekl dále Milan Kratina.

Při zájmu firem je podle něj možné komplex rozšiřovat, prostor pro další stavbu je. Do budoucna se však nepočítá s nijak výrazným zvýšením počtu nákladních letů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mělo být nejvýš jedno denně. „Logistické centrum, kde lze kombinovat dopravu, však může přitáhnout i úplně nové firmy,“ domnívá se Milan Kratina. Upozornil také, že o podobném centru uvažuje Ostrava. Brno by tak před ní mohlo mít náskok jako místo, odkud je blízko do ostatních míst Česka, na Slovensko, do Rakouska a do Polska.

Vedení letiště se snaží rozvíjet i výrazně utlumenou osobní dopravu, kterou reprezentují již jenom dvě pravidelné linky. Po krachu jednání s rumunským Blue Air se snaží intenzivně jednat s dalšími společnostmi, které by byly ochotné spojit Brno s více městy v Evropě. „Výhodou je, že máme tvrdá data o obsazenosti linek do Eindhovenu a Lutonu, která byla velmi dobrá,“ zmínil Milan Kratina destinace, do nichž se z Brna ještě do nedávna létalo.

Zdroj: https://logistika.ihned.cz/c1-66149610-u-brnenskeho-letiste-zacala-stavba-logistickeho-centra

Správa železniční dopravní cesty obnoví provoz na trati mezi Hrušovany u Brna a Židlochovicemi. Začala už hledat dodavatele, který tři kilometry dlouhou trať opraví a elektrizuje. Podle věstníku veřejných zakázek by měla být trať hotová do 23 měsíců od uzavření smlouvy, reálně by se tak mohly vlaky na trasu vrátit od jízdního řádu 2020/21. SŽDC vzkříšení trati oznámila už dříve, loni vysoutěžila firmu na zhotovení projektové dokumentace. Zakázku získal Sudop Brno. Teď už vybírá dodavatele na stavbu, odhadovaná cena zakázky je 694 milionů korun bez DPH. V době, kdy se mluví spíše o rušení tratí jde o jeden z mála úseků železnice, který se naopak dočká obnovy. Jde o požadavek Jihomoravského kraje, který do Židlochovic chce zavést spojení osobních vlaků linky S3, která bude v Židlochovicích začínat / končit. Mělo by jít až o dva vlaky za hodinu. Plán už dříve schválila centrální komise ministerstva dopravy. Důvodem je i velký nárůst automobilové dopravy. Osobní vlaky na trati jezdily naposledy v roce 1979. Vítězná firma má zajistit modernizaci trati včetně související infrastruktury. Zakázka obsahuje rekonstrukci železničního svršku a spodku včetně stanice Židlochovice a Hrušovany u Brna, plnou peronizaci v Hrušovanech u Brna a dvě nástupiště v Židlochovicích. Součástí akce je výměna zabezpečovacího zařízení. Vizuálně největší změnou bude elektrizace celého úseku, aby mohly do Židlochovic zajíždět přímé vlaky. Ve stanici Hrušovany u Brna dojde k rekonstrukci trakční vedení v souvislosti se změnou konfigurace kolejiště.

Související obrázek

Poptávka po globální letecké přepravě nákladů v loňském roce vzrostla o devět procent, což je nejlepší výsledek od roku 2010. Přispěl k tomu zejména růst globálního obchodu, uvedlo Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA). V roce 2016 se poptávka zvýšila o 3,6 procenta.  Generální ředitel IATA Alexandre de Juniac dodal, že výhled pro přepravu nákladů zůstává optimistický i na letošní rok. Důvěra spotřebitelů roste a posiluje i mezinárodní internetový obchod. Celkové tempo růstu by však letos mělo podle něj zpomalit na „zdravých“ 4,5 procenta. Kapacita přepravy se loni zvýšila o tři procenta. To je nejpomalejší růst od roku 2012. Růst poptávky tak výrazně převyšuje růst kapacity, což je pozitivní zpráva pro výnosy. Obsazenost se zvýšila o 2,5 procentního bodu na 45 procent.  Růst poptávky po letecké nákladní přepravě byl dvojnásobný ve srovnání s růstem světového obchodu, který činil 4,3 procenta. Letecká přeprava nákladu je považována za důležitý ukazatel světového obchodu a ekonomické situace. Poptávka se loni zvýšila ve všech regionech. Nejvíce vzrostla v Africe, a to o 24,8 procenta. Je to teprve podruhé od roku 1990, kdy aerolinky z Afriky zaznamenaly nejrychlejší růst ve srovnání s ostatními regiony. Přispěl k tomu hlavně obchod mezi Afrikou a Asií. Za Afrikou skončila Evropa, kde poptávka stoupla o 11,8 procenta. IATA reprezentuje zhruba 280 leteckých společností, které se na celkovém objemu globální letecké přepravy podílejí asi 83 procenty.

ilustrační foto

 

Satelitní systém Galileo a umístění Agentury pro evropský globální navigační družicový systém  do Prahy přineslo české ekonomice příjmy okolo 2,7 miliardy korun. Systém zatím pracuje v omezeném provozu, plné zprovoznění je plánováno do roku 2020.  Vedle zapojení řady českých firem do vývoje satelitní technologie pomáhá agentura také například k lepší technické připravenosti českých firem při různých technologických projektech, dodal. Maroš Šefčovič poznamenal, že po plném zprovoznění systému se bude Galileo podílet na zhruba deseti procentech hrubého domácího produktu celé EU. V novém rozpočtu unie se proto zvýšil rozpočet na provoz systému na 16 miliard eur. Systém bude podle Maroše Šefčoviče využíván nejen pro řízení dopravy, ale řadě jiných oblastí, například zdravotnictví, zemědělství a řízení bezpečnosti. Zefektivní mimo jiné také bankovní transakce a přenos elektřiny. Galileo je evropský globální satelitní systém. Díky celkem 30 satelitům ve vesmíru by měl být schopen poskytovat přesné určení polohy až na 20 centimetrů a měl by tak být přesnější než americký konkurenční systém GPS. Řízením Galilea je pověřena agentura GSA, která od roku 2012 sídlí v Praze a je jedinou agenturou EU se sídlem v České republice.

Program Galileo.

Dopravce na železnici v elektrické trakci čeká jedna z největších změn v historii, která se může promítnout i do cen jízdenek. Správa železniční dopravní cesty začne od ledna účtovat dopravcům spotřebu trakční elektřiny podle jejich skutečné spotřeby. Vyhoví tak především nákladním dopravcům, kteří se dlouhodobě cítili znevýhodněni tím, že platí více, než je skutečná spotřeba. Půjde o zavedení takzvaného hybridního modelu. Jedná se o nový systém, který umožňuje účtovat spotřebovanou trakční elektřinu dopravcům jak na základě uskutečněných dopravních výkonů, tak i podle naměřených hodnot spotřeby elektřiny přímo na elektrickém hnacím vozidle. Dosud se účty za elektrickou trakci počítají jen podle ujeté vzdálenosti a váhy vozu. Nezohledňují ale vůbec fakt, že například nákladní vlak nespotřebovává proud ještě k topení či klimatizaci, na rozdíl od osobních vlaků. Změna účtování elektřiny je jedním z velkých úspěchů Železničního sdružení nákladních dopravců ŽESNAD.cz, které za změnu výpočtů dlouhodobě bojovalo. V praxi totiž nákladní dopravci nejspíše ušetří, musí si ale instalovat na lokomotivy měřáky. Jinak se jim bude účtovat spotřeba stále podle vzorce. I ty projdou úpravou, nově se bude rozlišovat například podle toho, o jaké roční období jde či zda jede vlak pod stejnosměrnou nebo střídavou trakcí. .Řádově může jít o úspory v řádu desítek až stovek milionů korun. Když se o změně poprvé mluvilo, mluvilo se o dopadu 220 – 360 milionů korun na osobní dopravce. Od té doby ale cena elektřiny stoupla. Vyšší náklady by se tak promítly buď do ceny jízdenek u komerčních vlaků nebo větší úhradě od objednatelů. Konkrétní dopady ale zatím ještě dopravci neví. České dráhy a ČD Cargo za trakční elektřinu loni zaplatily podle výroční zprávy 2 miliardy korun. Osobní dopravci se s novým systém zatím seznamují, RegioJet například náklady navíc odhaduje až na sto milionů korun ročně. České dráhy zatím odhad neuvedly, vypsaly ale už soutěž na dodávku měřáků. Kromě nového modelu rozúčtování dojde od ledna i k další velké změně. Od začátku příštího roku již nebude zajišťovat dodávky elektřiny pro dopravce společnost České dráhy, ale SŽDC.

Související obrázek