Nejnovější komentáře
Gallery
2013_06271302013_06271122013_06270962013_0627171
Srpen 2018
Po Út St Čt So Ne
« Čec    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
TOPlist

V případě nedostatku kvalifikovaných strojvedoucích se dá očekávat rychlý nástup techniky, která pomůže tento problém řešit. V Austrálii  vyjel první vlak s nákladem železné rudy z  dolu Tom Price do přístavu Cape Lambert v Západní Austrálii. Cestu 280 km dlouhou řídili dispečeři z centrály v Perthu,  který je vzdálený 1500 km od samotné tratě. Náklad 28 000 tun táhly tři lokomotivy.

riotinto train Read the rest of this entry »

Drážní úřad zveřejnil informace o množství strojvedoucích v ČR. Ze statistik vyplývá, že dopravci potřebují kvalifikované zaměstnance v této profesi.

Ke konci roku 2017 bylo v evidenci celkem 9 199 strojvedoucích. 9158 mužů a 41 žen. 1515 strojvedoucích je ve věkové skupině 56-60 let věku. 1380 osob je ve věkové skupině 61-65 let.

Požadavky na uchazeče:

  • středoškolské vzdělání nejlépe elektrotechnického, strojního, dopravního nebo stavebního zaměření
  • průkaz způsobilosti k řízení drážních vozidel na vlečku (motorovou trakci)
  • licence strojvedoucího a doplňkové osvědčení strojvedoucího
  • odborná způsobilost a doplňkové osvědčení strojvedoucího k řízení hnacích vozidel v dalších státech EU
  • komunikativní
  • technické myšlení
  • výborný zdravotní stav

Se získáním průkazů a licencí zaměstnavatelé pomohou. Snem každého 18 letého, je mít řidičák na au6-140731-bohumin-leoxpress-helena-zaleska_galerie-980to, ale nechcete i řidičák na lokomotivu?!?

Související obrázek

Pendolino

Ještě nikdy v české historii neprojelo hlavním městem tolik vlaků Českých drah jako loni. Národní dopravce celkem vypravil téměř půl milionu souprav, které přes hranici Prahy přepravily v průměru 144 tisíc cestujících v jeden pracovní den. Nejvíce vlaků projelo stanicí Praha hlavní nádraží, a to 743 v průměrném pracovním dni. O 440 souprav méně projelo nádražím v Libni.

Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací. Celkem se pohybovalo na území metropole v pracovní den průměrně 1149 vlakových spojů. Jednalo se o výchozí, končící, nebo Prahou projíždějící vlaky Českých drah. Ty přes hranice města přepravily zhruba 144 tisíc cestujících denně. Ačkoliv však vlaků na území hlavního města přibývá, kapacita zdejších tratí přestává stačit, jak dříve varoval magistrát i provozovatel příměstské dopravy ROPID.

Tyto instituce proto navrhují výstavbu dvou šestikilometrových dvoukolejných tunelů pod centrem Prahy, kudy by jezdily městské a příměstské vlaky – tzv. Nové spojení II či Metro S. Autoři projektu zatím nespecifikovali ani výši nákladů ani termín, kdy by se mělo poprvé „kopnout“. Cestujících vyhledávajících železnici v Praze přitom každoročně přibývá.

Více na https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/ceske-drahy-zahustily-prahu-rekordnim-poctem-vlaku-1348247

Semafor řídí dopravu, aby se na mostě ve špatném stavu nesetkala najednou příliš těžká nákladní auta z obou směrů. Kyvadlově řízený provoz má trvat až do opravy mostního díla. Ta se dostane na řadu až příští rok, je zapotřebí teprve připravit projekt. Zatím je vyloučena varianta, že by most byl úplně uzavřen. Právě takový byl ale prvotní scénář, který se zatím nenaplnil. Už jen kolona na necelé dva kilometry dlouhém úseku od aqualandu po semafor na mostě u stavidel znamená čekání po dobu deseti, dvanácti minut. Pokud se fronta čekajících dostane k téměř čtyři kilometry vzdálené křižovatce u Ivaně, znamená to, že použití alternativní trasy je navýsost vhodné, protože v opačném případě je před řidičem a posádkou auta zhruba půlhodina čekání.  Místní jsou zatím rádi, že zatím si to krátí přes Pasohlávky, Brod a Dolní Dunajovice. Obávají se ale, že až vypukne hromadné stěhování k moři, bude i tam plno. Zatím většina přespolních míří do kolony. Co se bude dít v létě, ukáže čas. Navíc je možné, že komplikace budou po tři léta. To letošní s provozem řízeným semafory, jedno, možná i dvě další léta pak třeba i s úplným zastavením provozu v době kdy se budou mosty vyměňovat. Plány opravy by měly být k dispozici na podzim. Náklady na opravu mostu ŘSD předběžně vyčíslilo na sto miliónů korun. Celková délka mostu je 120 metrů. Konstrukce pochází z roku 1979. Při zkoumání stavu mostu před dostavbou lávky pro cyklisty čekalo na odborníky nemilé překvapení. A vzápětí byli nemile překvapeni i zástupci ŘSD. Hodnocení stavu mostu skončilo šestkou na sedmistupňové škále, kde sedmička znamená havárii a nutnost uzavření mostu.

Jen chvíli poté, co má skončit modernizace D1, promění se v podobnou dopravní spojnici hrůzy železniční koridor mezi Prahou a Brnem. Správa železniční dopravní cesty chystá na řadě míst rozsáhlé úpravy, které přinesou současně i velké změny v provozu a výluky. A také prodloužení jízdní doby kvůli delší a pomalejší trase. Modernizovat se má úsek mezi Brandýsem a Ústím nad Orlicí a další úsek Brnem-Maloměřicemi a Adamovem. Hlavním problémem, který čeká dopravce, jsou ale výluky, které počítá s omezením provozu na celkem šestnáct měsíců v podobě výluky jedné koleje, na pět měsíců dokonce s nepřetržitým zastavením provozu. Úsekem podle materiálu projede denně oběma směry kolem 260 vlaků. Projektanti v něm navrhují, aby během pětiměsíční nepřetržité výluky jezdily linky Ex3, tedy dálkové vlaky z Prahy do Vídně/Bratislavy a Budapešti přes Havlíčkův Brod. V praxi to znamená, že všechny railjety, vlaky EC nebo spoje RegioJetu mezi Brnem a Prahou by jely přes Vysočinu. Materiál počítá s tím, že hlavní výluka by měla proběhnout v roce 2023. Trať přes Havlíčkův Brod je sice jen o dva kilometry delší, než přes Českou Třebovou, vlaky zde ale jedou podstatně pomaleji a cesta trvá přes tři hodiny. Nákladní vlaky směřující až do Břeclavi mají jet odklonem přes Přerov. Rychlíky Praha – Brno mají končit v Blansku, dál pokračovat autobusy. Projekt počítá i s tím, že modernizací projdou zastávky Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou, dojde k vybudování nástupišť a dalších prvků. Rychlost se má zvýšit nepatrně, stále zůstane pod 100 km/h. Jízdní doba se má zkrátit o půl minuty.

Jednotka railjet v barvách Českých drah. Foto: ČD

K bohunickému kampusu v Brně by mohla do čtyř let jezdit tramvaj. Rada města Brna dnes schválila vypsání soutěže na firmu, která tramvajovou trať postaví. Současně schválili radní novou soutěž na prodloužení trolejbusové tratě z Novolíšeňské na Jírovu ulici.

Brno bude zakázku s odhadovanou cenou 1,1 – 1,2 miliardy korun soutěžit podle takzvaného žlutého FIDICu. Vítězná firma má nejen trať postavit, ale i naprojektovat. Tramvaj má zlepšit dojíždění desítek tisic cestujících do oblasti kampusu, kteří musí zatím využívat autobusy a trolejbusy.

Nová tramvajová trať vytvoří v této lokalitě páteř městské hromadné dopravy. V současnosti lidé využívají trolejbusové a autobusové linky, ale ty jsou už nyní na hraně kapacity. Přitom se dá předpokládat, že počet cestujících bude neustále růst společně s tím, jak se bude toto území dále rozvíjet. Kolejová doprava je nejvhodnějším řešením jak z hlediska kapacitní propustnosti komunikací, tak životního prostředí,“ uvedl náměstek primátora pro oblast investic a dopravy Richard Mrázek.

 

Vítězná firma postaví 900 metrů nové tramvajové trati mezi stávajícími zastávkami Osová a Bohunice –Kampus. Cestující tak dostanou přímé a rychlé spojení tramvají z hlavního nádraží. Nová trať se bude od té stávající odpojovat na dopravním uzlu Osová, kde zůstane zachovaná možnost přestupu na další autobusové a trolejbusové linky. Pak se zanoří do hloubeného tunelu pod Mikuláškovým náměstím, podjede ulice Labská a Jihlavská a vyústí na ulici Netroufalky.  Na trati vzniknou dvě nové zastávky s pracovními názvy Nová Jihlavská a Nemocnice Bohunice. Zastávka Nová Jihlavská bude umístěna pod zemí. Tunel o délce 650 metrů bude veden pod zemí v hloubce 6 – 11 metrů.

Brno současně vypíše i tendr na vybudování trolejbusové trati z Novolíšeňské na Jírovu. Součástí zakázky je i výstavba nové měnírny, která běžný proud přeměňuje na stejnosměrný a dodává ho do drážního vedení, dále sociálního zázemí pro řidiče nebo stavební úpravy zastávek. Zakázka má hodnotu 129 milionů korun.

Zdroj: https://zdopravy.cz/brno-prodlouzi-za-vice-nez-miliardu-tramvajovou-a-trolejbusovou-trat-12740/

Vedení Letiště Václava Havla v Praze plánuje rozsáhlou expanzi a počítá s investicemi za 27 miliard Kč. Do roku 2026 by tak firma měla vybudovat novou paralelní ranvej a podstatně rozšířit Terminál 2. Po dokončení staveb by letiště mělo odbavovat zhruba 21 milionů cestujících ročně.  Letiště se už nyní potýká s vlastními limity. Zatímco loni odbavilo rekordních 15,4 milionu cestujících, letos očekává ještě o zhruba 1,5 milionu pasažérů více. To je přitom již odhadovaná kapacita letiště. Vzhledem k očekávanému dalšímu růstu letecké dopravy by tak současný systém dvou vzletových drah už v budoucnu nemusel stačit. Letiště proto připravuje stavbu paralelní dráhy. Ta by měla sloužit především pro přistání ze směru od Nebušic, zatímco z nynější hlavní ranveje by měla letadla většinou pouze startovat, a to směrem na Jeneč. O stavbě dráhy se mluví už přes deset let a její realizace se kvůli územním problémům postupně oddalovala. Proti stavbě protestovali i obyvatelé některých částí na severozápadě Prahy. Odhadovaná cena stavby je okolo devět miliard Kč. Zhruba podobnou částku by mělo stát také rozšíření Terminálu 2, na kterém by měla vzniknout mimo jiné nová letadlová stání s nástupními mosty. Terminál dosud funguje pro lety do schengenských zemí, zatímco Terminál 1 je určen pro ostatní lety. Po rozšíření by měly být oba terminály rozděleny podle dopravců. Součástí rozvojových plánů letiště je i jeho železniční napojení do centra Prahy. Vládou vybraná varianta napojení letiště na železnici do Kladna měla být podle původních plánů Správy železniční dopravní cesty do roku 2024. Kvůli složitým debatám o vedení trati se však v Praze dosud nezačalo stavět. Aktuálním termínem dokončení trati je tak rok 2028. V dalších letech se chce letiště zaměřit na východ. V současnosti proto finišují jednání o lince do Bangkoku. V budoucnu by mohly přibýt i dálkové linky do Tchaj-wanu, indického Dillí nebo Hongkongu.

Letiště Praha chystá velkou expanzi a investice za 27 miliard Kč

Téměř tři měsíce zpoždění nabere start plánovaného dalšího vlaku RegioJetu mezi Prahou a Bratislavou. Podle původních plánů měl vyjet dnes se změnou jízdního řádu, nakonec start firma odloží až na září. Jde o vlaky 1048/1049 s odjezdem v 17.21 z Prahy a v 7.45 z Bratislavy. Nebylo to úplně uzavřené a čekali jsme na vyhodnocení Vídně z hlediska zájmu apod. S ohledem na vysokou poptávku u Vídně, ale i na stávajících trasách nakonec padlo na konci března rozhodnutí počkat do září a začít provoz tohoto spoje od začátku školního roku, kdy navíc bude mít k dispozici další vozy Astra, které mezi tím budou RegioJetu dodány z výroby. Naopak od dnešního dne pojedou všechny vlaky do Vídně denně, dosud nejezdil jeden v neděli. RegioJet tvrdí, že za první čtvrtletí přepravil mezi Prahou a Brnem tolik lidí, jako za celé loňské první pololetí. Firma nově otevřele na brněnském hlavním nádraží svoji čekárnu, kde svým klientům nabízí zdarma vodu a kávu nebo denní tisk. RegioJet Lounge je denně otevřena od 5:30 do 20:15 hodin, vstup do ní mají i cestující autobusy RegioJet.

RegioJet-Wien-Hbf.-1-990x743

U brněnského letiště začala stavba logistického centra, které umožní zákazníkům propojit leteckou, automobilovou i železniční nákladní dopravu. Klientelu by tvořily firmy, které využívají leteckou nákladní dopravu a náklady vozí na letiště z různých míst Brna. První etapa stavby má být hotova na podzim.
Letiště Brno – ilustrační foto.

Hala vzniká v místě, které je řadu let vyhrazeno právě pro stavbu tohoto typu, severně od příletové haly a příjezdové silnice. V první fázi nabídne prostor 25 tisíc metrů čtverečních. „Intenzivně jednáme s mnoha společnostmi, které sídlí na různých místech Brna a využívají leteckou dopravu. Díky tomu, že přesunou zázemí na letiště, ubude dopravy především po Řípské ulici ve Slatině, protože už nebudou muset náklad převážet,“ uvedl Milan Kratina. Kamiony z dálnice odbočí místo do města právě k letišti.

Investice, kterou společnost financuje z vlastních zdrojů, je první částí rozvoje komplexu. „Možnost kombinace letecké, automobilové i železniční nákladní dopravy je to, co pomůže rozvoji byznysu do budoucna. Vlečku na letiště je možno využívat a uvidíme, jaká bude poptávka,“ řekl dále Milan Kratina.

Při zájmu firem je podle něj možné komplex rozšiřovat, prostor pro další stavbu je. Do budoucna se však nepočítá s nijak výrazným zvýšením počtu nákladních letů. Dnes létá jedno letadlo za den až dva, do budoucna by to mělo být nejvýš jedno denně. „Logistické centrum, kde lze kombinovat dopravu, však může přitáhnout i úplně nové firmy,“ domnívá se Milan Kratina. Upozornil také, že o podobném centru uvažuje Ostrava. Brno by tak před ní mohlo mít náskok jako místo, odkud je blízko do ostatních míst Česka, na Slovensko, do Rakouska a do Polska.

Vedení letiště se snaží rozvíjet i výrazně utlumenou osobní dopravu, kterou reprezentují již jenom dvě pravidelné linky. Po krachu jednání s rumunským Blue Air se snaží intenzivně jednat s dalšími společnostmi, které by byly ochotné spojit Brno s více městy v Evropě. „Výhodou je, že máme tvrdá data o obsazenosti linek do Eindhovenu a Lutonu, která byla velmi dobrá,“ zmínil Milan Kratina destinace, do nichž se z Brna ještě do nedávna létalo.

Zdroj: https://logistika.ihned.cz/c1-66149610-u-brnenskeho-letiste-zacala-stavba-logistickeho-centra