Gallery
2013_06200082013_0611002dscn04892013_0611081
Duben 2019
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  
TOPlist

Funguje už 120 let, teď železniční lokálce spojující Čejč s Hodonínem, hrozí částečné uzavření. Cestující z Velkých Pavlovic, Kobylí nebo Zaječí budou muset místo vlaku využít autobusové linky. Ty ale mají delší trasu, nejezdí tak často a jízdné se prodraží. Lidé podepisují petici. Proti omezení provozu jsou i starostové přilehlých obcí. „Sami bychom byli rádi, kdyby trasa zůstala zachována a kdyby záměr částečného uzavření trati kraj přehodnotil. Podobně to vidí i starostové Mutěnic nebo Velkých Pavlovic. Všichni starostové táhnou za jeden provaz, trať je důležitá.Důvodem navržené změny byla nízká frekvence cestujících a úspora finančních prostředků na zajištění regionální veřejné dopravy. Na celé stávající trati bude zachován provoz o víkendu s ohledem na turisty. Zatímco ve všedních dnech vlak v jednom směru využije asi sedmdesát lidí za den, víkendový nárůst je podle krajských úředníků znatelně vyšší. Společně s ním se lidé v petici přimlouvají za zachování přímých spojů i kvůli jednoduššímu spojení do Veselí nad Moravou a směrem k Uherskému Hradišti. Finální podoba jízdního řádu na příští rok bude až po prázdninách,

Odkaz na podepsaní petice: https://e-petice.cz/en/petitions/petice-za-zachovani-provozu-na-zeleznicni-trati-cejc-hodonin-v-pracovni-dny.html?fbclid=IwAR1jEO4NXGbLXzn6bW4FmoRHp3oyWUErc1_euZrgahsbnPCq9KQ9i-oMDes

IMG_20171014_173012

PR-DO-LOG 2019 Pozvánka

​Leo Express plánuje vlakové spojení na Ukrajinu přes KrakovČeský dopravce Leo Express plánuje od letošního prosince zavést vlakové spojení mezi Prahou a Ukrajinou. Vlaky by jezdily přes polský Krakov, informuje internetový portál Rynek Kolejowy. Úvahy o vlakovém spojení na Ukrajinu potvrdil mluvčí firmy Emil Sedlařík. Výhodou oproti autobusům, kterých na této trase jezdí velké množství, má být větší pohodlí i hraniční kontrola přímo ve vlaku.

„Pracujeme na dalším rozšiřování našeho provozu v Polsku, prodloužení současné trasy spojů Leo Express jsme avizovali při spuštění. Zároveň se dlouhodobě soustředíme na posílení našich spojení na Ukrajinu,“ uvedl Emil Sedlařík.

Leo Express informoval polský úřad pro železniční dopravu, že vlaky by mezi hlavním nádražím v Praze a Medykou na hranici s Ukrajinou jezdily až čtyřikrát denně, sedm dní v týdnu. Leo Express chce doplnit svoji současnou nabídku spojení mezi Prahou a Lvovem, kdy cestující jedou vlakem do Bohumína a dále v cestě pokračují autobusem. Česká firma plánuje, že vlaky budou končit v ukrajinském příhraničním městě Mostyska. Informace Rynku Kolejowého potvrdilo polské zastoupení Leo Expressu.

Podle polského portálu musí Leo Express vyřešit ještě některé technické problémy související s působením na Ukrajině a domluvit se s pohraničníky ohledně kontrol. Velké oblibě se mezi cestujícími těší spoje ukrajinských státních drah Ukrzaliznycja do polského Przemyślu, kde pohraničníci kontrolují lidi přímo ve vlaku.

Pro provoz na trase mezi Prahou, Krakovem a dále Ukrajinou potřebuje Leo Express nové vlaky. Měly by k tomu posloužit soupravy od čínského výrobce CRRC.

Podle portálu není vyloučené ani to, že Leo Express začne vozit cestující svými vlaky mezi Pardubicemi a polskou Vratislaví.

Dopravce by tak zřejmě prodloužil svou současnou linku z Prahy do Krakova, na které začal jezdit loni v červenci. Letos v létě chce dopravce vypravovat spoje do Krakova denně, nyní zatím častější provoz limitují opravy na polské železnici, kvůli kterým musela společnost loni na podzim na čas vlaky nahradit autobusy.

http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/leo-express-planuje-vlakove-spojeni-na-ukrajinu-pres-krakov

Poslanecký návrh na zákaz jízdy nákladních automobilů a kamionů v levém pruhu dálnic odolal ve sněmovně snahám kritiků o zamítnutí už v úterním prvním čtení i o jeho vrácení autorům k dopracování.

Nákladní automobily podle zástupkyně autorů Barbory Kořanové (ANO) levé jízdní pruhy paralyzují. „Kamiony nebudou bez uvážení vjíždět do levého dálničního pruhu, a tím ohrožovat řidiče osobních automobilů tak, jak se to mnohdy opravdu děje,“ obhajovala novelu, podle níž by zákaz platil v pracovní dny od 06:00 do 22:00.

Odpůrci naopak poukazovali například na to, že efekt zákazu by byl podle nich opačný. Na dálnicích by se jezdilo podle nich pomalu ve všech pruzích. Pravý pruh by byl plný kamionů, mezi něž by se bál vjet řidič každého osobního vozu, byť by jel v levém pruhu třeba jen stokilometrovou rychlostí, tvrdili. Poukazovali i na ekonomické dopady a na to, že situace by bylo možné řešit proměnným dopravním značením. „Tohle se opravit skutečně nedá,“ komentoval novelu předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Restrikce by se podle předlohy vztahovala na řidiče nákladních automobilů nad 3,5 tuny a jízdních souprav delších než sedm metrů. Předkladatelé tvrdí, že by se na dálnicích zvýšila plynulost a bezpečnost provozu. Vláda se k novele postavila neutrálně. Poukázala například na to, že předpis by mohl postihnout i automobily s přívěsem či vozidla integrovaného záchranného systému. Proti plošnému zákazu protestují nákladní dopravci i provozovatelé karavanisté, na něž by se restrikce mohla také vztahovat.

V zákonu by zůstalo ustanovení, podle něhož nákladní automobily a kamiony nesmějí na dálnici předjíždět jiné vozidlo, pokud k tomu nemají dostatečnou rychlost, aby manévrem neomezily ostatní auta. Úpravu řidiči ale podle autorů novely nerespektují, protože ponechává na jejich posouzení, zda jedou dostatečně rychle. Někteří poslanci však kritizovali policii za to, že dodržování ustanovení ani zákazu uloženému dopravními značkami nevymáhá.

O možném zákazu jízdy kamionů v levém pruhu na dálnicích se mluvilo koncem loňského roku v souvislosti s kolapsem na modernizovaném úseku D1 na Vysočině. Podle silničních dopravců by ale úřady měly takovým situacím předcházet preventivní údržbou a postižené úseky při dopravní kalamitě případně uzavřít. Navrhovaný zákaz by podle dopravců kolapsům provozu nezamezil.

Zrdoj článku:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/navrh-na-zakaz-jizdy-kamionu-v-levem-pruhu-ma-sanci-ve-snemo/r~2ada8b303f7411e98aa4ac1f6b220ee8/

Kromě silnic už jsou přecpané i některé železniční tratě. Vagony bývají plné lidí a nové soupravy už se na koleje v dopravní špičce téměř nevejdou. Zatímco se radnice v mnoha městech snaží přimět obyvatele, aby nechali doma svá auta a jeli do práce vlakem, železnice hlásí plnou kapacitu. Nejsvízelnější je situace v okolí Prahy a na hlavních tazích do metropole. Města výrazně investují do infrastruktury. V Berouně motivují lidi k jízdě vlakem tak, že u nádraží zvětšili parkoviště, v Poděbradech nebo v Lysé nad Labem mají cyklověže na uschování kol, další se chystá třeba v Kolíně. V Mělníku se bude na jaře stavět nová zastávka MHD přímo u vlakového nádraží. Vedení Prahy si myslelo, že by šlo přidat vagony, ale to nejde protože okolo Prahy jezdí ucelené soupravy. Podle mluvčího drah vlaky v okolí Prahy jezdí ve špičkách v deseti či patnáctiminutových intervalech. Na trať se musí kromě regionálních osobních vlaků vejít i ty dálkové a nákladní. Kapacity jednotlivým dopravcům přiděluje Správa železniční dopravní cesty. Dosud nedošlo k situaci, kdy bychom museli odříct žádost o zavedení dalšího spoje z důvodu vyčerpání traťové kapacity. Na druhou stranu, neustálé zvyšování počtu spojů bude mít za následek zvyšování dojezdových časů, což by mohlo železniční dopravu znevýhodnit před dopravou automobilovou či autobusovou. Špatný stav je na trasách Praha–Beroun, do Lysé, do Kolína, Mělníka, Neratovic nebo Kladna. Jedinou možností, která by situaci výrazně zlepšila, by byla výstavba nových tratí. Dálková doprava by pak byla odvedena na tyto tratě, kde by s regionálními vlaky nekolidovala.

Praha

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy Kč, což je meziročně o téměř čtyři procenta více. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy Kč. Na konci letošního roku nahradí v roli provozovatele systému rakouskou společnost konsorcium CzechToll/SkyToll. Loňský prosinec s mnoha svátky přinesl státu tradičně nejnižší částku, a to 730 milionů Kč, což bylo meziročně o 2,6 procenta méně. Naopak nejsilnějším měsícem roku 2018 byl říjen, kdy se výnosy z mýta poprvé v historii přehouply přes miliardu Kč. Druhým nejsilnějším měsícem byl listopad, kdy se vybralo více než 980 milionů Kč, což byl zároveň druhý nejlepší výsledek při výběru mýta v Česku. Nejlepším dnem z pohledu mýta bylo úterý 25. září s 43 miliony Kč.

Stát loni vybral na mýtu 10,8 miliardy Kč

Pražské Letiště Václava Havla v loňském roce odbavilo rekordních 16,8 milionu cestujících, což je meziročně o devět procent více. Zvýšil se i počet vzletů a přistání, který vzrostl o téměř pět procent na 155 530 pohybů. K nárůstu počtu odbavených pasažérů pomohlo i zvýšení počtu pravidelných linek. Lety z Prahy zahájily další tři letecké společnosti a létat se začalo do sedmi nových míst. „Výrazně se nám dařilo posilovat spojení do dálkových destinací, a to v navyšování počtu frekvencí, kapacit i otevírání zcela nových linek. Díky tomu využilo dálková spojení s Prahou vloni o 250 000 cestujících více, což je 24 procentní nárůst,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř. Celkem své lety z Prahy odbavovalo 69 dopravců, a to do celkem 171 destinací. Nově se mezi nimi objevily například Filadelfie či Jerevan. Nejoblíbenější zemí, kam směřovalo nejvíce cestujících, byla tradičně Velká Británie, kam směřovalo více než dva miliony pasažérů. K dalším vyhledávaným zemím patřily Itálie, Rusko, Španělsko a Německo. Z destinací byl v roce 2018 nejvytíženější Londýn s 1,3 milionu cestujících, následovaly Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Oproti roku 2017 loni nejvíce vzrostl zájem o lety do Budapešti, a to o více než 82 procent. Výrazně se zvýšil také zájem o lety do Barcelony, a to téměř o 35 procent. Z čistě dovolenkových destinací využilo nejvíc cestujících linky do Antalye, Heraklionu, Hurgady, Burgasu a Marsá Alam.

2818319_

Kalendářní rok 2019 nezačal šťastně pro rejdařskou společnost Maersk. Její loď MSC ZOE plující pod panamskou vlajkou vyrobena v roce 2015 s kapacitou 19 000 kontejnerů při plavbě Severním mořem ztratila 270 kontejnerů.  Příčinou události bylo nepříznivé počasí. Příboj je odnesl k břehům ostrovů Terschelling, Vlieland a Ameland na severu Nizozemska. Na pobřeží se objevilo tisíce předmětů – od hraček, přes velkoplošné televizory až po součásti autodílů.

Snímek nákladní lodě MSC ZOE ukazuje několik zborcených řad kontejnerů.

 

 

Vánoce přání

Na obrázku může být: 1 osoba, venku