Nejnovější komentáře
Gallery
2013_06271132013_06272092013_06270602013_0620017
Prosinec 2017
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
TOPlist

Před rokem ÖBB převzaly noční vlaky od německých drah DB, které je provozovaly se ztrátou. V roce 2016 německé dráhy po 150 letech provoz nočních vlaků ukončily. Nevyplácely se, vykazovaly ztrátu 30 milionů eur ročně. Pro rakouského dopravce to byla příležitost, jak být úspěšnější než daleko větší německý konkurent. Nabízejí například spojení Hamburk-Curych. Zákazník v Hamburku vyjede ve 20:52. Druhý den ráno v 09:05 je v Curychu. Od průvodčího dostane pantofle, ručník, špunty do uší a malou lahev prosecca. Rakouské dráhy si udělaly průzkum mezi svými zákazníky vlaků Nightjet, ze kterého vyplynulo, že 40 procent z nich oceňuje, že do místa určení přijedou odpočinutí, 31 procent z nich myslí na životní prostředí, 18 procent chce ušetřit za hotel. Rakouské dráhy plánují, že vybudují ve střední Evropě síť nočních vlaků a stanou se lídrem na trhu v tomto segmentu. Pokrývat by měly oblast od Hamburku po Řím a počítají i s Prahou. Pětinu obratu ÖBB dálkových spojů již nyní generují noční vlaky. Hrdí jsou zejména na bohatou snídani včetně čerstvého pečiva.Po roce provozu má ÖBB v Německu 1,4 milionu cestujících ve vlacích Nightjet na 16 trasách. Vlaky jsou ze 60 procent plné, nejluxusnější kupé v lůžkových odděleních jsou týdny dopředu rezervovány.

nigh nigh.jpg 2

Na Břeclavsku se změny dotknou především nočních vlakových spojů. Vlak z Brna do Břeclavi před nepracovním dnem s odjezdem pětatřicet minut po půlnoci bude poprvé v historii zajišťovat elektrický RegioPanter. Z Břeclavi do Brna se bude vracet v čase 3:50.  Na celém Znojemsku budou nasazeny většinou zcela nové autobusy. Zdůraznit je však třeba i drobné změny časů odjezdů rychlíků linky R13 mezi Hodonínem a Brnem. Jízdní doba se proti současnosti zkrátí o přibližně 7 minut a cesta mezi Hodonínem a Brnem bude trvat méně než hodinu. V mezinárodní železniční dopravě jsou změny velké. Soukromý dopravce RegioJet nově vstoupil se svými vlaky do Rakouska, kam zajíždí  4 krát denně a to do Vídně, taktéž posílil směrem na Slovensko. Kvůli těmto změnám zrušil svůj jediný spoj do Starého Města u Uherského Hradiště. České dráhy přejmenovali většinu spojů na Slovensko a to jménem Metropolitan, který má usnadnit cestujícím orientaci ve směru jízdy vlaku.  Dále ČD prodloužili spoje, které do soboty končili v Brně až do Břeclavi. Takže od neděle se cestující z Břeclavi do Prahy dostane vlakem s odjezdem již v 5:07 a z Prahy se do Břeclavi může cestující dostat až v 22:52 a nebo až v 00:35, může tedy v Praze prodloužit svůj pobyt. Bohužel ČD omezili noční spoje do Berlína, od neděle končí tento vlak již v Praze.

Výsledek obrázku pro vlaky v zimě

Švédský výrobce nákladních vozidel a autobusů Scania dodá 14 autobusů na zemní plyn společnosti Bors Břeclav pro zajištění městské hromadné dopravy. Jde o první velkou zakázku firmy patřící do skupiny Volkswagen Group v české veřejné autobusové dopravě. Vítězství Scanie oznámil Bors ve věstníku veřejných zakázek.  V soutěži Scania porazila Iveco, které bylo v tendru přihlášené přes svého prodejce Tezas Servis. Bors na profilu zadavatele v písemné zprávě neuvedl, kolik chtěl za autobusy Tezas. Scania je dodá za 89 milionů korun. Bors má na nákup nových vozidel získat dotaci z programu IROP. Podle serveru Československý dopravák uspěla Scanie s modelem Citywide LF CNG. Autobusy by měly být vyhotoveny ve 100% nízkopodlažním třídveřovém provedení a vybaveny plynovými motory o objemu 9 litrů s výkonem 280 HP (cca 209 kW). Nová vozidla obnoví celý park břeclavské MHD.

Související obrázek

Soukromý dopravce dnes ve Vídni představil poprvé své žluté vlaky, které příští neděli začnou provoz na trase mezi Prahou a Vídní. Zatímco dopravce si pochvaluje rekordní zájem cestujících v předprodeji, tamější státní dopravce ÖBB jeho příchod vítá se značnou nevolí. Šéf ÖBB Andreas Matth v rozhovoru pro rakouský Kurier uvedl, že český dopravce přišel jen „slíznout smetanu“ na tuto trasu, protože jezdí jen ve špičce. Podobný výraz s oblibou používali i odpůrci konkurence na tuzemské železnici, ti nejčastěji mluví o vyzobávání rozinek. RegioJet kritiku odmítá, podle mluvčího firmy Aleše Ondrůje jezdí ve tříhodinovém taktu a nejen ve špičce. Podle něj jde navíc jen o začátku dalšího rozvoje na této trase. Kritika ÖBB má své důvody: dá se očekávat, že RegioJet výrazně zahýbá cenami mezinárodních jízdenek mezi Prahou a Vídní a společně s ČD o část cestujících mohou přijít. Vyjádření ÖBB je pikantní i v historických souvislostech. Právě ÖBB vznik RegioJetu a jeho vyjetí na koleje výrazně ÖBB usnadnily, když mu prodaly své vagóny, které dodnes tvoří základ flotily.

RegioJet-Wien-Hbf.-1-990x743

Společnost Škoda Auto odstartovala pilotní testovací projekt přepravy sériových dílů do Číny po železnici. Tento náklad jinak přepravuje po moři. První kontejner byl naložen v úterý v CKD centru v Mladé Boleslavi do kamionu, který jej odvezl do vlakového terminálu v Praze-Uhříněvsi. Ve středu se pak tento kontejner přeložil na nákladní vlak, který se vydá na cestu dlouhou téměř 11 000 km do čínského města Yiwu. Poté jej zase převezeme kamion a přepraví do továrny společnosti SAIC-Volkswagen v čínské Šanghaji. Kontejner stráví na cestě celkem 23 dní a urazí vzdálenost přes 11 400 kilometrů. V opačném směru, tedy z výrobních závodů v Číně do České republiky, využívá Škoda Auto synergii s mateřským koncernem Volkswagen, přičemž takto přepravuje zejména komponenty. CKD centrum běžně slouží k přípravě montážních sad pro výrobu v zahraničních závodech. Vozy se totiž přepravují do vzdálenějších destinací v různých stupních „rozložení“, zejména podle toho, jaká jsou v cílových destinacích daňová a celní pravidla. Dalším faktorem, který rozhoduje o stupni rozloženosti expedovaných vozů, je pak to, jaké objemy se v daném zahraničním závodě vyrábí. Podle toho se pak odvíjí, jestli se automobilce vyplatí v pobočce investovat do složitějšího a dražšího vybavení.

Výsledek obrázku pro nákladní vlak

O padesát tisíc cestujících více než loni odbavili na brněnském letišti v Tuřanech v hlavní sezoně, tedy od května do října. Přibylo také charterových letů, tedy nepravidelných linek. Nejoblíbenější destinací byl Burgas v Bulharsku. Za letní sezonu využilo letiště 374 tisíc cestujících. Z pravidelných linek létali nejčastěji do Londýna. V létě má letiště 20 procentní nárůst odbavených lidí, což je proti minulým rokům pozitivní změna. Celkový počet pohybů na letišti, tedy startů a přistání letadel, byl v létě více než devětadvacet tisíc. Je to o dva tisíce letů více než loni. Podle mluvčího Řízení letového provozu Richarda Klímy by měl nárůst pokračovat i v příštích letech. „Z hlediska prognóz mezinárodních organizací, které se zabývají leteckou dopravou, vyplývá, že regionální letiště jako je Brno mají významnou budoucnost. Letiště se chce soustředit na to, aby z Brna létaly nové lety a tedy i více cestujících. Letiště chce udělat atraktivnější pro mladé lidi, dále plánujeme zvětšit parkoviště.

Letiště v brněnských Tuřanech. Ilustrační foto.

Společnost RegioJet seškrtá od poloviny ledna o více než třetinu provoz žlutých autobusů mezi Prahou a Brnem. Důvodem je velká expanze firmy do železniční dopravy mezi oběma největšími městy v zemi. Škrty vyplývají z nového jízdního řádu. Podle nich ještě do 14. ledna budou jezdit autobusy podobně, jako dosud, poté firma zruší 7 z 20 spojů denně na trase linky Brno – Jihlava – Praha. Cílem je naučit lidi cestovat více vlakem. RegioJet začne od poloviny ledna jezdit autobusy v podstatě jen každou celou hodinu. V praxi například mizí všechny autobusy, které vyjížděly v čase x:30. U některých časů bude i delší okno bez spoje: například z Brna pojede autobus v 18 hodin a další až do Prahy ve 23 hodin. Od nového jízdního řádu začnou žluté vlaky jezdit mezi Prahou a Brnem devětkrát denně, ve špičce i po hodině. Škrtá i FlixBus. Spustí ale linku z Moravy na ruzyňské letiště.

RJ

Na mýtném se v říjnu od kamionů a autobusů vybralo rekordních 960 milionů korun. Ve srovnání s loňským rokem to je nárůst o 11,5 procenta. Vyplývá to ze statistik provozovatele elektronického mýta, společnosti Kapsch. Rekordní by podle generálního ředitele Kapsche Karla Feixe měl být i celý letošní rok. Na mýtném by se mohlo podle odhadů vybrat 10,4 miliardy korun. Desetimiliardovou hranici výběr mýta loni nepřekročil jen těsně, vybralo se 9,89 miliardy korun. O rok dříve, v roce 2015, to bylo 9,7 miliardy. Tehdy ministerstvo prosadilo poslední zdražení mýtných tarifů.Největší podíl na zaplaceném mýtném mají kamiony s hmotností nad 12 tun, na které z vybraných peněz připadá více než 91 procent. Autobusy se na vybraných penězích podílí 1,42 procenta. Celkem je v českém mýtném systému zapojeno přes půl milionu vozidel, konkrétně systém evidoval předešlý měsíc 519.172 kusů aktivních palubních jednotek. Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem se výběr mýta vyšplhal na zhruba 86 miliard korun. Náklady na provoz systému činí přibližně 15 procent z celkové vybrané částky. Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Zároveň se má systému ujmout nový správce vzešlý z výběrového řízení, do kterého se přihlásili čtyři uchazeči. Správcem tak může být dosavadní provozovatel Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services, nebo německá firma T-Systems.

​Výběr mýta začíná atakovat metu jedné miliardy korun měsíčně

Vítězem 11. ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží se stávají Doksy. Titul Pohádkové nádraží obdržela stanice Velký Valtinov. Do finále letos postoupily stanice Bruntál, Česká Lípa hlavní nádraží, Doksy, Jindřichův Hradec, Králíky, Kubova Huť, Lipno nad Vltavou, Náchod, Třebívlice a Velký Valtinov. Nádraží v Doksech vyhrálo v anketě s celkovým počtem 1 602 platných hlasů. Na druhém místě se umístily Třebívlice s 1 429 hlasy a třetí příčku obsadilo Lipno nad Vltavou, které získalo 1 014 hlasů.  Nádraží cestujícím a návštěvníkům líbí proto, že je na krásném místě blízko Máchova jezera. Celkově je opravdu klidné a řekla bych takové uspořádané. Lidé se tu cítí útulně a hezké květiny a pořádek jsou samozřejmost,“ říká pokladní Marie z vítězného nádraží v Doksech. „Nádraží má i krásné okolí, je tam nová cesta a parkoviště, takže ho mají šanci poznat i ti, kteří k nám nepřijedou vlakem, ale autem,“ doplňuje. Nádraží v Doksech se nachází na železniční trati 080 (Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová). V sezoně projde nádražím tisíce lidí. Doksy vyhrály soutěž o Nejkrásnější nádraží ČR v roce 2017 s celkovým počtem 1 602 platných hlasů.
Související obrázeknádraží

Pod Brnem by mohly v budoucnu jezdit soupravy, které by za hranicemi města pokračovaly směrem na Tišnov a Slavkov a zajistily by tak obyvatelům těchto mikroregionů rychlé spojení s moravskou metropolí. Nápad vznikl již před lety, nyní se s touto vizí seznámili i jihomoravští krajští zastupitelé z výboru pro územní plánování. Nepůjde ale o typické metro. V podzemí ani nebudou jezdit soupravy pro metro, ale klasické vlaky. Záměr starý více než pět let počítá s tím, že v jižní části Brna zajede vlak do podzemí. K jeho zastávkám bude patřit například nové hlavní železniční nádraží, které se teprve nyní plánuje, dále Moravské náměstí nebo Královo Pole. Celkem by na této nové železniční trase mělo být patnáct zastávek, přičemž sedm z nich by mělo být umístěno v podzemí. Zatím je projekt spíše futuristickou vizí s tím, že výstavba je v nedohlednu. Podle hrubých odhadů přijde stavba této železniční trasy na několik miliard korun. Diskuze o tom, že Brno by jednou mohlo mít metro, jsou letité. Úvahy o podzemní dráze se s nejrůznějšími přestávkami opakují již desítky let. V minulosti se dokonce diskutovalo o tom, že by pod městem mohly jezdit tramvaje. Hrdí Brňané s úsměvem a v nadsázce tvrdí, že moravská metropole nepotřebuje usilovat o to, aby měla metro stejně jako Praha, protože Brno přece již metro má. Jeden z barů v centru města je totiž upraven jako zastávka metra

Plán v Brně počítá se vznikem patnácti stanic, z nichž sedm by se nacházelo v podzemí.