Gallery
2013_06271362013_06271742013_06271342013_0627059
Září 2019
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
TOPlist

24. 7. 2019 – Ministerstvo dopravy jakožto Řídicí orgán Operačního programu Doprava (OPD) vyhlašuje další výzvu pro předkládání žádostí o podporu v rámci programu Modernizace a výstavba překladišť kombinované dopravy. Celková disponibilní alokace v rámci této již čtvrté výzvy pro danou oblast bude 800 milionů Kč (příspěvek EU z Fondu soudržnosti). Žadatelé mohou obdržet podporu ve výši až 49 % ze způsobilých výdajů projektu. Potenciálními příjemci podpory budou zejména vlastníci či provozovatelé překladišť kombinované dopravy. Konečný termín pro předkládání je 23. 10. 2019. Hlavními podporovanými aktivitami v rámci této výzvy jsou:

  • Překladiště kombinované dopravy s veřejným přístupem – modernizace a výstavba (mj. trimodální silnice-železnice-voda, bimodální silnice-železnice).
  • Pořízení manipulačních zařízení pro překladiště kombinované dopravy.

Podrobná specifikace všech pravidel a podmínek je uvedena ve vlastním dokumentu výzvy a v související dokumentaci. Tyto dokumenty jsou zveřejněny na webu OPD v sekci výzev (https://www.opd.cz/stranka/vyzva-77

Ilustrační foto_překladiště

– a sice od doby, kdy získala statut pozorovatele v Arktické radě v roce 2013. Rada sestává z osmi arktických států: Kanady, Dánského království (včetně Grónska a Farských ostrovů), Finska, Islandu, Norska, Ruska, Švédska a USA. Nová arktická strategie Číny zahrnuje předpokládaný přístup k přírodním zdrojům, zajištění arktických komunikací pro námořní linky a podporu image „odpovědné hlavní země“ v arktických záležitostech.

Strategie se také týká čínských ledoborců a výzkumných stanic. Čína udržuje výzkumné stanice na Islandu a v Norsku a provozuje na Ukrajině postavený výzkumný ledoborec Xuelong, jenž byl v roce 2017 součástí arktické expedice a stal se první oficiální čínskou lodí proplouvající kanadskou Severozápadní pasáží. Letos v červenci zprovoznila Čína svůj druhý výzkumný ledoborec Xuelong 2, navržený ve Finsku a v Šanghaji. Podle čínského tisku loď může prorazit led o síle 1,5 metru ve srovnání s předchozími 1,2 m a je první polární výzkumnou lodí, která to může provádět při jízdě vpřed i vzad. Arktické hraniční země vyslovily obavy ohledně čínské expanze, když třeba dánská vláda vyslovila veřejně obavy ohledně čínských zájmů v Grónsku, které zahrnovaly návrh na zřízení výzkumné stanice, satelitní pozemní stanice, obnovu letišť a rozšíření těžby.

Arktický region je příležitostí pro čínsko-ruskou obchodní spolupráci navíc k projektům energetického rozvoje a projektům infrastruktury, jako je projekt Yamal o zkapalněném zemním plynu“. Loni v září Maersk provedl svůj první test na severní námořní trase vysláním ledoborce třídy Venta Maersk z Vladivostoku přes Busan, Jižní Koreu do Petrohradu.

Výsledek obrázku pro xuelong 2

 Praha 6. srpna 2019 – Turecko zpřísnilo exportérům z Evropské unie podmínky pro dovoz zboží na svůj trh. V květnu letošního roku došlo k restriktivní změně při prokazování původu exportovaného zboží. Turecké orgány nově požadují kromě dokladu o celním statusu zboží ATR také doklad o preferenčním i nepreferenčním původu zboží. Prohlášení vývozce na faktuře nebo jiném obchodním dokumentu, které se doposud používalo, již turecká strana neakceptuje.

Obchodní bilance mezi Českem a Tureckem

EU představuje pro Turecko největší exportní trh a zároveň je pro něj nejdůležitějším importérem. Ve vzájemném obchodu Česka s Tureckem dosáhl loňský obrat 85,2 mld. Kč, z toho export představuje 47,7 mld. Kč.

Výsledek obrázku pro turecko vlajka

IMG_20190430_123707IMG_20190430_123729IMG_20190430_123307IMG_20190430_123626
IMG_20190430_123536IMG_20190430_130727IMG_20190430_111605IMG_20190430_105008IMG_20190430_103002IMG_20190430_103110

 

IMG_20190430_112246

IMG_20190430_105111IMG_20190430_105149IMG_20190430_111052

Funguje už 120 let, teď železniční lokálce spojující Čejč s Hodonínem, hrozí částečné uzavření. Cestující z Velkých Pavlovic, Kobylí nebo Zaječí budou muset místo vlaku využít autobusové linky. Ty ale mají delší trasu, nejezdí tak často a jízdné se prodraží. Lidé podepisují petici. Proti omezení provozu jsou i starostové přilehlých obcí. „Sami bychom byli rádi, kdyby trasa zůstala zachována a kdyby záměr částečného uzavření trati kraj přehodnotil. Podobně to vidí i starostové Mutěnic nebo Velkých Pavlovic. Všichni starostové táhnou za jeden provaz, trať je důležitá.Důvodem navržené změny byla nízká frekvence cestujících a úspora finančních prostředků na zajištění regionální veřejné dopravy. Na celé stávající trati bude zachován provoz o víkendu s ohledem na turisty. Zatímco ve všedních dnech vlak v jednom směru využije asi sedmdesát lidí za den, víkendový nárůst je podle krajských úředníků znatelně vyšší. Společně s ním se lidé v petici přimlouvají za zachování přímých spojů i kvůli jednoduššímu spojení do Veselí nad Moravou a směrem k Uherskému Hradišti. Finální podoba jízdního řádu na příští rok bude až po prázdninách,

Odkaz na podepsaní petice: https://e-petice.cz/en/petitions/petice-za-zachovani-provozu-na-zeleznicni-trati-cejc-hodonin-v-pracovni-dny.html?fbclid=IwAR1jEO4NXGbLXzn6bW4FmoRHp3oyWUErc1_euZrgahsbnPCq9KQ9i-oMDes

IMG_20171014_173012

PR-DO-LOG 2019 Pozvánka

​Leo Express plánuje vlakové spojení na Ukrajinu přes KrakovČeský dopravce Leo Express plánuje od letošního prosince zavést vlakové spojení mezi Prahou a Ukrajinou. Vlaky by jezdily přes polský Krakov, informuje internetový portál Rynek Kolejowy. Úvahy o vlakovém spojení na Ukrajinu potvrdil mluvčí firmy Emil Sedlařík. Výhodou oproti autobusům, kterých na této trase jezdí velké množství, má být větší pohodlí i hraniční kontrola přímo ve vlaku.

„Pracujeme na dalším rozšiřování našeho provozu v Polsku, prodloužení současné trasy spojů Leo Express jsme avizovali při spuštění. Zároveň se dlouhodobě soustředíme na posílení našich spojení na Ukrajinu,“ uvedl Emil Sedlařík.

Leo Express informoval polský úřad pro železniční dopravu, že vlaky by mezi hlavním nádražím v Praze a Medykou na hranici s Ukrajinou jezdily až čtyřikrát denně, sedm dní v týdnu. Leo Express chce doplnit svoji současnou nabídku spojení mezi Prahou a Lvovem, kdy cestující jedou vlakem do Bohumína a dále v cestě pokračují autobusem. Česká firma plánuje, že vlaky budou končit v ukrajinském příhraničním městě Mostyska. Informace Rynku Kolejowého potvrdilo polské zastoupení Leo Expressu.

Podle polského portálu musí Leo Express vyřešit ještě některé technické problémy související s působením na Ukrajině a domluvit se s pohraničníky ohledně kontrol. Velké oblibě se mezi cestujícími těší spoje ukrajinských státních drah Ukrzaliznycja do polského Przemyślu, kde pohraničníci kontrolují lidi přímo ve vlaku.

Pro provoz na trase mezi Prahou, Krakovem a dále Ukrajinou potřebuje Leo Express nové vlaky. Měly by k tomu posloužit soupravy od čínského výrobce CRRC.

Podle portálu není vyloučené ani to, že Leo Express začne vozit cestující svými vlaky mezi Pardubicemi a polskou Vratislaví.

Dopravce by tak zřejmě prodloužil svou současnou linku z Prahy do Krakova, na které začal jezdit loni v červenci. Letos v létě chce dopravce vypravovat spoje do Krakova denně, nyní zatím častější provoz limitují opravy na polské železnici, kvůli kterým musela společnost loni na podzim na čas vlaky nahradit autobusy.

http://www.dnoviny.cz/zeleznicni-doprava/leo-express-planuje-vlakove-spojeni-na-ukrajinu-pres-krakov

Poslanecký návrh na zákaz jízdy nákladních automobilů a kamionů v levém pruhu dálnic odolal ve sněmovně snahám kritiků o zamítnutí už v úterním prvním čtení i o jeho vrácení autorům k dopracování.

Nákladní automobily podle zástupkyně autorů Barbory Kořanové (ANO) levé jízdní pruhy paralyzují. „Kamiony nebudou bez uvážení vjíždět do levého dálničního pruhu, a tím ohrožovat řidiče osobních automobilů tak, jak se to mnohdy opravdu děje,“ obhajovala novelu, podle níž by zákaz platil v pracovní dny od 06:00 do 22:00.

Odpůrci naopak poukazovali například na to, že efekt zákazu by byl podle nich opačný. Na dálnicích by se jezdilo podle nich pomalu ve všech pruzích. Pravý pruh by byl plný kamionů, mezi něž by se bál vjet řidič každého osobního vozu, byť by jel v levém pruhu třeba jen stokilometrovou rychlostí, tvrdili. Poukazovali i na ekonomické dopady a na to, že situace by bylo možné řešit proměnným dopravním značením. „Tohle se opravit skutečně nedá,“ komentoval novelu předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Restrikce by se podle předlohy vztahovala na řidiče nákladních automobilů nad 3,5 tuny a jízdních souprav delších než sedm metrů. Předkladatelé tvrdí, že by se na dálnicích zvýšila plynulost a bezpečnost provozu. Vláda se k novele postavila neutrálně. Poukázala například na to, že předpis by mohl postihnout i automobily s přívěsem či vozidla integrovaného záchranného systému. Proti plošnému zákazu protestují nákladní dopravci i provozovatelé karavanisté, na něž by se restrikce mohla také vztahovat.

V zákonu by zůstalo ustanovení, podle něhož nákladní automobily a kamiony nesmějí na dálnici předjíždět jiné vozidlo, pokud k tomu nemají dostatečnou rychlost, aby manévrem neomezily ostatní auta. Úpravu řidiči ale podle autorů novely nerespektují, protože ponechává na jejich posouzení, zda jedou dostatečně rychle. Někteří poslanci však kritizovali policii za to, že dodržování ustanovení ani zákazu uloženému dopravními značkami nevymáhá.

O možném zákazu jízdy kamionů v levém pruhu na dálnicích se mluvilo koncem loňského roku v souvislosti s kolapsem na modernizovaném úseku D1 na Vysočině. Podle silničních dopravců by ale úřady měly takovým situacím předcházet preventivní údržbou a postižené úseky při dopravní kalamitě případně uzavřít. Navrhovaný zákaz by podle dopravců kolapsům provozu nezamezil.

Zrdoj článku:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/navrh-na-zakaz-jizdy-kamionu-v-levem-pruhu-ma-sanci-ve-snemo/r~2ada8b303f7411e98aa4ac1f6b220ee8/

Kromě silnic už jsou přecpané i některé železniční tratě. Vagony bývají plné lidí a nové soupravy už se na koleje v dopravní špičce téměř nevejdou. Zatímco se radnice v mnoha městech snaží přimět obyvatele, aby nechali doma svá auta a jeli do práce vlakem, železnice hlásí plnou kapacitu. Nejsvízelnější je situace v okolí Prahy a na hlavních tazích do metropole. Města výrazně investují do infrastruktury. V Berouně motivují lidi k jízdě vlakem tak, že u nádraží zvětšili parkoviště, v Poděbradech nebo v Lysé nad Labem mají cyklověže na uschování kol, další se chystá třeba v Kolíně. V Mělníku se bude na jaře stavět nová zastávka MHD přímo u vlakového nádraží. Vedení Prahy si myslelo, že by šlo přidat vagony, ale to nejde protože okolo Prahy jezdí ucelené soupravy. Podle mluvčího drah vlaky v okolí Prahy jezdí ve špičkách v deseti či patnáctiminutových intervalech. Na trať se musí kromě regionálních osobních vlaků vejít i ty dálkové a nákladní. Kapacity jednotlivým dopravcům přiděluje Správa železniční dopravní cesty. Dosud nedošlo k situaci, kdy bychom museli odříct žádost o zavedení dalšího spoje z důvodu vyčerpání traťové kapacity. Na druhou stranu, neustálé zvyšování počtu spojů bude mít za následek zvyšování dojezdových časů, což by mohlo železniční dopravu znevýhodnit před dopravou automobilovou či autobusovou. Špatný stav je na trasách Praha–Beroun, do Lysé, do Kolína, Mělníka, Neratovic nebo Kladna. Jedinou možností, která by situaci výrazně zlepšila, by byla výstavba nových tratí. Dálková doprava by pak byla odvedena na tyto tratě, kde by s regionálními vlaky nekolidovala.

Praha

V roce 2018 zaplatily kamiony v Česku na mýtu rekordních 10,8 miliardy Kč, což je meziročně o téměř čtyři procenta více. Vyplývá to ze statistik správce elektronického mýtného systému, společnosti Kapsch. Za 12 let fungování mýtného systému tak stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy Kč. Na konci letošního roku nahradí v roli provozovatele systému rakouskou společnost konsorcium CzechToll/SkyToll. Loňský prosinec s mnoha svátky přinesl státu tradičně nejnižší částku, a to 730 milionů Kč, což bylo meziročně o 2,6 procenta méně. Naopak nejsilnějším měsícem roku 2018 byl říjen, kdy se výnosy z mýta poprvé v historii přehouply přes miliardu Kč. Druhým nejsilnějším měsícem byl listopad, kdy se vybralo více než 980 milionů Kč, což byl zároveň druhý nejlepší výsledek při výběru mýta v Česku. Nejlepším dnem z pohledu mýta bylo úterý 25. září s 43 miliony Kč.

Stát loni vybral na mýtu 10,8 miliardy Kč