Archiv
Gallery
2013_06200192013_06110242013_06110372013_0627143
Leden 2022
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
TOPlist

Podívejte se na devět největších lodí různých kategorií. Od největší jachty, přes výletní loď až po nákladní a armádní plavidla. Nechte se fascinovat tím, co všechno se udrží na vodě.

Největší nákladní loď: MSC OSCAR

Tato kontejnerová loď je tak obrovská, že se američtí rejdaři obávali, zda ve Spojených státech amerických bude vůbec mít kde přistát. Obslouží ji jen ty největší světové přístavy. Kdybyste do ní skládali osobní automobily, vešlo by se jich tam zhruba 39 000. Její nosnost je 197,362 tun. Byla postavena v Jižní Koreji a náklady na její stavbu činily přibližně 140 miliónů amerických dolarů. Délku má 395 m a uveze 19 224 normovaných kontejnerů.

Nejdelší nákladní loď světa: CSCL Globe

Tato obří loď byla spuštěna na vodu v roce 2014 a s MSC OSCAR z předchozí kapitoly se těsně přetahuje o prvenství. Zatímco MSC OSCAR má titul největší nákladní lodě z důvodu, že uveze o něco málo více kontejnerů, tento soupeř zas těsně vede na délku. Loď je dlouhá 400 metrů a široká 59 metrů.

Její maximální rychlost činí 22 uzlů (41 km/hod) a uveze o 124 kontejnerů méně než MSC OSCAR, tedy 19 100.

Největší osobní loď: Harmony Of The Seas

Výletní loď Harmony of The Seas je v podstatě plující město. Na její palubu se vejde téměř 6800 pasažérů a přes dva tisíce lidí posádky.

Je dlouhá 360 metrů a široká 60,5 metru. Má dieselelektrický pohon a dokáže plout rychlostí až 22 uzlů (zhruba 42 km/hod).

Nejvějtší jachta: Azzam

Na této luxusní jachtě o délce 180 metrů boháči najdou vše, po čem jejich srdce touží. Stavba Azzam trvala tři roky a vyšla na 600 milionů dolarů (cca 15 miliard korun). Nechal si ji postavit Khalifa bin Zayed Al Nahyan stojící v čele Spojených Arabských Emirátů.

Uvnitř je několik desítek luxusních kajut a hlavní sál o velikosti 29×18 m. Kromě luxusu se dbalo i na techniku. Pohon obstarávají dvě plynové turbíny a dva pomocné dieslové motory, výkon je 95 tisíc koní a umožní lodi plout rychlostí až 59 km/h. Výbava zahrnuje i malou ponorku.

Největší vojenská loď: Nimitz

Největší lodí postavenou k vojenským účelům je letadlová loď třídy Nimitz amerického námořnictva.

Má délku 333 metrů, šířku 77 metrů a energii pro 4 turbínová ústrojí zajišťují dva jaderné reaktory. Na palubě uveze až 90 letadel či vrtulníků různých typů. V letech 1968 až 2009 bylo postaveno celkem 10 takových lodí. Plánovaná životnost je 50 let.

Největší transportní loď: MV Blue Marlin

Tato loď zvládne transportovat součásti ropné plošiny, poškozené lodě, vojenskou techniku a tak dále. Poradila si dokonce i s poškozeným americkým torpédoborcem. Je dlouhá 224,8 metrů a široká 63,1 metru, obsluhu zajišťuje 60 lidí. K dispozici mají 38 kajut, tělocvičnu či saunu. Pro naložení či vyložení se umí loď částečně ponořit, aby se transportní plošina ocitla pod vodou.

Největší ponorná loď: Dockwise Vanguard

Tato loď je zajímavá tím, že se dokáže dočasně ponořit pod hladinu moře. No dobře, to už jsme zmiňovali i transportní lodi Blue Marlin. Jenže to je loď klasického tvaru, kdežto Dockwise Vanguard je víceméně plovoucí plošina a mohla by se zapsat také jako nejširší nákladní loď. Místo v dnešním výčtu si tak bezpochyby zaslouží obě. Dockwise Vanguard je dlouhá 275 metrů a široká 79 metrů.

Největší tanker: TI Asia

TI Asia patří do třídy takzvaných TI supertankerů (kromě ní do této třídy spadá ještě TI Africa, TI TI Europe a TI Oceania). Tyto tankery jsou dlouhé 380 metrů a může na ně být naloženo přes 3 miliony barelů ropy. Při plném zatížení mají výtlak 509,484 tun.

Největší těžební loď: Shell Prelude FLNG

Prelude byla navržena pro účely těžby a zkapalňování zemního plynu. Díky tomu zemní plyn může být shromažďován a v podstatě i rafinován přímo na moři – tedy bez nutnosti vést ho potrubím na pevninu.

Délka Prelude FLNG činí 488 metrů a šířka 74 metrů, což z ní dělá jednu z největších lodí světa vůbec. Připomeňme, že nejdelší kontejnerová loď má 400 m a nejširší nákladní 79 m.

 

Fotografie zde: 

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305

Zdroj článku: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305

Nový trolejbus.

Trolejbusový vozový park v Brně se po šesti letech výrazněji proměnil. Ulicemi moravské metropole se dnes projely nové kloubové trolejbusy, které budou nejčastěji vozit cestující na linkách 25, 26 a 37. Za dvacet vozů zaplatí Dopravní podnik města Brna (DPMB) 239 miliónů korun.

Z brněnské vozovny Komín dnes vyjelo třináct nových trolejbusů a dodání dalších sedmi čeká DPMB do konce letošního roku. V klimatizovaných osmnáctimetrových vozech Škoda 27Tr najdou Brňané komfortní sezení, USB nabíječky i částečně čalouněná sedadla.

Cestující, kterých se do jednoho vozu vejde více než 120, se trolejbusy svezou od dnešního dne, a to nejčastěji na páteřních linkách 25, 26 a 37. První kusy Škody 27Tr dorazily do Brna už v listopadu. „Mezi jejich fyzickým dodáním a nasazením do provozu je potřeba vozy zkontrolovat, oživit řídicí a informační systém, označit evidenčními čísly a piktogramy, nainstalovat validátory, zaevidovat do majetku a informačních systémů dopravního podniku a proškolit řidiče a mechaniky,“ vysvětlil generální ředitel DPMB Miloš Havránek.


Nové trolejbusy Škoda 27Tr.

V příštím roce přibyde v Brně za stejnou cenu dalších dvacet trolejbusů stejného typu, který se podílí na ekologizaci městské dopravy. „Trolejbusová doprava je spolu s tramvajovou příkladem přepravy šetrné k životnímu prostředí. Vedle hledání nových řešení, jako je například vodíkový pohon, budeme dál klást důraz na obnovu vozů v elektrické trakci,“ řekla k nákupu primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Nové vozy v provozu nahradí trolejbusy typu 15Tr, 22Tr, 25Tr, ale i 14Tr a 21Tr. Některé z nich v Brně jezdí již od 80. a 90. let a jsou na hranici své životnosti. Část z nich čeká likvidace, o devět 25Tr projevil zájem Dopravní podnik Ústí nad Labem. DPMB má v plánu kompletně nahradit zastaralé kusy trolejbusového vozového parku do dvou let.

 

Zdroj:https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/22991-do-brnenskych-ulic-vyjely-nove-klimatizovane-trolejbusy.html

Mezi Brnem a Blanskem pojedou rok autobusy.

Na trati mezi Brnem a Blanskem přestanou kvůli rekonstrukci 12. prosince jezdit vlaky. Provoz na trati se zcela zastaví až do příští prosincové změny jízdního řádu. Mezi krajským a okresním městem tak bude po celý rok jezdit několik autobusových linek, které nahradí zrušené železniční spoje. Autobusy nahradí i rychlíky do Prahy. Dálkové vlaky budou jezdit už druhým rokem do Prahy přes Havlíčkův Brod i kvůli tomu, že na třebovské trati se pracuje i na dalších místech a kapacita koridoru je výrazně snížená.

Trať mezi Brnem a Blanskem, která vede složitým terénem v zaříznutém údolí Svitavy, čeká kompletní rekonstrukce včetně sanací tunelů. Přestavovat se bude i stanice v Adamově, úpravy čekají i zastávky v Bílovicích a Babicích. Správa železnic za stavbu zaplatí téměř šest miliard korun. Vlaky budou moct poté trať projíždět o něco vyšší rychlostí. Zároveň už mají po roční výluce vyjet na trať nové vlaky od Škody Transportation, které nyní společnost vyrábí.

Cestujícím se podle Jihomoravského kraje i organizátora krajské dopravy Kordis JMK prodlouží cestovní doby. „Při přípravě vedení linek a jízdních řádů bylo proto naším hlavním cílem toto kompenzovat tím, že spoje budou jezdit častěji a alespoň některým cestujícím se sníží počet přestupů nebo docházková vzdálenost při přestupech,“ uvedl ředitel společnosti Kordis JMK Jiří Horský.

Základem výlukové dopravy budou dvě autobusové linky mezi Brnem a Blanskem. Linka xS2B pojede v Brně na hlavní nádraží, linka xS2K ke královopolskému nádraží, které leží u silničního tahu na Blansko. Autobusy ale nebudou v Brně vyjíždět od hlavního nádraží, nýbrž z blízkého autobusového nádraží u hotelu Grand. V Králově Poli budou mít zastávku před nádražím, v Blansku také.

Komplikovanější bude cesta mezi Brnem a Adamovem. Lidé budou muset využít tramvajovou linku 4 a ve směru do Adamova přestupovat na autobus linky xS2A v zastávce Obřanská – u školy, v opačném směru na Proškově náměstí. Směrem do Brna linka pokračuje na Tomkovo náměstí, kde je možné přestoupit na trolejbusy a autobusy MHD. Dále pojede výlukový autobus ještě do zastávek Štefánikova čtvrť a Lesná, nádraží. Mezi Adamovem a Blanskem budou jezdit autobusy linky xS2C.

Lidé, kteří jezdí z Brna do Bílovic a tam přestupují z vlaku do Kanic a Řícmanic, si ušetří přestup a budou moct jezdit linkou 210, jejíž trasa se prodlouží o úsek Bílovice – Stará osada – Židenice, nádraží. Do centra Brna je opět potřeba přestoupit na tramvaj linky 4. Do Bílovic také pojedou posílené linky 75 a E75, linka 210 zastaví na všech zastávkách v Bílovicích. Linka xS2A zastaví jen v Bílovicích na náměstí.

Autobusy mezi Brnem a Blanskem pojedou ve špičce po deseti minutách, dopoledne, večer a o víkendech nejméně jednou za půl hodiny. Na sever Blanenska bude také zajištěné spojení bez přestupu z Brna-Králova Pole prodlouženou linkou 233, která v turistické sezoně bude převážet i kola. Jízdní řády, plánky a veškeré potřebné informace k dispozici na webu www.idsjmk.cz.

 

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/22843-mezi-brnem-a-blanskem-pojedou-rok-autobusy-vypukne-velka-vlakova-vyluka.html

Německá společnost Volocopter představila na římském letišti Fiumicino svůj budoucí elektřinou poháněný taxidron, který by mohl dopravovat cestující do centra italské metropole.

Dron místo automobilu či příměstského vlaku. Tak by mohla už v roce 2024 vypadat doprava z letiště Fiumicino do centrálních částí italské metropole.

Zásadní posun, který má vést z kategorie sci-fi k realitě, učinily italský holding Atlantia, dříve Autostrade, a společnost Aeroporti di Roma, největší letištní operátor v zemi. Oznámily založení aliance, která do dvou až tří let nastolí nové možnosti dopravy v téměř třímilionové metropoli.

Kromě podoby samotných taxidronů či volokoptér (Volocopter je německý výrobce elektrických helikoptér určených pro použití v aerotaxi – pozn. red.) je třeba vyřešit vznik přistávacích ploch v zastavěných oblastech města. První návrhy počítají s umístěním „vertiporti“, tedy míst pro svislé přistání a odlety dronů, poblíž klíčových stanic metra.

 

 Jednou z prvních zvažovaných lokalit je centrální stanice Nádraží Termini, kde má vzniknout parkoviště pro pět tisíc automobilů. Právě terasovité uspořádání parkovacích ploch by mohlo umožnit i přistávání taxidronů. Další lokalitou, která se objevuje v prvních úvahách, jsou volné plochy u stanice metra Laurentina v moderní čtvrti EUR na jihu Říma.

Jak může taxidron budoucnosti vypadat, si v těchto dnech mohou cestující prohlédnout na letišti Fiumicino, kde je vystaven model firmy Volocity. Kromě dalších evropských, čínských či amerických výrobců se do konstrukce obdobných modelů pouští také italsko-švýcarské konsorcium Manta Aircraft.

 

Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/taxidrony-maji-ulevit-doprave-v-rime-prepravi-cestujici-z-letiste-do-centra-1384822

V novém tunelu pilně pracují dělníci

Brno se pochlubilo nejdelším tramvajovým tunelem v republice, který je součástí prodloužení tramvajové trati k bohunickému kampusu. U více než kilometru dlouhé stavby finišují s budováním obou portálů. Většina prací na povrchu skončí letos, poté se stavaři přesunou do podzemí. Dokončení projektu se očekává příští rok.

V tuto chvíli jsou téměř hotové oba portály tunelu, jak z ulice Netroufalky, tak z ulice Osová. Tunel je vyhlouben v celé své délce a za pomocí těžké techniky z něj dělníci vytěžili 170 tisíc tun zeminy. Výrazný posun nastal na obou terminálech, jak na Osové, tak na Netroufalkách. Před Fakultní nemocnice Brno jsou připravení všechny podzemní sítě, veřejné osvětlení, točna trolejbusů, nové chodníky i přilehlé komunikace, zbývá dokončit nástupiště, zastřešení a doplnit zeleň,“ sdělil Petr Kratochvíl (ODS), radní pro dopravu Brna, které se na investici za 1,4 miliardy korun podílí.

Upravují výhybky

Součástí projektu byla rovněž rekonstrukce zástavky Osová, kde se uskutečnila oprava trati včetně položení odbočené výhybky, která povede šaliny po nových kolejích. Aktuálně se tam dokončují schodiště, výtah či přístupové cesty, jichž celkem bude osm.

Další práce se zaměří na budování zastávky s pracovním názvem Nová Jihlavská, po jejím vybetonování nyní pokračujeme zastřešováním, které by mělo být hotové do konce roku. Přímo v tunelu finišuje betonáž podlah a nad tunelem postupují terénní práce a úprava povrchu,“ popsal k aktuálnímu dění generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Město šalinových tunelů

Podle zhotovitele díla se dělníci nyní přesunou do podzemí. Některé stavební úpravy se odehrají už letos. Například na podzim položí stavaři koleje, které napojí na uzel Osová, nebo dovybaví tunel.

V tunelu plánujeme instalovat veškeré zabezpečovací zařízení, ovládání výhybek, kamerový systém, osvětlení, informační systémy nebo požárně bezpečnostní zařízení,“ uvedl oblastní ředitel společnosti Metrostav Zdeněk Mička.

První cestující se svezou až ke kampusu na konci příštího roku. Kvůli nové trati nakoupil městský dopravce nové obousměrné tramvaje Škoda ForCity Smart 34, které dodá výrobce Škoda Transportation. Prvních pět vozů dorazí do Brna zřejmě právě na slavnostní otevíračku. Tunel v Bohunicích není jediným objektem svého druhu, jenž se v současné době v moravské metropoli buduje. Dělníci v létě dokončili ražbu v Žabovřeské ulici, kam šaliny vyjedou podle harmonogramu v lednu roku 2023.

 

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/22456-brno-ukazalo-nejdelsi-tramvajovy-tunel-v-cesku.html

1000x1000-1488454743-ilustracni-foto-autor-petr-olsa

S novým jízdním řádem, který začne platit 12. prosince, přibudou na jižní Moravě v noci na sobotu a na neděli některé vlaky. Spojí Brno s Náměští nad Oslavou, Zastávku u Brna s Brnem, Brno s Nesovicemi a Blansko s Boskovicemi. Noční spojení Brna a Prahy zavede dopravce RegioJet a více denních spojů Prahy s Hodonínem a Břeclaví začne zajišťovat dopravce Leo Express. Nově zřízené zastávky v Brně-Starém Lískovci a Ostopovicích zatím bude většina vlaků projíždět. Změny vyplývají z návrhu jízdního řádu pro příští rok, který je zveřejněný na stránkách Správy železnic.

Noční vlaky především z Brna do okolí se začaly rozšiřovat už před lety a stále přibývají. Vyjíždějí v noci na sobotu a na neděli. Nově pojede půlnoční vlak do Náměště nad Oslavou, v opačném směru ze Zastávky pojede vlak s příjezdem do Brna ve 23:12. Z Brna pojede také přes Slavkov u Brna do Nesovic vlak s odjezdem pět minut po půlnoci. Z Blanska do Boskovic pojede vlak nově v 1:13.

Rozšíří se i možnost nočního dálkového spojení. RegioJet vypraví vlak z Prahy s příjezdem do Brna před 1:30, pokračovat bude do Břeclavi. Pojede i v opačném směru s odjezdem z Brna v 1:37. Jelikož České dráhy jezdí z Prahy do Brna také nočním rychlíkem Metropol, pojedou příští rok dva noční vlaky do Brna v pouhém patnáctiminutovém odstupu. Noční vlak z Bohumína přes Přerov a Břeclav, který dosud vozil RegioJet do Vídně, bude jezdit do Bratislavy.

Rozšíří se také nabídka spojů Leo Express mezi Prahou, Přerovem a Břeclaví, které rovněž zastaví v Hodoníně, až na čtyři páry spojů, tedy na dvojnásobek. Jeden dosud jezdil do Bratislavy, nyní všechny mají končit v Břeclavi.

Nově se otevřou zastávky v Brně-Starém Lískovci a v Ostopovicích na trati do Střelic. Mnoho vlaků zde však nezastaví. V Ostopovicích budou zastavovat vlaky směrem do Zastávky, nikoliv vlaky do Moravských Bránic. Interval bude dvouhodinový, pouze ráno směrem do Brna hodinový, stejně tak odpoledne z Brna. V Lískovci naopak budou stavět pouze vlaky mezi Brnem a Moravskými Bránicemi, a to ve dvouhodinovém intervalu.

Zrušený je také páteční odpolední vlak, který spojoval Brno s Vlárským průsmykem a bude končit ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Citelný bude v příštím roce také dopad rekonstrukce tratě mezi Brnem a Blanskem, protože zde nepojedou žádné vlaky, ale jen autobusy podle výlukového jízdního řádu. Všechny dálkové vlaky tak budou jezdit nadále přes Havlíčkův Brod, přičemž vlaky RegioJetu budou zastavovat i ve Žďáru nad Sázavou a také v Havlíčkově Brodě.

Ilustrační foto.

 

Dva nadměrné náklady zkomplikují do pátku dopravu na trase z Kramolína na Vysočině přes jižní Moravu na hraniční přechod Sudoměřice-Skalica. Podle mluvčí policejního ředitelství Kraje Vysočina Dany Čírtkové půjde o technologické zařízení vážící jednašedesát tun. Oba náklady budou doprovázet policejní hlídky a jak informoval mluvčí energetické společnosti eg.d Roman Šperňák, energetici budou po trase pomáhat s nadzdviháváním elektrického vedení i jeho odpojování.

„Nadměrný náklad vyjede z Kramolína, přibližně po třech hodinách překročí hranice Jihomoravského kraje a bude pokračovat do Nosislavi, kde bude odstaven. Z Nosislavi pak bude ve středu pokračovat na hraniční přechod Sudoměřice,“ uvedla Čírtková.

Podle Romana Šperňáka z eg.d pojede nadměrný náklad z Kramolína přes Moravský Krumlov, Pohořelice, Židlochovice do Nosislavi a z Nosislavi pak přes Hustopeče, Starovičky, Prušánky a Hodonín až na hraniční přechod.

Jihomoravským krajem projede nadměrný náklad. Může omezit dopravu - Deník.cz

„Vzhledem k jeho výšce přes sedm a délce přes 30 metrů budou muset naši pracovníci zajistit na mnoha místech vypnutí elektrického vedení, jeho nadzdvihávání a nebo ve spolupráci s dodavateli i úplné odpojení a přenesení přípojek, které nejde nadzvednout. Po projetí konvoje zase jejich opětovné zapojení,“ uvedl Šperňák.

Stejnou trasou pak podle Šperňáka projede druhý konvoj ve čtvrtek a v pátek, časy odjezdů i odstavení jsou naplánovány stejně.

 

Více informací: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/22162-nadmerne-naklady-zkomplikuji-dopravu-na-jihu-moravy.html

https://www.denik.cz/regiony/krajem-projede-nadmerny-naklad-muze-omezit-dopravu-20190917.html

Blíží se velká vlaková výluka. Na podzim začne oprava trati mezi Brnem a Adamovem

 V říjnu vypukne dlouho očekávaná a nákladná modernizace vlakové trati mezi Brnem a Adamovem, kde z důvodů prací začne rovněž ke konci roku vlaková výluka. Správa železnic oznámila, že dodavatelem stavby bude Společnost MALADA, kterou tvoří firmy Subterra, STRABAG Rail a Elektrizace železnic Praha. Vysoutěžená cena je 2,4 miliardy korun.

Součástí modernizace prvního koridoru na sever od Brna, který je dlouhý téměř deset kilometrů, je kompletní rekonstrukce železničního svršku a částečně i železničního spodku či výstavba nové odbočky Svitava. Změn doznají také zastávky v Bílovicích nad Svitavou a Babicích nad Svitavou na Brněnsku.

V rámci investiční akce Správy železnic se zrekonstruuje železniční svršek v obou kolejích mezi stanicemi Brno-Maloměřice a Adamov. Do oblouků o malých poloměrech budou použity kolejnice s větší odolností proti opotřebení. Dojde k odstranění několika propadů traťové rychlosti,“ uvedla mluvčí železničářů Nela Friebová.

Práce potrvají dva roky. První výrazné omezení nastane v prosinci, kdy lokalitou neprojedou osobní vlaky. Rychlíky na Prahu pojedou přes Havlíčkův Brod.

Zastávky čeká rekonstrukce

Změn doznají také zastávky v Bílovicích nad Svitavou a Babicích nad Svitavou na Brněnsku. Přestavba je nutná k tomu rovněž, aby splňovaly požadavky na pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace. V Bílovicích vznikne nový podchod pod tratí, který zkrátí přístup od parkoviště k nástupišti směr Brno. Při úpravách se opraví také přístřešky pro cestující.

Stavební práce se zaměří mimo jiné na rekonstrukci technologické budovy na zastávce Bílovice nad Svitavou. Na odbočce Svitava bude vystavěna technologická budova v místě stávajícího strážního domku. Objekt na zastávce Babice nad Svitavou pak bude sloužit pro uložení technologií silnoproudých a sdělovacích zařízení,“ sdělila Friebová.

Stavaři musí uskutečnit také sanaci některých skalních svahů a obnovit povrchové a podpovrchové odvodnění. Téměř všechny mosty a propustky projdou přestavbou, a to včetně jednoho podchodu. U čtveřice tunelů se budou sanovat portálové části a ostění. Souběžně při pracích navíc dojde k rekonstrukci adamovské nádraží.

 

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/21791-na-podzim-vypukne-oprava-zeleznicni-trati-mezi-brnem-a-adamovem.html

 

Bez názvuU břeclavského nádraží vznikne nové víceúrovňové parkování. Originálně navržený parkovací dům se vystaví ve dvou etapách a vyjde zhruba na sto milionů korun.

Veřejnou soutěž na projekt nového parkovacího domu v Břeclavi vyhrál brněnský architektonický ateliér P.P. Architects s.r.o. Navržený dům vyroste u křižovatky ulic Slovácká a Stromořadní a v první etapě by měl mít kapacitu zhruba 152 parkovacích míst.

„Výsledný návrh je originálně pojatá konstrukce z dřevěných vazníků, které se promítají i do fasády. Zajímavě je řešený také prostor mezi parkovacím domem a ulicí Stromořadní, kam bude orientován parter parkovacího domu,“ vysvětlil břeclavský starosta Svatopluk Pěček (ANO).

První fáze zahrne přízemí modulové stavby, první podlaží a pojízdné střechy. Další etapa pak umožní nástavbu o další podlaží s celkovou kapacitou 228 parkovacích míst. Objekt by měl být energeticky soběstačný. Uskutečnění stavby bude stát zhruba sto milionů korun, podmínkou jejího zahájení je ale získání dotací z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/21254-v-breclavi-postavi-novy-parkovaci-dum-za-sto-milionu-korun.html

Ilustrační foto.

Jihomoravská metropole Brno je po Praze nejvýznamnějším vzdušným přístavem Česka. Zdejší letecký provoz má již více než devadesátiletou tradici, za zahájení letecké dopravy do Brna je považováno přistání letadla De Havilland se čtyřmi cestujícími na letišti v Černovicích 24. května 1926. Již o den dříve zde přistálo první letadlo – Farman/Avia-Goliath společnosti ČSA.

Historie brněnských letišť začala již v roce 1923, kdy se o zřízení státního letiště začalo zajímat ministerstvo veřejných prací. Jako nejvýhodnější byl nakonec vybrán katastr Černovic. Stavba travnatého letiště byla dokončena v roce 1926 a již v následujícím roce začala pravidelná přeprava pošty na trati Brno – Glivice – Vratislav – Berlín a Brno – Vídeň. Brno poté získalo letecké spojení s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťany, Užhorodem, Kluží, Bukureští, Sarajevem a Zábřehem.

V důsledku hospodářské krize byly v roce 1935 zahraniční linky zrušeny a brněnské letiště, jehož provoz byl po Praze největší, překonala Bratislava. První etapu letecké dopravy v Brně ukončila okupace, v letech 1939-1945 zde působila Luftwaffe.

Již před druhou světovou válkou ale bylo zřejmé, že travnaté letiště v Černovicích přestává stačit. Rozhodnutí vybudovat nový vzdušný přístav v nedalekých Tuřanech ale padlo až po osvobození Československa, práce začaly v roce 1950. Provoz byl na novém letišti s betonovou přistávací plochou zahájen v listopadu 1954, první čtyři roky jej ale mohli využívat jen vojenští letci. Také civilní provoz se do Tuřan přesunul z Černovic.

Soužití vojáků a dopravních pilotů pak provázelo nové brněnské letiště více než tři dekády, během let se ovšem měnil poměr civilního a vojenského provozu. Pasažéři aerolinek využívali brněnského letiště především na vnitrostátních linkách. Po listopadu 1989 opustilo vojenské letectvo i brněnské letiště.

Původní černovické letiště po vybudování Tuřan sloužilo armádě a aeroklubu. Od roku 1988 odtud startovala letecká záchranná služba. Zrušeno bylo v roce 2001, dnes se na jeho místě nachází část průmyslové zóny Černovická terasa.

Brněnské letiště, jehož majitelem je od roku 2004 Jihomoravský kraj (provozuje je ale soukromá firma Letiště Brno), od 90. let postupně otevřelo řadu nových spojení i odbavovacích terminálů. Loni letiště odbavilo 86.089 cestujících. V porovnání s rokem 2019 to byl pokles o 84 procent. Důvodem bylo březnové přerušení provozu komerčních letů s cestujícími na palubě a další opatření proti šíření koronaviru. Nejhorší období v novodobé historii letiště skončí ztrátou 60 až 75 milionů korun. Meziroční rozdíl je propastný také kvůli roku tomu, že v roce 2019 počet cestujících rekordně narostl – o 8,5 procenta na 543.633 cestujících.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/21109-letecky-provoz-v-brne-funguje-pres-devadesat-let-odstartoval-za-prvni-republiky.html