Gallery
2013_06270542013_06271322013_06271702013_0627139
Září 2020
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930  
TOPlist

V posledních letech je na vzestupu jízda čistou stopou. Především mezi mladými lidmi se oblíbeným dopravním prostředkem především ve městech stává elektrokoloběžka. Skladný a ekologický prostředek, který nás pohodlně dopraví do školy, do práce i za zábavou. Při všech takových cestách se však stáváme účastníky silničního provozu a jsme povinni jednat v souladu s platnou legislativou.

Kdy hovoříme o elektrokoloběžce jako o nemotorovém vozidlu?

Při výběru elektrokoloběžky buďte pozorní. Někteří prodejci nabízejí koloběžky, které sice splňují maximální výkon nižší nebo rovný 250 W, ale opatřují je zařízením pro odstranění rychlostního limitu 25 km/hod. Takto upravená vozidla již není možné podle platné legislativy považovat za jízdní kola. Prodejci jsou si toho vědomi, proto kupujícího písemně upozorňují, že kolo lze použít jen na vlastní nebezpečí a zásadně mimo veřejné pozemní komunikace.

Jaká jsou tedy pravidla a bezpečnostní zásady při jízdě na e-koloběžce?

Jezdec na koloběžce je z pohledu zákona o silničním provozu cyklistou. Ve většině případů tomu tak je i v případě e-koloběžky. Proto je nezbytné myslet na základní vybavení dopravního prostředku a samotného cyklisty, což je právě i jezdec na e-koloběžce. Mezi takové povinnosti patří do 18 let za jízdy nasazená a řádně připevněná přilba. Tato povinnost by se měla stát samozřejmostí i v dospělosti, aby nedocházelo k těžkým či smrtelným zraněním v případě nehody. Koloběžkáři by měli dbát také na viditelnost. Svůj oděv by při jízdě měli doplnit retroreflexními doplňky, aby byli vidět pro motorové účastníky silničního provozu.

Elektrokoloběžka musí splňovat technické podmínky, stejně jako jízdní kolo. Musí mít tzv. povinnou výbavu. Mezi tu patří především odrazky jako u jízdního kola. Bílá vpředu, červená vzadu, oranžové ve výpletu kol a na pedálech v obou směrech. Vyhláška však počítá s možností nahradit odrazky, v tomto případě především ty oranžové, jiným reflexním materiálem na koloběžce či cyklistovi, například reflexní páskou, která odráží světlo zpět ke zdroji podobně jako odrazky. Dále do povinné výbavy patří dvě na sobě nezávislé funkční brzdy, zaslepené volné konce řídítek a ochranné kryty šroubů a matic. Za snížené viditelnosti musí jezdec na koloběžce svůj stroj doplnit bílou svítilnou vpředu a červenou vzadu.

Kde se mohou jezdci na e-koloběžkách pohybovat?

Stejně jako cyklisté se při jízdě na elektrokoloběžce pohybujeme při pravé krajnici vozovky. V případě, že koloběžku vedeme, můžeme využít i chodníku, nesmíme však ohrozit chodce. Na chodníku se mohou na elektrokoloběžce pohybovat také děti do 10 let věku. Dále platí, že mohou jet pouze za sebou, nikoli vedle sebe. Při jízdě se musí držet oběma rukama řídítek. Musí včas a zřetelně dát znamení o změně směru jízdy. 

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/18619-elektrokolobezky-dobry-sluha-nebo-spatny-pan.html

Kontejnerová přepravní společnost Hapag-Lloyd uzavřela první pololetí roku 2020 ziskem před úroky a daněmi (Ebit) ve výši 563 milionů USD (511 milionů EUR), což je více než v předchozím roce = 440 milionů USD (389 milionů EUR). Tržby v prvním pololetí roku 2020 činily zhruba 7 miliard USD (6,4 miliardy EUR), což je méně než jedno procento pod úrovní předchozího roku. Hlavním důvodem bylo snížení objemu dopravy o zhruba 5,8 milionu TEU, tedy asi o 4 procenta. Zatímco objem přepravovaného v prvním čtvrtletí se stále mírně zvyšoval, ve druhém čtvrtletí se objem dopravy ve srovnání s předchozím rokem snížil přibližně o 11 procent. Výnos z přepravy se v první polovině roku mírně zlepšila na 1 104 USD za TEU.  Na pozadí pandemie Covid-19 a jejích hospodářských důsledků v mnoha částech světa zůstává prognóza plná značné nejistoty. Kromě vývoje objemu dopravy bude mít pravděpodobně významný dopad na příjmy společnosti Hapag-Lloyd  ve druhé polovině rozpočtového roku 2020 vývoj sazeb za přepravu.

Zdroj: H-L, Jura-Mope-Sea

Maďarský poskytovatel dopravních služeb Waberer ve své vrcholné době předháněl svou západoevropskou konkurenci nízkými cenami. Ale teď je společnost jasně v roli lovených – alespoň na spotovém trhu pro kamiony. Zde se churavějící gigant musí vypořádat s ještě levnějšími dodavateli z jiných východoevropských zemí a ztrácí půdu pod nohama. Proces, který byl značně urychlen krizí covid-19. Ošemetná situace.
Ale je tu ještě naděje pro tuto společnost: Barna Erdélyi, generální ředitel, který ji převzal před šesti měsíci, přispěchal s novou strategií pro Waberer. Místo toho, aby se snažil pokračovat v boji s agresivními konkurenty na spotovém trhu s nízkými maržemi, nyní oznámil odstoupení od tohoto způsobu podnikání – a zároveň ztenčuje vozový park. Bývalý obr je oříznut zpět do normálu.
Místo toho, Erdélyi chce společnost etablovat Partnera pro (dopravní?) logistiku na takzvaných Trade Lanes. S pevnou zákaznickou základnou a opakovanými objednávkami bude Waberer řídit zpět do ziskové zóny. Jak slibný je však tento přístup? Koneckonců, ve svých „dobrých“ letech si poskytovatel dopravních služeb získal pověst pro levnou jízdu, ale také pouze s mírnou kvalitou. Přilákat potenciální klienty ve kvalitnějším segmentu bude v této souvislosti pravděpodobně obtížné a bude to také nějakou dobu trvat.

Zdroj: Komentáře DVZ

Nízkonákladová letecká společnost Easyjet se kvůli koronakrizi vzdává tří ze svých jedenácti základen ve Velké Británii. Dotčena budou letiště ve Stanstedu a Southendu poblíž Londýna a Newcastle na severovýchodě Anglie. Základny budou uzavřeny od 31. srpna, řekl v pondělí šéf Easyjet Johan Lundgren. Celé odvětví trpí propadem počtu cestujících.

Společnost Hamburger Hafen und Logistik AG (HHLA) představila své pololetní údaje: V důsledku slabé obchodní činnosti, zejména ve druhém čtvrtletí, došlo v první polovině roku k výraznému poklesu tranzitu a přepravy kontejnerů. Klesající manipulace s kontejnery, a to i na mezinárodní úrovni. V segmentu kontejnerů se objem manipulovaný na kontejnerových terminálech HHLA snížil celkem o 11,3 procenta na 3 345 tis. TEU (předchozí rok: 3 770 tis. TEU). Na třech kontejnerových terminálech v Hamburku činil zmanipulovaný objem 3 058 tis. TEU, tzn. 12 procent pod srovnávací hodnotou předchozího roku (předchozí rok: 3 476 tis. TEU). Důvodem byly zejména odložené odjezdy lodí (blank sailings) v důsledku pandemie covid-19. Poruchy způsobily významné snížení objemu nákladu z Dálného východu. Provoz feederů do oblasti Baltského moře také prudce poklesl a nelze jej kompenzovat nárůstem přeprav do německých a britských obchodních zón.

Mezinárodní kontejnerové terminály v Oděse a Talinnu také zaznamenaly mírný pokles objemu manipulace, a to o 2,4 procenta na 286 tisíc TEU (předchozí rok: 293 tis. TEU). Objemové ztráty spojené především s krizí nemohly být přiměřeně kompenzovány dodatečnými novými objednávkami z prvního čtvrtletí.
Zdroj: HHLA/DVZ

Luka Koper zahájil v těchto dnech hlavní stavební práce na rozšíření jižní části mola I. První fáze projektu spočívá v prodloužení přístavního nábřeží o 98,5 m a šířce 34,4 metrů. Očekává se, že nábřeží bude dokončeno v březnu 2021, čímž se celková délka nábřeží zvýší na 695 metrů. Ve druhé fázi bude postaveno 24,830 m2 dalších stohovacích ploch pro kontejnery – tyto práce by měly být dokončeny v roce 2022. S rozšířením Pier I se roční kapacita kontejnerového terminálu zvýší na 1,3 milionu TEU. Spolu s optimalizací různých terminálových procesů se očekává, že se kapacita dále zvýší na 1,5 milionu TEU / rok. Kromě každoročního zvyšování kapacity bude z těchto investic těžit i denní kapacita úložiště . Průměrné využití úložiště v roce 2020 zatím kolísá mezi 60 a 70%, což umožňuje hladký provoz na všech úrovních. Nové stohovací plochy poskytnou další prostor pro manipulaci s příležitostnými výchylkami, kdy denní využití úložiště může překročit 90% kapacity. Hodnota investice je 45,6 milionu EUR.

Zajímavé obrázky jsme obdrželi ze Svazu spedice a logistiky. Zobrazují manipulaci s pivními tanky pro plzeňský pivovar v přístavu Lovosice v červnu letošního roku.

 

IMG-20200616-WA0006

IMG-20200616-WA0005

IMG-20200616-WA0002

IMG-20200616-WA0000

   IMG-20200616-WA0001

IMG-20200616-WA0003

ilustrační foto

Část cestujících, kteří jezdí do Brna vlakem, budou muset od 4. července do 2. srpna využít dolní nádraží. Kvůli výluce jedné koleje mezi hlavním nádražím a Židenicemi budou jezdit některé vlaky odklonem právě před dolní nádraží, uvedli mluvčí Správy železnic Nela Friebová a společnosti Kordis JMK Květoslav Havlík. Na jihomoravských dálnicích přes prázdniny žádné nové uzavírky nezačnou, chystají se však na silnicích prvních třídy i nižších tříd a stejně tak v krajském městě. Na železnici bude několik výluk, kvůli kterým bude nutné zavádět náhradí autobusovou dopravu.

Na dálnicích pokračují stavby započaté na jaře. Jedná se jak o opravy dálnice D1 mezi 168. a 178. kilometrem, tak o opravu jízdního pásu na dálnici D2 směrem do Brně mezi 32. a 43. kilometrem. Ta by však měla skončit už 2. července, vyplývá z webu Ředitelství silnic a dálnic.

V Brně pokračují omezení v okolo Zvonařky a od 1. srpna se přidají opravy nedaleko v Opuštěné ulici na velkém městském okruhu. Pokračuje také omezení v souvislosti se stavbou okruhu v Žabovřeské ulici.

Celý letošní rok se musejí řidiči vyhnout mostu přes Novomlýnské nádrže na silnici I/52. Vzhledem k nižší intenzitě provozu začnou silničáři během prázdnin opravovat i další tři úseky této silnice mezi Pasohlávkami a Mikulovem.

Opravovat se bude řada silnic první třídy

Opravy a tedy omezení, která mají často podobu kyvadlového provozu, se dotknou i dalších silnic první třídy v kraji. Na silnici I/38 se bude o prázdninách opravovat most v Grešlovém Mýtě. S omezením je nutné počítat na silnici I/43, kde pokračuje do 18. července oprava kruhového objezdu v Letovicích a tři týdny na přelomu prázdnin se bude opravovat křižovatka u Kuřimi.

Na silnici I/50 se bude v létě pracovat mezi Brankovicemi a Nesovicemi. Na silnici I/54 se bude opravovat ve Strážovicích, v červenci ještě ve Veselí nad Moravou a od srpna začne oprava úseku z Veselí do Moravského Písku. Na silnici I/55 se budou opravovat mosty v Hodoníně a v Břeclavi od srpna křižovatka ulic Jana Skácela a třídy 1. máje.

Na železnici způsobí největší výluku kromě zmíněné v Brně opravy vždy jedné ze dvou kolejí mezi Brnem a Střelicemi. Začala tento týden a pokračovat bude do poloviny října. „Opravy souvisí s plánovanou modernizací a elektrizací tratě,“ řekla Friebová.

Od 8. do 28. července se budou dělníci pohybovat na trati mezi Letovicemi a Březovou nad Svitavou, kde se budou měnit kolejnice a opravovat přejezdy.

Další výluky se týkají regionálních tratí. Až do konce srpna pokračuje dlouhodobá výluka tratě ze Šakvic do Hustopečí. Prvních deset červencových dnů se nebude jezdit mezi Moravskými Bránicemi a Rakšicemi, od 27. července do 8. srpna nepojedou vlaky mezi Zaječím a Kobylím.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/17853-silnice-na-jizni-morave-ceka-rada-stavebnich-uzavirek-cast-cestujicich-vlakem-bude-v-brne-jezdit-opet-na-dolni-nadrazi.html

ilustrační foto

Cestující linkovými autobusy na jižní Moravě by měli mít už v létě možnost zaplatit jednorázovou jízdenku ve všech vozech platební kartou, přesný termín ještě není daný. Zatím jsou pokladny nainstalované téměř ve 200 autobusech. Brněnský dopravní podnik, který je součástí krajského integrovaného systému, chtěl spustit tuto možnost od 1. června, protože už má všech vozidlech tzv. validátory připravené. Počká však, až bude systém kompletně připravený i v krajských autobusech, uvedli mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková a mluvčí společnosti KORDIDS JMK Květoslav Havlík.

Díky zprovoznění nového systému už nebudou muset cestující hledat drobné na jízdenku a také si budou moct k platební kartě přiřadit časovou předplatní jízdenku, jako je to možné již několik let v Brně.

Zatímco v Brně budou platební terminály fungovat bez výdeje tištěného dokladu, v linkových autobusech se doklad bude zatím tisknout. „Palubní počítače v krajských autobusech budou jiné než v Brně, ale budou připojené do stejného systému,“ uvedl Havlík. I Kordis však plánuje, že až si cestující na platbu kartou zvyknou, může se přestat jízdenka tisknout.

Při přestupu bude nahraná na kartě, kterou pak stačí přiložit k terminálu v navazujícím autobuse. Na nový systém odbavení se připravují i České dráhy tak, aby byly možnosti v celém kraji jednotné bez ohledu na dopravce. „Kdo potřebuje doklad o jízdence, může si jej stáhnout z portálu Brno ID,“ uvedla Tomaštíková.

Souběžně budou existovat i papírové jízdenky, v Brně si lze koupit jízdenku také pomocí SMS zprávy, v Brně i v celém kraji lze také využít mobilní aplikaci Poseidon. Jak ale ukazuje příklad Ostravy, papírové jízdenky mohou v budoucnu zmizet zcela.

 

Zdroj článku: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/17461-v-autobusech-na-cele-jizni-morave-pujde-od-leta-platit-v-autobuse-kartou.html

Ilustrační foto

Celkovou částku 1 miliardu a 7 milionů si Jihomoravský kraj připravil na údržby a opravy komunikací, opravovat se budou i mosty a investice poputují také na vážení kamionů a regulaci tranzitní dopravy. Největší část půjde na letní a zimní péči o komunikace.

Největší část rozpočtu, zhruba 650 tisíc, poputuje jako každý rok na průběžnou zimní a letní péči. Opravovat se budou výtluky po náročných ročních obdobích. Zbytek peněz je určen na větší investiční a neinvestiční akce a opravy a spolufinancování projektů realizovaných s podporou Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Program výstavby, rekonstrukcí a oprav silnic JMK dnes na zasedání schválili krajští radní.

Na údržbu půjde skoro 650 tisíc

Příspěvek Správě a údržbě silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) stanovuje letošní rozpočet kraje na přibližně 648 milionů korun. „Při současné výši příspěvku je zabezpečeno provádění běžné údržby silnic, včetně zimní, limitováno je však zejména provádění souvislejších oprav. Proto se snažíme intenzivně využít prostředky nabízené v rámci programu IROP a do komplexních rekonstrukcí dál investujeme i z rozpočtu kraje. Jsem rád, že tato aktivita je skutečně vidět. Počty silnic v havarijním či nevyhovujícím stavu se nám za tři roky podařilo snížit o polovinu,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák.

Silničáře čekají krom oprav i celé stavby

Na spolufinancování projektů IROP má letos kraj v rozpočtu vyhrazeno přes 120 milionů korun. Do IROP byly prozatím celkově registrovány projekty za víc než 3 miliony, Jihomoravský kraj podle slov náměstka Hanáka patří mezi region, který na opravy i stavby čerpá ze všech nejvíce.

„K největším stavbám v letošním roce patří například oprava silnice mezi Hajany a Želešicemi za 110 milionů korun nebo realizace IV. stavby průtahu Rájcem za 275 milionů korun. Do IROP se nám podařilo úspěšně registrovat i obchvat Čebína za 560 milionů korun, kde by měly první práce také začít letos. Bude se zejména jednat o iniciační archeologický průzkum. Využíváme navíc i další programy, například fond Interreg, s jehož pomocí budeme letos zlepšovat dopravní dostupnost Myjavska a Horňácka“ přiblížil Hanák.

Na schválení rozsáhlejších oprav se ještě čeká

Na neinvestiční akce, opravy a rekonstrukce silnic rozsáhlejšího charakteru si připravil kraj pro letošní rok dalších 130 milionů korun. „Uvidíme, zda vláda i pro letošek schválí příspěvek Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Opět se projevuje, že nutně potřebujeme systémové řešení, abychom věděli, zda a s kolika můžeme počítat penězi. Každoroční ad hoc schvalování příspěvku nám značně komplikuje plánování staveb, i když jsme za peníze samozřejmě vděční. V tuto chvíli proto mohu říct, že mezi největší akce financované přímo z rozpočtu Jihomoravského kraje, bude patřit například II. stavba v rámci projektu Újezd u Brna – Otnice nebo oprava silnice v brněnské ulici Jihlavská,“ doplnil Hanák.

Opravy čekají i mosty, peníze půjdou i na regulaci tranzitní dopravy

Opravami letos projdou i mosty. „Celkem se jedná o 44 milionů korun a spadá sem vše od drobnějších oprav po bezpečnostní opatření až po větší rekonstrukce a výměny,“ vysvětlil Hanák.

Investovat se bude také do vážení kamionů a do regulací tranzitní dopravy. Finance poputují i na opatření pro zvýšení bezpečnosti silnic nebo do systému pro hospodaření s vozovkou. Na ty to projekty má kraj navíc 40 milionů, které půjdou na projektovou přípravu.

Zdroj: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/doprava/16622-na-udrzbu-a-stavby-silnic-v-jihomoravskem-kraji-letos-padne-vic-nez-miliarda.html