Brno bude v budoucnu dopravním uzlem v síti transevropských dopravních koridorů TEN-T. Vyplývá to z rozhodnutí Evropského parlamentu, který v úterý schválil novou podobu těchto sítí, jejichž výstavbu či doplnění bude ze svého rozpočtu spolufinancovat.
Součástí dokumentu jsou takzvané Nástroje pro propojení Evropy, v nichž jsou vyjmenované jednotlivé projekty. V seznamu je i modernizace železničního uzlu Brno, železniční trati z Brna do Přerova a nově se mezi vytipované projekty dostalo dálniční spojení Brna s Vídní. To se už řadu let táhne jako projekt R52, stavba je stále v nedohlednu kvůli sporům občanských sdružení se státem ohledně vedení dálnice pod CHKO Pálava.
V Brně se díky schválenému dokumentu budou v budoucnu křížit železniční koridory Baltsko-jaderský, Východní a východostředomořský. Tyto dvě železniční stavby tak mají největší šanci na financování z fondů Evropské unie.
„Jsem velmi rád, že Brno se svými návrhy uspělo. Naše pozice v systému transevropských sítí se zlepšila,“ uvedl náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS). Brno již dříve navázalo spolupráci kvůli prosazení těchto návrhů nejen s některými českými europoslanci, ale také s lobbistickou společností.
Přestavba brněnského železničního uzlu je však komplikovanou záležitostí. Zatímco město již několik let prosazuje stavbu nového nádraží v poloze u řeky, různá občanská sdružení a aktivisté prosazují variantu pod Petrovem. Evropský dokument sice polohu neřeší, v Brně je však nutná shoda, aby se stihlo stavět ještě před rokem 2020, kdy končí programovací období EU.
Trať z Brna do Přerova se podle loňských plánů Správy železniční dopravní cesty měla modernizovat už od roku 2016, nicméně se dělají nové studie proveditelnosti různých variant. Aktuálně se počítá s tím, že by nová dvoukolejná trať zařazená do takzvaných rychlých spojení mohla být hotová do roku 2025.