Archiv
Gallery
2013_06271682013_06270442013_06271472013_0627083
Leden 2022
Po Út St Čt So Ne
« Pro   Úno »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
TOPlist

Archive for Leden, 2022

Vlaky Českých drah a Arrivy v České Lípě. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz

Čtyři železniční osobní dopravci založili nový Svaz osobních železničních dopravců (zkratka SVOD Bohemia). Nový svaz chce prosadit změny, které povedou ke zvýšení počtu cestujících na železnici.

Zakladateli jsou České dráhy, RegioJet, Arriva vlaky a AŽD Praha. Ještě donedávna nepředstavitelné spojení vzhledem k silné konkurenci a rivalitě mezi jednotlivými firmami vzniklo především díky problémům v železniční infrastruktuře. Výkonným ředitelem se stal Petr Moravec, který dříve vedl v Česku například Veolii či Abellio. Předsedou sdružení se stala Arriva vlaky.

„To, že se v principu nemáme rádi jako konkurenti, neznamená, že nemáme společné cíle,“ řekl generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik. Členství je otevřené všem dopravcům, kteří provozují alespoň jeden pár vlaků týdně. Plán svazu počítá s tím, že v desetiletém horizontu vzroste podíl osobní železniční dopravy z dnešních 9 na 14 %. Česká republika by se tak mohla dostat na úroveň vyspělých evropských zemí a přiblížit se Švýcarsku, které dosahuje nejvyššího podílu osobní železniční přepravy v Evropě (19 %).

Podle Jiřího Schmidta z RegioJetu je důvodem vzniku organizace složitá situace v oblasti výluk. „Manažer infrastruktury nenaslouchá dostatečně našim potřebám, nezastupuje naše cíle,“ dodal Schmidt. Jako příklad uvádí rozkopaný hlavní koridor z Prahy na Kolín, kde začala modernizace u Poříčan bez toho, aby byla připravena kapacitní objížďka. „Vadí nám kombinace výlukových aktivit a dodržování harmonogramů stavebních prací na tratích,“ dodal Moravec. Cesta z Prahy na Moravu dnes trvá o půl hodiny déle než ještě před pár lety. Dopravci tvrdí, že jsou kvůli tomu považováni cestujícími za nespolehlivé.

ETCS i společné výluky

„Zásadní je v tomto směru infrastruktura. Na rok 2022 plánuje Správa železnic přes osm set výluk na osmdesáti tratích, což je zhruba třetina všech tratí v České republice. Velké množství plánovaných i neplánovaných výluk, omezená rychlost a nízká kapacita tratí zvyšují riziko, že se cestující kvůli častým zpožděním od vlaků začnou odvracet. Tomu je potřeba předejít,“ dodal Moravec. „Nejsme organizací, která chce s někým bojovat. Ale potíže dopravců převýšily rozpory, které mezi  sebou mají,“ uvedl Zdeněk Chrdle, generální ředitel AŽD Praha. Právě u něj myšlenka na takové sdružení vznikla.

Dopravci nehodlají vůbec řešit obchodní záležitosti, například postup státu při otvírání trhu. Jedním z témat bude i zavádění ETCS. „Je jasné, že nepůjde instalovat na všechna vozidla. Nemůže se o tom, kde ETCS bude, rozhodovat od stolu,“ doplnil Chrdle. Dopravci chtějí tlačit na větší elektrizaci tuzemské železniční sítě. Podle Moravce chtějí řešit například i společná výluková opatření. Mluvit chtějí také do celostátního dopravního plánu.

Pro osobní dopravce je vzorem sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.cz, které si za pár let existence vybudovalo na české železnici velmi silnou pozici. V tuzemsku funguje řadu let i Sdružení železničních společností, které vede Jan Šatava z Railway Capital. Spolek ale v posledních letech spíše hibernuje. Loni sice došlo k pokusu o jeho restart, nepodařilo se ale přilákat velké hráče. Sdružení tak zastřešuje hlavně fandy lokálních tratí.

Hlavní priority SVOD Bohemia

  • zvýšení podílu železnice na přepravě osob v ČR,
  • minimalizace dopadů současného stavu tratí, jejich oprav a stavební činnosti na kvalitu služeb cestujícím,
  • zkvalitnění infrastruktury, výstavba nových tratí, elektrizace, zkapacitnění tratí a uzlů, plánování a následná výstavba vysokorychlostních tratí (VRT),
  • podpora zvyšování bezpečnosti, zavádění ETCS (Evropský vlakový zabezpečovací systém),
  • aktivní zapojení do tvorby legislativy, formulace dopravní politiky státu a plánování rozvoje železniční sítě včetně přípravy podmínek pro využití alternativních pohonů drážních vozidel.

 

Zdroj: https://zdopravy.cz/osobni-dopravci-spojili-sily-novy-svaz-chce-tlacit-na-spravu-zeleznic-a-prilakat-vice-lidi-do-vlaku-101902/

Podívejte se na devět největších lodí různých kategorií. Od největší jachty, přes výletní loď až po nákladní a armádní plavidla. Nechte se fascinovat tím, co všechno se udrží na vodě.

Největší nákladní loď: MSC OSCAR

Tato kontejnerová loď je tak obrovská, že se američtí rejdaři obávali, zda ve Spojených státech amerických bude vůbec mít kde přistát. Obslouží ji jen ty největší světové přístavy. Kdybyste do ní skládali osobní automobily, vešlo by se jich tam zhruba 39 000. Její nosnost je 197,362 tun. Byla postavena v Jižní Koreji a náklady na její stavbu činily přibližně 140 miliónů amerických dolarů. Délku má 395 m a uveze 19 224 normovaných kontejnerů.

Nejdelší nákladní loď světa: CSCL Globe

Tato obří loď byla spuštěna na vodu v roce 2014 a s MSC OSCAR z předchozí kapitoly se těsně přetahuje o prvenství. Zatímco MSC OSCAR má titul největší nákladní lodě z důvodu, že uveze o něco málo více kontejnerů, tento soupeř zas těsně vede na délku. Loď je dlouhá 400 metrů a široká 59 metrů.

Její maximální rychlost činí 22 uzlů (41 km/hod) a uveze o 124 kontejnerů méně než MSC OSCAR, tedy 19 100.

Největší osobní loď: Harmony Of The Seas

Výletní loď Harmony of The Seas je v podstatě plující město. Na její palubu se vejde téměř 6800 pasažérů a přes dva tisíce lidí posádky.

Je dlouhá 360 metrů a široká 60,5 metru. Má dieselelektrický pohon a dokáže plout rychlostí až 22 uzlů (zhruba 42 km/hod).

Nejvějtší jachta: Azzam

Na této luxusní jachtě o délce 180 metrů boháči najdou vše, po čem jejich srdce touží. Stavba Azzam trvala tři roky a vyšla na 600 milionů dolarů (cca 15 miliard korun). Nechal si ji postavit Khalifa bin Zayed Al Nahyan stojící v čele Spojených Arabských Emirátů.

Uvnitř je několik desítek luxusních kajut a hlavní sál o velikosti 29×18 m. Kromě luxusu se dbalo i na techniku. Pohon obstarávají dvě plynové turbíny a dva pomocné dieslové motory, výkon je 95 tisíc koní a umožní lodi plout rychlostí až 59 km/h. Výbava zahrnuje i malou ponorku.

Největší vojenská loď: Nimitz

Největší lodí postavenou k vojenským účelům je letadlová loď třídy Nimitz amerického námořnictva.

Má délku 333 metrů, šířku 77 metrů a energii pro 4 turbínová ústrojí zajišťují dva jaderné reaktory. Na palubě uveze až 90 letadel či vrtulníků různých typů. V letech 1968 až 2009 bylo postaveno celkem 10 takových lodí. Plánovaná životnost je 50 let.

Největší transportní loď: MV Blue Marlin

Tato loď zvládne transportovat součásti ropné plošiny, poškozené lodě, vojenskou techniku a tak dále. Poradila si dokonce i s poškozeným americkým torpédoborcem. Je dlouhá 224,8 metrů a široká 63,1 metru, obsluhu zajišťuje 60 lidí. K dispozici mají 38 kajut, tělocvičnu či saunu. Pro naložení či vyložení se umí loď částečně ponořit, aby se transportní plošina ocitla pod vodou.

Největší ponorná loď: Dockwise Vanguard

Tato loď je zajímavá tím, že se dokáže dočasně ponořit pod hladinu moře. No dobře, to už jsme zmiňovali i transportní lodi Blue Marlin. Jenže to je loď klasického tvaru, kdežto Dockwise Vanguard je víceméně plovoucí plošina a mohla by se zapsat také jako nejširší nákladní loď. Místo v dnešním výčtu si tak bezpochyby zaslouží obě. Dockwise Vanguard je dlouhá 275 metrů a široká 79 metrů.

Největší tanker: TI Asia

TI Asia patří do třídy takzvaných TI supertankerů (kromě ní do této třídy spadá ještě TI Africa, TI TI Europe a TI Oceania). Tyto tankery jsou dlouhé 380 metrů a může na ně být naloženo přes 3 miliony barelů ropy. Při plném zatížení mají výtlak 509,484 tun.

Největší těžební loď: Shell Prelude FLNG

Prelude byla navržena pro účely těžby a zkapalňování zemního plynu. Díky tomu zemní plyn může být shromažďován a v podstatě i rafinován přímo na moři – tedy bez nutnosti vést ho potrubím na pevninu.

Délka Prelude FLNG činí 488 metrů a šířka 74 metrů, což z ní dělá jednu z největších lodí světa vůbec. Připomeňme, že nejdelší kontejnerová loď má 400 m a nejširší nákladní 79 m.

 

Fotografie zde: 

https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305

Zdroj článku: https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/devet-gigantu-brazdicich-oceany-od-obri-jachty-po-nejvetsi-nakladni-lod-sveta-1329305