Archiv
Gallery
dscn04912013_06270062013_06271812013_0627011
Únor 2018
Po Út St Čt So Ne
« Led   Bře »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728  
TOPlist

Archive for Únor, 2018

Po koncertu americké kapely DIVINE ATTRACTION, se všichni studenti rozdělili dle tříd a následovali různé přednášky. Studenti třídy LG4 měli ihned po koncertu možnost si popovídat s lidmi z kapely. Byli rozděleni na 2 týmy a soutěžili mezi sebou (módní přehlídka, kámen nůžky papír či lidský uzel nebo pantomima, samozřejmostí bylo, že vše bylo v anglickém jazyce, tudíž si žáci mohli procvičit své znalosti. Po tomto se přesunuli na přednášku o bezpečném sexu, aids a jak se vyvarovat nakažení nemoci HIV. Akce se všem líbila.

Do hry o osud brněnského hlavního nádraží se výrazně vložili i nákladní dopravci. Jejich sdružení ŽESNAD.cz se postavilo za zachování nádraží v centru, takzvanou variantu B Petrov. Důvodem je především skutečnost, že tato varianta počítá se zachováním dnešního odděleného provozu osobních a nákladních vlaků. Naopak v případě velkého stěhování nádraží k řece Svratce – varianta A se osobní i nákladní doprava promísí. Z celého prověření byla dopravcem vyhodnocena jako výhodnější varianta B, která nepředpokládá odsun ŽST Brno hl.n. Tato varianta odděluje nákladní a osobní železniční dopravu v úseku Brno-Maloměřice – Brno-Horní Heršpice, díky kterému nedochází ke kolizím s osobní dopravou, a je tak umožněn plynulý průjezd uzlem Brno. Upozorňují na to, že přes železniční uzel Brno vede transevropský nákladní koridor RFC7, který propojuje severní část Německa, Českou republiku, Rakousko/Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Jeho význam bude podle ŽESNADu vzhledem k politice Evropské unie narůstat a přes Brno bude proudit stále více nákladu.  Dle názoru dopravců je varianta B jediná ze zpracovaných variant, která umožňuje bezproblémový rozvoj nákladní železniční dopravy a současně je nejméně omezující pro průjezd nákladních vlaků uzlem Brno. Podle dopravců sloučení nákladní a osobní dopravy na jedné vícekolejné trati navíc vyvolá větší hlukovou zátěž a tím i budoucí tlak města na omezení nákladní dopravy.

Brňané chtějí odsunout nádraží spíš pod Petrov, tedy jen 300 metrů od toho stávajícího. Přijatelné je toto umístění pro 64 procent lidí, což je výrazně víc než pro variantu u řeky Svratky. Ukázal to sociologický průzkum, který zadalo město jako poslední podklad před hlasováním zastupitelů o poloze nádraží. Varianta u řeky Svratky je přijatelná jen pro 49 procent lidí, zcela nepřijatelná je naopak pro 38 procent. Variantu pod Petrovem odmítá jen zhruba každý čtvrtý Brňan, tedy 24 procent oslovených. V průzkumu odpovídalo 995 lidí ve věku nad 18 let trvale nebo převážně žijících v Brně. Podle většiny tázaných je nádraží v centru výhodnější, protože leží v srdci města a je dobře dostupné hromadnou dopravou. Na variantě u řeky jim nejvíc vadí, že bude daleko od centra. Pro ty, kteří by rádi viděli nádraží u řeky Svratky, je zásadní, že bude nové, moderní, větší a prostornější. Ministr dopravy v demisi však, ale naznačil, že výhodnější z ekonomických důvodů je nádraží odsunout k řece. Politici o poloze nádraží chtějí rozhodnout na konci února, ale konečné rozhodnutí je na vládě.

Dojíždějící chtějí také nádraží v centru

Výzkum se konal také ve vlacích, byli tázáni dojíždějící do Brna starších 15 let. Z průzkumu vyplynulo, že téměř 78 procent dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece – do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Z výzkumu však není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.

Deutsche Bahn obnoví od prosince letošního roku přímé spojení Berlína a Vídně. Česku, kudy dříve vlak přes půl století jezdil, se ale vyhne. Rychlejší cesta bude totiž po delší trase přes Německo. Bude jezdit  z Berlína do Vídně jednou denně. Vlak pojede přes Erfurt a Norimberk. Doba jízdy do Vídně se zkrátí o 25 minut s celkovou jízdní dobou zhruba 7 hodin a 35 minut. Přímé vlaky mezi Berlínem a Vídní jely naposledy v jízdním řádu v roce 2014, cesta tehdy přes Prahu trvala 9 hodin a 45 minut. Teď trvá cesta přes Prahu 9 hodin a 4 minuty, cesta přes Německo je už nyní kratší. Od poloviny roku by měla být jízdní doba kratší přes Prahu díky ukončení přepřahů lokomotiv v Drážďanech a modernizaci trazi z Berlína do Drážďan. Hned v prosinci ale bude opět rychlejší cesta přes Německo kvůli zavedení nového přímého spoje. Cesta přes Erfurt a Norimberk je delší o zhruba 200 kilometrů, než trasa přes Česko. Přesto je od nového jízdního řádu rychlejší i s jedním či více přestupy jen po německých a rakouských kolejích.

Jedna žena zahynula a dvaadvacet lidí se lehce zranilo při srážce dvou osobních vlaků v jihorakouském Štýrsku. Mezi zraněnými jsou tři děti. Příčina neštěstí, při němž vykolejila jedna souprava, zatím není známa. Vlak EuroCity na cestě ze Štýrského Hradce do západoněmeckého Saarbrückenu se bočně srazil s regionálním vlakem. Trať, která obcí prochází, spojuje Vídeň s korutanskou metropolí Klagenfurtem.  Záchranáři z vlaků vyprostili dohromady kolem 60 cestujících a členů vlakového personálu. Nejvíce zničený byl vagon v přední části vlaku EuroCity. Zničena byla u tohoto vagonu 1. třídy kompletní řada oken. Úsek trati mezi Niklasdorfem a městem Leoben musela drážní správa uzavřít a mezi městy Bruck a Leoben byla zavedena náhradní doprava. Při kolizi došlo pravděpodobně k poškození stožárů a vedení. Rozsah škod na kolejišti zatím ale nelze určit.

Charterová letecká společnost Travel Servis, majitel Českých aerolinií a firmy SmartWings, plánuje obnovu leteckého parku do roku 2022. První z 38 objednaných letounů Boeing 737-8 Max už společnost obdržela a letos by mělo dorazit dalších pět.  Travel Service na trhu působí od roku 1997. Je lídrem v charterové dopravě v ČR, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Vloni firma vykázala tržby 200 miliard HUF (16,3 miliardy Kč). Flotila přepravce čítá 36 letounů a na výplatní listině má tisícovku zaměstnanců. Travel Service patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost CEFC. Většinový podíl v Českých aeroliniích převzal Travel Service vloni.

České dráhy chtějí letos začít se stavbou nové opravárenské haly v Brně-Maloměřicích, která má výrazně usnadnit manipulaci s dlouhými jednotkami RegioPanter a InterPanter. Na jižní Moravě začaly jezdit teprve v roce 2014. Současné zázemí se před více než 50 lety budovalo pro opravy lokomotiv a pro jednotky je délka opravárenských hal nedostatečná. Hala má být dlouhá přes 150 metrů, budou v ní dvě koleje a technologické zázemí. Údržba bude díky tomu rychlejší a levnější, protože odpadne v současné době nezbytná a časově náročná manipulace s elektrickými jednotkami. Brněnské depo se stará o 14 rychlíkových jednotek InterPanter a o sedm jednotek pro osobní vlaky RegioPanter. Kvůli tomu se musela změnit organizace práce a provozní zvyklosti. Již před více než rokem také České dráhy zbouraly nepotřebnou a nefunkční kotelnu, odvezly letitou navážku starého popela, a vzniklo tak místo pro další kolej. Součástí stavby bude i částečná úprava kolejiště a trakčního vedení, aby manipulace s vlaky v depu byla co nejefektivnější.

Miliardy korun se chystá investovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) do 70 kilometrů Vlárské dráhy mezi Blažovicemi na Brněnsku a Veselí nad Moravou.

„Vedle kompletní modernizace se bude trať i elektrizovat. Jde o poslední dvoukolejnou trať v Česku, kde ještě musí jezdit motorové lokomotivy,“ řekla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. První etapa by mohla začít ideálně v roce 2021.

SŽDC vypsala soutěže na projektovou dokumentaci pro první etapy. Celkem je jich pět. Dvě obsahují rekonstrukci stanic Slavkov u Brna a Kyjov, první za 413 milionů korun, druhá za 600 milionů korun.

Dále se jedná o traťové úseky z Blažovic do Nesovic za 1,53 miliardy korun, z Nesovic do Kyjova za 2,69 miliardy korun a z Kyjova do Veselí za 4,16 miliardy. Úsek mezi Blažovicemi a Brnem se již postupně rekonstruuje, některé části jsou hotové a elektrizací trať prošla před několika desetiletími.

Při rekonstrukci se bude lokálně dělat nový traťový svršek a spodek, nové bude na trati sdělovací a zabezpečovací zařízení, část mostů potřebuje rekonstrukci. V úsecích se budou upravovat některé další stanice, ne však tak velkoryse jako Kyjov a Slavkov. „Ve Slavkově se plánuje stavba dvou nástupiště a podchodu,“ uvedla Šubová.

Dokončení celé trati bude záviset na rychlosti stavebního řízení a na finančních možnostech SŽDC. Díky rekonstrukci se zvýší rychlost, což bude mít vliv na menší zpoždění a větší pravidelnost, zvýší se bezpečnost a doprava bude ekologičtější. Dnes po trati jezdí převážně soupravy motorového vozu s vagony, na vytíženější vlaky České dráhy nasazují soupravu s motorovou lokomotivou.

Železniční vlečka v areálu společnosti Karlovarské minerální vody (KMV) v Kyselce bude využitá v dalším přepravním projektu. Firma chce totiž vedle zavedeného vlaku, který pravidelně vozí minerálky na Moravu k Prostějovu, zkusit vlak i k mnohem kratší přepravě nápojů do Prahy. V minulém roce oslavil pět let fungování takzvaný Mattoni Express, který za tu dobu odvezl z Kyselky do Mostkovic u Prostějova okolo 250 milionů litrů nápojů. Nově chce společnost Karlovarské minerální vody využít vlečku i pro přepravy zboží do Prahy a Středočeského kraje. Nový přepravní projekt chce společnost spustit již v únoru. Z Kyselky poputují nápoje do skladu u Středokluk, odkud se bude po silnici distribuovat do Prahy a jejího okolí. Společnost si od využití železnice slibuje nižší emisní stopu její přepravy a možná i snížení nákladů. Firma chce ověřit, jak reálné je použití železniční přepravy na relativně krátkou vzdálenost. Po pěti letech provozu na trase Kyselka – Mostkovice prý díky železniční přepravě nemuselo vyjet na 10 tisíc kamionů. Z Kyselky mimo hlavní sezónu vyjíždí jeden až dva vlaky týdně, v sezónní špičce to bývají až tři vlaky týdně. Do Prahy by pak podle firmy měly jezdit dva vlaky týdně s 10 vagony. Dopravce ale zatím jistý není. Ve hře jsou firmy Rail system a ČD Cargo, které se podílejí na provozu prvního novodobého železničního projektu společnosti KMV.

Zájem o veřejnou dopravu mezi Jihomoravany roste. Minimálně jednou týdně ji na jižní Moravě využije zhruba polovina obyvatel. O více než padesát tisíc cestujících loni odbavilo také brněnské letiště. Počet cestujících se zvyšuje především na linkách spojujících jihomoravská města a obce s Brnem. České dráhy proto loni zvýšily počet spojů na příměstských linkách v Brně a na Brněnsku. Na jižní Moravě nabízí v pracovní dny více než osm set padesát regionální spojů. Například šest nových spojů nabízí od loňské prosincové změny jízdních řádů České dráhy mezi Brnem a Hrušovany u Brna. Tamní starosta nové spoje oceňuje. Loni tu postavili u nádraží parkoviště a pozorují, že stále více lidí tam nechává auto a pokračuje vlakem. Vlaky Českých drah loni cestovalo v celé České republice o více než tři miliony lidí více než v roce 2016. Nabídku vlakových spojů rozšířila také společnost RegioJet. Počet cestujících v jejich vlacích v roce 2017 téměř o milion oproti předchozímu roku vzrostl. Brněnské letiště loni zažilo nárůst počtu odbavených cestujících. Celkem jejich branami prošlo 470 tisíc pasažérů, což je meziroční nárůst o asi padesát tisíc.  Téměř sto tisíc jich letělo na trase do Řecka. O dvě pětiny se zvedl také zájem o linku z Brna do Mnichova.