Gallery
2013_06270542013_06272112013_06270062013_0627147
Únor 2018
Po Út St Čt So Ne
« Led   Bře »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728  
TOPlist

Archive for Únor, 2018

Po koncertu americké kapely DIVINE ATTRACTION, se všichni studenti rozdělili dle tříd a následovali různé přednášky. Studenti třídy LG4 měli ihned po koncertu možnost si popovídat s lidmi z kapely. Byli rozděleni na 2 týmy a soutěžili mezi sebou (módní přehlídka, kámen nůžky papír či lidský uzel nebo pantomima, samozřejmostí bylo, že vše bylo v anglickém jazyce, tudíž si žáci mohli procvičit své znalosti. Po tomto se přesunuli na přednášku o bezpečném sexu, aids a jak se vyvarovat nakažení nemoci HIV. Akce se všem líbila.

Do hry o osud brněnského hlavního nádraží se výrazně vložili i nákladní dopravci. Jejich sdružení ŽESNAD.cz se postavilo za zachování nádraží v centru, takzvanou variantu B Petrov. Důvodem je především skutečnost, že tato varianta počítá se zachováním dnešního odděleného provozu osobních a nákladních vlaků. Naopak v případě velkého stěhování nádraží k řece Svratce – varianta A se osobní i nákladní doprava promísí. Z celého prověření byla dopravcem vyhodnocena jako výhodnější varianta B, která nepředpokládá odsun ŽST Brno hl.n. Tato varianta odděluje nákladní a osobní železniční dopravu v úseku Brno-Maloměřice – Brno-Horní Heršpice, díky kterému nedochází ke kolizím s osobní dopravou, a je tak umožněn plynulý průjezd uzlem Brno. Upozorňují na to, že přes železniční uzel Brno vede transevropský nákladní koridor RFC7, který propojuje severní část Německa, Českou republiku, Rakousko/Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Jeho význam bude podle ŽESNADu vzhledem k politice Evropské unie narůstat a přes Brno bude proudit stále více nákladu.  Dle názoru dopravců je varianta B jediná ze zpracovaných variant, která umožňuje bezproblémový rozvoj nákladní železniční dopravy a současně je nejméně omezující pro průjezd nákladních vlaků uzlem Brno. Podle dopravců sloučení nákladní a osobní dopravy na jedné vícekolejné trati navíc vyvolá větší hlukovou zátěž a tím i budoucí tlak města na omezení nákladní dopravy.

Výsledek obrázku pro čd cargo v brně

Brňané chtějí odsunout nádraží spíš pod Petrov, tedy jen 300 metrů od toho stávajícího. Přijatelné je toto umístění pro 64 procent lidí, což je výrazně víc než pro variantu u řeky Svratky. Ukázal to sociologický průzkum, který zadalo město jako poslední podklad před hlasováním zastupitelů o poloze nádraží. Varianta u řeky Svratky je přijatelná jen pro 49 procent lidí, zcela nepřijatelná je naopak pro 38 procent. Variantu pod Petrovem odmítá jen zhruba každý čtvrtý Brňan, tedy 24 procent oslovených. V průzkumu odpovídalo 995 lidí ve věku nad 18 let trvale nebo převážně žijících v Brně. Podle většiny tázaných je nádraží v centru výhodnější, protože leží v srdci města a je dobře dostupné hromadnou dopravou. Na variantě u řeky jim nejvíc vadí, že bude daleko od centra. Pro ty, kteří by rádi viděli nádraží u řeky Svratky, je zásadní, že bude nové, moderní, větší a prostornější. Ministr dopravy v demisi však, ale naznačil, že výhodnější z ekonomických důvodů je nádraží odsunout k řece. Politici o poloze nádraží chtějí rozhodnout na konci února, ale konečné rozhodnutí je na vládě.

Dojíždějící chtějí také nádraží v centru

Výzkum se konal také ve vlacích, byli tázáni dojíždějící do Brna starších 15 let. Z průzkumu vyplynulo, že téměř 78 procent dává přednost tomu, aby nové hlavní nádraží bylo Pod Petrovem, tedy blízko současné polohy. Deset procent by chtělo odsun nádraží do polohy k řece – do míst dnešního dolního nádraží. Zbytku je to lhostejné. Z výzkumu však není zřejmé, do jaké míry byli dotazováni informováni o výhodách a nevýhodách nádraží v té či oné poloze.
Související obrázek

Deutsche Bahn obnoví od prosince letošního roku přímé spojení Berlína a Vídně. Česku, kudy dříve vlak přes půl století jezdil, se ale vyhne. Rychlejší cesta bude totiž po delší trase přes Německo. Bude jezdit  z Berlína do Vídně jednou denně. Vlak pojede přes Erfurt a Norimberk. Doba jízdy do Vídně se zkrátí o 25 minut s celkovou jízdní dobou zhruba 7 hodin a 35 minut. Přímé vlaky mezi Berlínem a Vídní jely naposledy v jízdním řádu v roce 2014, cesta tehdy přes Prahu trvala 9 hodin a 45 minut. Teď trvá cesta přes Prahu 9 hodin a 4 minuty, cesta přes Německo je už nyní kratší. Od poloviny roku by měla být jízdní doba kratší přes Prahu díky ukončení přepřahů lokomotiv v Drážďanech a modernizaci trazi z Berlína do Drážďan. Hned v prosinci ale bude opět rychlejší cesta přes Německo kvůli zavedení nového přímého spoje. Cesta přes Erfurt a Norimberk je delší o zhruba 200 kilometrů, než trasa přes Česko. Přesto je od nového jízdního řádu rychlejší i s jedním či více přestupy jen po německých a rakouských kolejích.ICE 4 při testovací jízdě. Foto: Siemens

Jedna žena zahynula a dvaadvacet lidí se lehce zranilo při srážce dvou osobních vlaků v jihorakouském Štýrsku. Mezi zraněnými jsou tři děti. Příčina neštěstí, při němž vykolejila jedna souprava, zatím není známa. Vlak EuroCity na cestě ze Štýrského Hradce do západoněmeckého Saarbrückenu se bočně srazil s regionálním vlakem. Trať, která obcí prochází, spojuje Vídeň s korutanskou metropolí Klagenfurtem.  Záchranáři z vlaků vyprostili dohromady kolem 60 cestujících a členů vlakového personálu. Nejvíce zničený byl vagon v přední části vlaku EuroCity. Zničena byla u tohoto vagonu 1. třídy kompletní řada oken. Úsek trati mezi Niklasdorfem a městem Leoben musela drážní správa uzavřít a mezi městy Bruck a Leoben byla zavedena náhradní doprava. Při kolizi došlo pravděpodobně k poškození stožárů a vedení. Rozsah škod na kolejišti zatím ale nelze určit.

Výsledek obrázku pro nehoda vlaku na jihu rakouska

Charterová letecká společnost Travel Servis, majitel Českých aerolinií a firmy SmartWings, plánuje obnovu leteckého parku do roku 2022. První z 38 objednaných letounů Boeing 737-8 Max už společnost obdržela a letos by mělo dorazit dalších pět.  Travel Service na trhu působí od roku 1997. Je lídrem v charterové dopravě v ČR, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Vloni firma vykázala tržby 200 miliard HUF (16,3 miliardy Kč). Flotila přepravce čítá 36 letounů a na výplatní listině má tisícovku zaměstnanců. Travel Service patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost CEFC. Většinový podíl v Českých aeroliniích převzal Travel Service vloni.
Travel Servis obnoví letecký park do roku 2022

České dráhy chtějí letos začít se stavbou nové opravárenské haly v Brně-Maloměřicích, která má výrazně usnadnit manipulaci s dlouhými jednotkami RegioPanter a InterPanter. Na jižní Moravě začaly jezdit teprve v roce 2014. Současné zázemí se před více než 50 lety budovalo pro opravy lokomotiv a pro jednotky je délka opravárenských hal nedostatečná. Hala má být dlouhá přes 150 metrů, budou v ní dvě koleje a technologické zázemí. Údržba bude díky tomu rychlejší a levnější, protože odpadne v současné době nezbytná a časově náročná manipulace s elektrickými jednotkami. Brněnské depo se stará o 14 rychlíkových jednotek InterPanter a o sedm jednotek pro osobní vlaky RegioPanter. Kvůli tomu se musela změnit organizace práce a provozní zvyklosti. Již před více než rokem také České dráhy zbouraly nepotřebnou a nefunkční kotelnu, odvezly letitou navážku starého popela, a vzniklo tak místo pro další kolej. Součástí stavby bude i částečná úprava kolejiště a trakčního vedení, aby manipulace s vlaky v depu byla co nejefektivnější.
Výsledek obrázku pro brno depo maloměřice

Miliardy korun se chystá investovat Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) do 70 kilometrů Vlárské dráhy mezi Blažovicemi na Brněnsku a Veselí nad Moravou.

„Vedle kompletní modernizace se bude trať i elektrizovat. Jde o poslední dvoukolejnou trať v Česku, kde ještě musí jezdit motorové lokomotivy,“ řekla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. První etapa by mohla začít ideálně v roce 2021.

SŽDC vypsala soutěže na projektovou dokumentaci pro první etapy. Celkem je jich pět. Dvě obsahují rekonstrukci stanic Slavkov u Brna a Kyjov, první za 413 milionů korun, druhá za 600 milionů korun.

Dále se jedná o traťové úseky z Blažovic do Nesovic za 1,53 miliardy korun, z Nesovic do Kyjova za 2,69 miliardy korun a z Kyjova do Veselí za 4,16 miliardy. Úsek mezi Blažovicemi a Brnem se již postupně rekonstruuje, některé části jsou hotové a elektrizací trať prošla před několika desetiletími.

Při rekonstrukci se bude lokálně dělat nový traťový svršek a spodek, nové bude na trati sdělovací a zabezpečovací zařízení, část mostů potřebuje rekonstrukci. V úsecích se budou upravovat některé další stanice, ne však tak velkoryse jako Kyjov a Slavkov. „Ve Slavkově se plánuje stavba dvou nástupiště a podchodu,“ uvedla Šubová.

Dokončení celé trati bude záviset na rychlosti stavebního řízení a na finančních možnostech SŽDC. Díky rekonstrukci se zvýší rychlost, což bude mít vliv na menší zpoždění a větší pravidelnost, zvýší se bezpečnost a doprava bude ekologičtější. Dnes po trati jezdí převážně soupravy motorového vozu s vagony, na vytíženější vlaky České dráhy nasazují soupravu s motorovou lokomotivou.

Železniční vlečka v areálu společnosti Karlovarské minerální vody (KMV) v Kyselce bude využitá v dalším přepravním projektu. Firma chce totiž vedle zavedeného vlaku, který pravidelně vozí minerálky na Moravu k Prostějovu, zkusit vlak i k mnohem kratší přepravě nápojů do Prahy. V minulém roce oslavil pět let fungování takzvaný Mattoni Express, který za tu dobu odvezl z Kyselky do Mostkovic u Prostějova okolo 250 milionů litrů nápojů. Nově chce společnost Karlovarské minerální vody využít vlečku i pro přepravy zboží do Prahy a Středočeského kraje. Nový přepravní projekt chce společnost spustit již v únoru. Z Kyselky poputují nápoje do skladu u Středokluk, odkud se bude po silnici distribuovat do Prahy a jejího okolí. Společnost si od využití železnice slibuje nižší emisní stopu její přepravy a možná i snížení nákladů. Firma chce ověřit, jak reálné je použití železniční přepravy na relativně krátkou vzdálenost. Po pěti letech provozu na trase Kyselka – Mostkovice prý díky železniční přepravě nemuselo vyjet na 10 tisíc kamionů. Z Kyselky mimo hlavní sezónu vyjíždí jeden až dva vlaky týdně, v sezónní špičce to bývají až tři vlaky týdně. Do Prahy by pak podle firmy měly jezdit dva vlaky týdně s 10 vagony. Dopravce ale zatím jistý není. Ve hře jsou firmy Rail system a ČD Cargo, které se podílejí na provozu prvního novodobého železničního projektu společnosti KMV.

Mattoni Express by měl brzy začít jezdit i do Prahy.

Zájem o veřejnou dopravu mezi Jihomoravany roste. Minimálně jednou týdně ji na jižní Moravě využije zhruba polovina obyvatel. O více než padesát tisíc cestujících loni odbavilo také brněnské letiště. Počet cestujících se zvyšuje především na linkách spojujících jihomoravská města a obce s Brnem. České dráhy proto loni zvýšily počet spojů na příměstských linkách v Brně a na Brněnsku. Na jižní Moravě nabízí v pracovní dny více než osm set padesát regionální spojů. Například šest nových spojů nabízí od loňské prosincové změny jízdních řádů České dráhy mezi Brnem a Hrušovany u Brna. Tamní starosta nové spoje oceňuje. Loni tu postavili u nádraží parkoviště a pozorují, že stále více lidí tam nechává auto a pokračuje vlakem. Vlaky Českých drah loni cestovalo v celé České republice o více než tři miliony lidí více než v roce 2016. Nabídku vlakových spojů rozšířila také společnost RegioJet. Počet cestujících v jejich vlacích v roce 2017 téměř o milion oproti předchozímu roku vzrostl. Brněnské letiště loni zažilo nárůst počtu odbavených cestujících. Celkem jejich branami prošlo 470 tisíc pasažérů, což je meziroční nárůst o asi padesát tisíc.  Téměř sto tisíc jich letělo na trase do Řecka. O dvě pětiny se zvedl také zájem o linku z Brna do Mnichova.
maxresdefault